ÁČKO SAHALO PO REMÍZE V HLUBINĚ, ALE BOHUŽEL NAKONEC BYLA HLUBOKO

Hojtě, tak už jsme se pomaličku, ale jistě prokutali k poslednímu článku a tentokráte budeme fárat… Nebo né, nebojte, áčko zajíždělo do Ostravy Poruby na Hlubinu. No áčko… Bohužel se to sešlo blbě a z 8 lidí jsme byli rádi, že jsme dali aspoň  3… Takže moc díky za výpomoc z béčka a céčka, aby nás bylo alespoň 6. No jako dělali jsme co jsme mohli, ale bylo to bohužel marný… Hodně těžký dráhy, jako z ulice to jakš takš padlo, ale je to poctivá klackovaná a dřina, protože vzadu to máte, jako byste kuželky podsypali tunou písku… spadnou a ani se nepohnout… Problém je v tom, že kluci tam jsou v nájmu a nemůžou na to ani sáhnout… takže bohužel to podle toho taky vypadá… Jinak kuželna fakt suprová, zázemí, šatny, hlediště… jako fakt super, škoda jen, že si prostě pořádně nezahrajete a nemáte pak ani z toho takovou radost… To je fakt obrovská škoda… Njn… co se dá dělat… Ale jak už jsem řekl, číslo se tam dá dělat, ale nemůžete počítat s nějakým odrazem či dokluzem atd… Ale je to hold pro oba celky stejný… No každopádně odjezd začal politování hodnou situací… jako nevadilo to tolik, protože cesta daleká, takže i návrat bůh ví kdy, takže nikdo nemohl počítat, že bychom se nějak brzy vrátili, takže nikdo nikam nespěchal… což byla moje záchrana, protože jsem naplánoval odjezd na půl desátou, abychom tam cca mezi 13,00 – 13,30 byli. Což o to, byli jsme tam opravdu ve 13,15 a to jsme se teda ještě flákali. Mělo to jen jeden jediný renonc, že jsme nehráli od dvou hodin, jak jsem si původně myslel, ale až od tří… No tak jsme si opravdu vyrazili s luxusním předstihem… 🙂 🙂 Ale můžou zato fšichni ostatní… 🙂 Já jsem si toho teda opravdu blbě fšimnul, ale ostatní věděli, že to je od tří a myslíte, že někdo napíše na naší skupinu – Hej TY pjedsedo voe, nespletl si se? Není to náhodou od tří??? NE, nikdo … 🙂 takže já jsem z obliga… 🙂 🙂 🙂 Hlavně si to pořádně zdůvodnit… 🙂 K dobré náladě nám na cestu přispíval i dárek od Kubíka, kterému ještě jednou díky za malou patronu Bernarda, jelikož a protože se nám narodil další člen naší kuželkářské základny, a to malý Damiánek 🙂 Takže ještě jednou velká gratulace mamce, no i taťkovi, kterýmu se to konečně na potřetí povedlo, aby to doma neměl samou holku… 🙂 No a jelikož si neuvědomil, že béčko ještě v pátek jede do Meříče, tak jsme si bohužel my áčkaři nedělali vůbec žádné naděje, že by nám to kluci nechali, jen ať taky podlejou Damiánka. Takže po ftipné děkovačce od béčka, že to samozřemě podlejou, jsem teda doma sebral taky jednu patronu, kterou jsem tu ještě měl (jinak pro vysvětlení – patrona – 5l soudeček, takže 10 piveček… takže pouze lehký trénink… ) :-). No takže jsem vzal Desperado, což je trošku jinčí pivko, vysvětlovat nebudu, kteří to neznají, najděte si na stejdovi googlíkovi… 🙂 Jenže opět si béčko dělalo šoufky a patrona tam zůstala celá, takže najednou jsme vezli do Ostravy 2… 🙂 A tak nějak jsme při cestě vymysleli vlastně i nové registrační jméno pro našeho budoucího nového člena – Damian Bernard el Desperádo 🙂 🙂 No takže toliko k úvodu, to jsem se zase rozkecal… 🙂 No takže utkání. Michal Bezruč a Martin Marek vs. Olda Krsek a Lukáš Pacák… Takže boj jak sviňa, hlavně ten první. Dráhy klasicky jak na kolotoči. První seznamování o fous dopadlo lépe pro Oldu 121/124, pak Michal jen těsně o kolek 128/127. Jenže Olda to je prostě borec, na třetí zabral 128/143 a potom bránil, co to šlo, páč síly docházely 126/111. Takže dráha hodně slabá, ale nakonec to o 2 kolky vyšlo a opravdu tvrdě vybojovaný bod (503/505). Vedle se Lukáš trápil, nehrál vůbec svoji hru, jak ho známe a bohužel se nedokázal do toho správně obout… Martin potvrdil roli favorita a jasně válcuje fšechny čtyři dráhy 145/101, 143/108, 152/136 a 138/136 (578/481). No takže po bodu na obě strany, ale kotel polínek pro domácí. Prostřední část a tak nějak obdobný vývoj jako v první třetině. Petr Basta a Honza Žídek vs. Roman Kindl a Vašek Buřil. Románo zahrál parádně, zase mu tam chodila prakticky pořád ta jeho pravka a bejt to někde jinde, šestikilo je ložený, na to dám loket do popela… 🙂 První ještě o kolek pro domácího horníka 138/137, pak už ale naše šichta 131/139, 125/152 a 129/135 (523/563). Jenže Vašek vedle tak nějak napodobil Lukáše, nešlo to a nešlo… byl to opravdu boj, ale hold je to kulatý… Honza zkompletoval jasně fšechny čtyři dráhy 137/124, 142/118, 140/110 a 127/118 a nebylo vůbec vo čom (546/470). No ale pořád tady byla ta naděje na remízu. No a nebylo to opravdu daleko, ale hold… je to jenom sport, hlavní je, že se bavíme 🙂 Michal Laga a Přemysl Žáček vs. Jarda Šmejda a Martin Čihák. Michal jako top nej hráč domácích se trápil, ale bohužel Jarda toho nedokázal využít. První dráha o fous 133/131, pak o tři fousy 131/124 a pak o pět fousů 131/117. Poslední sice bereme my 112/122, ale to už nic nezměnilo (507/494). Vedle to byl taky slušnej boj, první šede beru já 138/145 a 129/132. Pak mě Přéma prohnal 140/129, ale poslední jde opět za mnou 127/134 a jen tak tak o 6 (534/540), ale vlastně 3:1 na dráhy, takže cajk… 🙂 No takže škoda, suma sumič 5:3 +138 (3191/3053). No těžké to bolo… Ale navrátili jsme se ve zdraví, štreka řádná, utahaný jsme byli jako koťata… 🙂 No takže příští týden tuším Olomóc doma. Tak zduř zase za týden 🙂 MvČ

zpravodaj

2 komentáře(ů) k ÁČKO SAHALO PO REMÍZE V HLUBINĚ, ALE BOHUŽEL NAKONEC BYLA HLUBOKO

  1. Jan Zidek napsal:

    Kluci, super to bylo dobře napsaný článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *