BÉČKO NA ZÁVĚR PODZIMNÍ SEZÓNY VYPROVODILO VRCHLABÍ

Zdarec, no a je to, půlka za náma, obžerství před náma, o tekutých doplňcích stravy ani nemluvě… 🙂 No závěr se nám vydařil jak se patří, hosté z Vrchlabí sice takovou radost jako my neměli, ale atmosféra byla úžasná… Hosté měli jednoznačný záměr nás rozhodit nezvyklým početním dámským zastoupením, ale to se jim naštěstí nepovedlo 🙂 V týmu to měli rozhozený půl na půl a jedinej, kdo se chytil na lep, byl Matěj Stančík, což je trošku matoucí, protože hrál s Pavlem Maršíkem, takže bůh ví, kam ten kluk koukal… 🙂 No, takže utkání se od začátku jednoznačně ubíralo naším směrem a právě hned z kraje do odnesly holky… Ani Terka Votočková, ani Eva Fajstavrová nestačili na Láďu Urbánka a Petra Gáluse… Láďa sice malinko naříkal, páč ho píchalo, teda myslím v kyčli, nebo kde, ale ono to paradoxně někdy pomůže a člověk se ještě víc kousne, ale příjemný to určitě nebylo, ale Láďovi to naštěstí klaplo a padalo to tam… Po jasných drahách 245/208 a 253/227 se jen těsně zarazil pod pětikilčem (498/435). Petrovi to taky relativně vyšlo a Eva nedělala větší problémy, takže další jasná výhra po drahách 234/202 a 217/205 (451/407). No takže opravdu slušnej a uklidňující začátek 4:0 a k tomu ještě 107 navrch… Prostřední část, jak už jsem naznačil, dopadla bodově na obě strany. Jednu dvojici jsem už prozradil, to byl Matěj a Pavel, druhou tvořili Michal Kala a Ondra Votoček. Matěj dostal nařezáno hlavně na první dráze, kde to Pavlovi super vyšlo 207/249, pak sice Máťa stahoval, ale už to nešlo 228/213 (435/462). Michal začal s Ondrou relativně nastejno, Míťa jen o fous vedl 225/217. Ale na druhé Ondra odešel, teda von tam zůstal, ale herně to šlo do kopru 230/194, takže Michal dokráčel pohodlně pro další dva body (455/411). Takže pro závěr optimální situace, a to k tomu ještě za domácí nastoupila nejnebezpečnější dvojice, která děsí soupeře po celém světě, hlavně teda v královéhradeckém kraji… 🙂 🙂 🙂 Moje maličkost a jeho maličkost, teda já a Vojta Šípek proti Martině Fejfarový a Vláďovi Cermanovi. No utkání už bylo defacto rozhodnutý, takže jediná hádanka byla, kdo komu zaplatí pivko za menší nához 🙂 No byl to teda mač jako blázen… Martině to taky moc nehrálo a já jsem první dorážku zmastil čestíkem, ale první dráha je moje 238/208. Na druhý to pak byl nářez 271/203 a hurá péťo (509/411). Vojta to měl o malinko těžší, protože Vláďa ho docela proháněl, ale nakonec to skončilo taky celkem jednoznačně. První pade 256/228 a druhý bylo skoro obdobný 260/235 a Vojta mě nakonec přehazuje o 7 klacků, páč se mu podařil dohodit exit a šel posledním do plných (516/463). No takže suma sumič 14:2 +275 a jen těsně jsme zůstali za rekordem (2864/2589). No a pak už nás volala neodolatelná vůně gulášku a cibule… 🙂 jj, zasloužená odměna za podzim, opravdu se nám docela vydařil, čtvrtý místo je docela slušná pozice… No tak uvidíme, jak na jaře, ale tam budeme mít výhodu většího počtu domácích zápasů, tak uvidíme, snad se nám bude dařit jako doposud… No takže pěknou Vánočku, bohatýho Kožíška a bacha na Silvrstouna… 🙂 Takže v další kulatém roce zduř! Mates vod Čihákůůů.

zpravodaj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *