Historie kuželek v RK

V Rychnově n. Kn. se začalo koulet koncem 19. století převážně v hostincích. Stálí zákazníci přinášeli majitelům hostinců peníze, takže náklady se zřízením kuželníků se brzy vrátily. Za první republiky se koulelo u Podzimků, v hotelu Havel, v orelské kuželně za Lidovým domem, v Habrové u Netíků a Dohnálků. Od roku 1943 byla v provozu dřevěná kuželna s pískovou dráhou u sokolovny. Stavění pokácených kuželek obstarávali za „bakšiš“ rychnovští kluci, z nichž někteří v dospělém věku tomuto sportu propadli. Koulelo se od jara do podzimu, kuželny byly otevřené, některé dokonce nekryté. Hrálo se o ceny, každý z kuželkářů dal malý peněžitý vklad a vítěz měl právo na celou částku. Když někdo udělal desítku, zaplatil všem po pivu. Velkým propagátorem kuželkářského sportu byl Jaroslav Veit, který hrál ve Spartaku do vysokého věku.
Organizovaný kuželkářský sport vznikl v roce 1944, když byl odbor kuželek založen v klubu SK Hányš. Vstoupili do něho téměř všichni jeho vyznavači. Prvním předsedou byl zvolen J. Špringr. První akcí organizovaných kuželkářů  byl turnaj o putovní pohár předsedy klubu ing. Oty Hányše, který se hrál v kuželně u sokolovny. Hned v prvním roce existence se přihlásili kuželkáři SK Hányš Rychnov n. Kn. do soutěže a byli zařazeny do II. třídy. Kouleli Špringr, Kocián, Zd. Štichauer, J. Cejpek, Jindř. Cejpek, Schoffer, Zd. Štichauer, Kyndl, Jahna, Mucha, Jirsa, Hrobař, Lengeld, Říčař, Cvejn, Adamec, Pacák, Holakovský, Konvalinka.
Po II. světové válce se hrálo několik let pouze přátelsky. Jezdilo se do Týniště n. O., Třebechovic p. O., Žamberka, Vamberka, Jaroměře, Jičín, Hradce Králové (hotel Avion), České Třebové a Červeného Kostelce. Dvoudráhy byly v těchto poválečných letech pouze v Jaroměři, Malšovicích, Dobrušce, České Třebové a Rychnově n. Kn.. Druhou dráhu u sokolovny si připravili kuželkáři po osvobození v roce 1945 pod vedením Františka Štefanidese, který stavbu z velké části financoval. V roce 1951 startovalo družstvo mužů v okresním přeboru, kde skončilo na druhém místě. 7. června 1953 změřili rychnovští kuželkáři síly s krajským přeborníkem Jiskrou Náchod, vyhráli Rychnováci o  pět bodů. Byl to jejich první start v barvách nové organizace DSO Tatran, kterou si zvolili po slučování tělesné výchovy ve městě. V onom roce 1953 jich bylo jedenáct a protože neměli vlastní kuželnu, pronajali si spartakovskou u sokolovny. Z oblastní soutěže skupiny C se probojovali o dva roky později do krajské soutěže. Ročník 1955 byl historický tím, že kuželkářské soutěže se začaly hrát v té podobě, v jaké je známe dne, to znamená družstva o šesti členech a hra na 100 hodů sdružených.
Od 1. března 1956 po sloučení čtyř DSO hráli kuželkáři jako oddíl kuželek Spartaku Rychnov n. Kn.. Šedesátá léta byla nejúspěšnější kapitolou kuželkářů Spartaku, v oné době se vytvořila silná garnitura hráčů, kteří patřili k nejlepším kuželkářům kraje, pravidelně se umísťovali na předních místech krajského přeboru I. třídy. Ke konci šedesátých a začátkem sedmdesátých let bylo A mužstvo vhodně doplňováno také hráči B mužstva. Šlo většinou o mladé a nadějné kuželkáře. Dobrá výkonnost A mužstva přinesla ovoce v sezóně 1972 – 73, kdy se podařilo vybojovat II. národní ligu. Na kuželkáře Kociána, Veita, Krystlíka, Jirsu, Netuku, Ehla, Cvejna, Rozsypala, Čiháka a Peteru čekali kvalitní soupeři. Působení kuželkářů Spartaku Rychnov n. Kn. ve II. národní lize trvalo pouhý rok.

A družstvo

Vítězné A družstvo kuželkářů Spartaku na turnaji v Litovli v roce 1975. Zleva jsou Frint, Ehl, Cvejn, Krsek a Severin

Po sestupu ze II. národní ligy následoval částečný pokles výkonnosti, kuželkáři Spartaku bojovali se střídavými úspěchy a museli překonat i horší léta v nižších soutěžích. Po roce se dokázali vráti do krajského přeboru I. třídy. V polovině sedmdesátých let, když byla dostavěna kuželna v Solnici, přestoupilo jedno družstvo oddílu do TJ Autoškoda Kvasiny, šlo o hráče ze Solnice a Kvasin. V oddílu pracovala zase dvě družstva, ovšem ne dlouhou dobu.
V roce 1976 byl v Kovodružstvu Rychnov n. Kn. založen kroužek kuželek, který požádal kuželkáře Spartaku o pomoc v podobě pronájmu kuželny a poskytnutí trenéra. Každé pondělí večer vnikali kuželkáři Kovodružstva pod vedením trenéra Vladimíra Čiháka ze Spartaku do tajů kácení kuželek a byli pilnými žáky. V prvních třech letech se zúčastňovali turnajů pro neregistrované hráče, kde sbírali zkušenosti. V roce 1978 – 79 založili soutěžní družstvo Spartak Rychnov n. Kn. KDR, které se stalo účastníkem okresního přeboru.
1. září 1981 proběhla v restauraci Beseda v Rychnově nad Kněžnou ustavující schůze TJ Start Rychnov n. Kn.. U zrodu TJ Start Kovodružstvo stáli kuželkáři C družstva Spartaku Rychnov n. Kn., všichni zaměstnanci rychnovského Kovodružstva. A proč zrovna Start? Tento název používali všechny TJ ve výrobním družstevnictví. V prvním roce měla TJ Start 19 členů, v roce 1982 bylo registrováno již 66 členů, k oddílu kuželek přibyly oddíly turistiky a lyžařů. V roce 1984 do TJ Start přestoupili členové oddílu kuželek Spartaku Rychnov n. Kn..

ustavující schůze

Ustavující schůze TJ Start Kovodružstvo. Stojící je první předseda TJ Start Miroslav Frydrych, dále sedí Vojtěch Bašátek, Olga Hofrichtrová, Zdena Antesová a Josef Nosál

Roky 1983 a 1984 byly pro kuželkáře i pro ostatní členy jednoty obdobím pilné brigádnické práce na výstavbě nové kuželny. Protože v Rychnově n. Kn. nebyla k dispozici kuželna, kouleli kuželkáři na dráze TJ Autoškoda Kvasiny.


Použité materiály:
Kniha: 100 let tělovýchovy a sportu v Rychnově n. Kn. (1985 – 1985) – text: Vladimír Hofrichter