Zdar jak sviňa 🙂 Ještě jsem lehce nasáklý severní Moravou… 🙂 Teď si tak vůbec říkám, jestli teď nejsem za blba, jestli se tam takhle vůbec mluví? 🙂 No co už, možná ještě v tuto chvíli nejsem nasáklý pouze Moravou… 🙂 🙂 No nic, to sem tahat nebudeme… 🙂 To byl (aniž bych se chtěl nejak rouhat) ale boha jeho zase vejlet… Opava není úplně za rohem, takže cesta náročná, dlouhá, navíc šitkouč jel s náma, takže boha jeho… no nic… 🙂 Ale o zábavu bylo tedy postaráno, někdy možná až moc… 🙂 se divím, že jsem ho nevyhodili v tom Bruntále… 🙂 Opět Danda dostal důvěru k postavení soupisky, jako nebylo to zle vymyšlený, ale bohužel nedařilo se… Byli jsme jalový, hodně jsme bojovali s dráhama, hodně citlivka to je, měkký prkna, moc středů, moc plzní (myslím tím teď kuželkářskou sestavu, protože jinak se tam točil mustang a ostravar…) 🙂 Ale nějaké to šáňo jsme si taky dali, když už jsme jich v minulém zápase tolik vykouleli… 🙂 No prostě utkání hodně trápení, zkrátka to nešlo… Ale nálada byla parádní, domácí parta byla skvělá, samozřejmě hodně hlášek, které si klasicky už dávno nepamatuju… já si to fakt budu muset asi psát nebo nahrávat, jako jde to se mnou od desíti k mínus vosmy… 🙂 Takže jedeme, ať už to mám dneska za sebou… 🙂 Jo ještě musím pozdravit takhle na dálku Dádu Ksandra, jelikož jsme tentokrát jeli normálně po hlavní, a né jako onehdá von, že vymejšlel kolem Šumperka nějaké zkratky, které byly ještě delší a po namrzlých cestách… 🙂 🙂 🙂 Hned si každej na to vzpomněl… 🙂 No ale už vopravdu k tomu utkání… no co vám budu povídat, sama tragedia… Ale né úplně… začátek byl z naší strany docela povedený a moc nechybělo, abychom vedli dva ku nule… Denis Vítek, Jirka Staněk, za nás Tomáš Hrubý a Jarda Šmejda. Jarda byl samozřejmě rád, že jako řidič mohl jít hned první a šitkouč to málem nepřežil, ale to už bych vyprávěl zase jiný příběh… 🙂 No nic, tvl já furt někam odskakuju… já to snad dneska nedopíšu… mám hlad, voní tady polívka (čočkovka), to bude bouřlivé odpoledne… Ježiš proč to tady vůbec rozebírám??? 🙂 No nic… už jsem se opláchnul studenou vodou, takže zpět k utkání. Tomášovi se dneska, teda fčera, zadařilo a první dráha je o chlup jeho 130/135, druhá už výraznější 121/136. Potom pěkná plichta na 141 a poslední ještě lepší než ty přechozí a opět o fous pro nás 151/155, takže parádní mač a máme první bod (543/567). Vedle jsme teda čekali, že nás Jirka semele, ale nedařilo se a Jarda toho bohužel nedokázal využít… trapný 4 kolky, ale hold každý kolek je důležitý, jak si stále dokola říkáme, je to fakt o každým hodu a nikdo nikdy neví, kdy se ten jeden či pár kolků můžou hodit… První tříca jde za náma 128/137, potom lepší Jirka 145/133. Na třetí se Jarda vytrápil a tam to rozhodlo, bohužel pro nás 128/110, protože poslední parádní, ale už to Jarin nedokázal stáhnout 137/154 (538/534). Nu hold co se dá dělat… takovej je život… Prostřední část a pořád se bohužel budeme motat z naší strany na neslaných a nemastných jídlech… teda číslech… ježiš já mám hlad… honem to dopsat… 🙂 Radek Hendrych, David Hendrych, Kuba Seniura a Láďa Škubánek, pardon Urbánek… 🙂 Ani už nevím, kdo ho takhle pojmenoval… ale asi šitkouč… 🙂 No takže Ráďa začal dobře, i když Kuba ho na první dráze stíhal 148/142, potom kluci polevili, ale Radek opět o něco lepší 129/121. Třetí už prakticky jasná a konec našim nadějím 139/125. Poslední kosmetická úprava 141/148 a bod zůstává u domácích (557/536). Vedle to probíhalo tak nějak prakticky defakto zhruba podobně obdobně stejně… Jsem se nějak zaseknul na těch příslovcích… Jsou to vůbec příslovce? Asi jo… 🙂 No takže Láďa první bere o chlupíček 141/143, potom ale David jasně promluvil a Láďa jasně vytek 152/106. Pak další těsná dráha, ale opět pro Davida 147/143 a poslední sice naše, ale náskok už byl velký 126/137 (566/529). No takže bída s nouzí a bohužel tomu bylo i nadále… Aleš Staněk, Marek Hrbáč, já a Románo Kindl. Já jsem první hledal, ale nenašel 138/125, na druhý už jsem teda máknul víc, ale Alda měl den 157/146. No prostě jsem neměl nárok, protože třetí dráha a další hřebíček do rakvičky 156/127. Poslední opět kosmetika 131/136 (582/534). No a vedle Románo taktéž trápendo, ale Marek teda ještě větší. První naše 117/129, pak plichta na 125, třetí hvězda naše jasná 119/149 a poslední opět kosmetika 133/124 (494/527). No takže suma sumárum 6:2 +53 (3280/3227). Jako bylo to hratelný, ale fakt jsme se teda trápili… prostě to nešlo… No nic… závěrem už toliko, že srandy byl kopec… ještě mě tak teď napadá storka, když se s náma kluci loučili a už už se rozjížděli do domovů, že Aleš tam měl nějaké kolo, ale jestli bylo manželky, nebo dcery, nevím, ale bylo tuším růžový… No samozřejmě šitkouč neváhal a že prej pojede s ním… Jooooo, řekli jsme si všichni a chtěli rychle odjet… ale tak nějak nosič a vůbec konstrukce toho kola nebyla úplně přizpůsobená na Dandovu váhu… 🙂 Takže nám ho tam Aleš nechal a rychle pádil dom… 🙂 🙂 No takže asi tak… 🙂 Takže pevně držíme střed tabulky, příště snad už doma body zase cinknou… MvČ.