Další runda za náma a opět nikdo z rychnováků nebodoval…  Ani áčko v dnešním sobotním utkání na domácí půdě nedokázalo zvítězit nad nováčkem ligy týmem TJ Tesla Pardubice. Dneska byla fakt nějaká blbá konstelace, nemocných přibývá a tempo jde do kopru 🙁 No tak rychle, ať to mám za sebou. Nastydlej Míra Hanzlík a první zaskakovač Kuba Seni(j)ura 🙂 si to na úvod rozdali s Martinem Hubáčkem a Vítem Veselým. Oba hosté naší dvojku chlácholili a uspávali velice klidným a rozvážným rozběhem, který prostě platil, opravdu když je to dobře připravený, tak fakt ránu mít nemusíte, stačí přesná ruka. Takže Míra to opravdu dneska nedal, bojoval hlavně sám se sebou a Martinovi to stačilo. První dráha byla jasně pro soupeře, druhá s klikou o jeden klacek na 138 (ale i to k tomu patří, jenže dneska nějak více než jindy). Třetí dráha a prohra o sedm a nebylo co řešit. Na poslední dráze sice Míra stáhnul pár klacků, ale body šli k Pardubicům (511/543). Vedle byla ofšem situace opačného rázu. Jak někdo z hostí podotknul, nestačí vyhrát, ale musí se zvítězit! A měl svatou pravdu. Víťek sice na celkové číslo vyhrál, ale Kuba zase 3:1 na dráhy, což nám stačilo. První vyhrál náš svěřenec opět o pouhý kolek 146/145, ve druhé dostal nabančíno, aby pak další dvě dráhy v dramatické koncovce vyhrál o 3 a 4 kuželky (579/590). Stav tedy ještě celkem normální 1:1 -43. Prostředí část a „prakticky“ i konečná, páč tady se hlavně rozhodlo. Radek Jung a Pavel Dušánek nastoupili proti Milanovi Vaňkovi a Láďovi Zemánkovi. Radek začal první půlku svého vystoupení lépe. Sice těsnými drahami, ale vítězně o 4 a 5 klacků. Jenže… jak to tak bývá, Milan zabral, třetí dráha a opět ta prokletá jediná kuželka, tentokrát ve prospěch hostujícího družstva na 145 a na poslední dráze dokonán obrat a celkem při rovnosti setových bodů rozhodla o výhře opět o tu jednu (jak by řekl nestor Láďa morenda silikon Zemánek) HMOTU ve prospěch Milana (527/528). Pavel a Láďa, tam nebylo prakticky  co řešit. Pavel se dneska trápil a Láďa s ním neměl sebevětšího problému. První dráha 111/147 a ve druhé 4 hody před koncem třicítky to už Pavel nevydržel a tak se na plac dostal i náš čerstvý „ruko-zápěstní invalida“ Vojta Šípek. Ten vydržel jen 30 hodů a Láďu potrápil na 147/132, avšak velký náskok a poslední naše dráha 101 jasně rozhodla o dalších bodech a kuželkách pro hosty (483/556). 1:3 -117. No a to už bylo opravdu moc, páč Michalové Šic i Talacko nejsou žádný kuželkářský mimina, i když se jim to snažili rozmluvit Martin Čihák a druhý zaskakovač Jarda Šmejda. Mě to dneska sypalo a doma to zatím jde. Tři celkem jasně vyhrané dráhy a poslední spíš fakt dřina, aby tam klapla ta šestka, což se přesně za setinu dvanáct podařilo, ale Michal byl určitě víc než kvalitním soupeřem a dal mi práci, byť to třeba na výsledku tak nevypadá (600/563). Jarda původně hrát neměl, tento týden si dal větší tréninkovou zátěž a už nepočítal s tím, že by nastoupil i za nás, což odmítal jeho stehenní sval. Jenže Michal je Pan hráč a také si tak počínal a Jarda by to měl těžký, i kdyby byl fit. První půlka jasně vyzněla pro Michala 250/308 (především druhá dráha 170 byla excelentní). Jarda pak uzmul jeden pomocný bodík na trojce 131/125, ale pak zase ouřadoval Michal 124/162. Takže suma sumič 2:6 -170 (3205/3375). No takhle děsivý číslo si fakt nikdo nepamatuje, kdy jsme ho naposled hodili… No nic, musíme jít dál, soupeřům gratulujeme a napříště těpic z Českých Lípic… Mates vod Čihákůůů.

zápis o utkání, zpravodaj