Dneska byla opravdu famózní sobota. Hned brzy ráno jsme se vydali směr Vrchlabí, kde jsme sehráli utkání s klukama s TJ Spartak Rokytnice nad Jizerou. A jelikož jak jistě fšici víte, (teda pokud alespoň trošilinku sledujete náhozy na ostatních kuželnách) tak ve Vrchlabí je to řádná sypačka a opravdu jsme se tam dneska fšici těšili, ale víte, jak to kolikrát bejvá, když se na něco strááášně těšíte… Ale dneska to rozhodně neplatilo a jak už jsem se zmínil, potvrdilo se to i dvěma novýma rekordama – jak družstva, tak jednotlivce… No ale jako obvykle, jdeme na to pěkně hezky pomaličku a zlehounka od začátku… Takže po poklidném startu kolem půl sedmé ráno jsme se vydali do Broukova pro našeho piráta silnic traktoristu Jirku :-), který nás již z dálky vyhlížel a pro lepší a bojovnou náladu třímal v ruce několik cca půldeckových plastových kalíšků. Naštěstí to nebylo fše, protože v ruce druhé měl 2 litry červených krvinek… 🙂 Ale co to je na takovou bandu, jako jsme my, že… Každopádně to pomohlo, jak je vidět na výsledku :oD A musím také s velikou radostí podotknout, že jsme na to dnešní klání opět nebyli sami – jelikož se Jarin Šmejdik opět někde toulá po Evropě (to nemyslím ve zlým, vydělávat se musí, z čeho by pak platil ty újezdy… 🙂 ), tak jako sedmý s náma vyrazil Péťa Gálus, teda von vyrazil s nima, páč k nám do auta se nasáčkoval předseda a Petr jel s nabušenou zelinkavou střelou jménem Citrón C3 společně s Gabčou, Květou a dvojčatama. Potom ještě dorazila Lenča a mohlo se začít. Té se musím dodatečně omluvit, páč jsem v minulým pokecu na něco zapomněl, jelikož po rétorické aféře frnda nefrnda jsme narazili na další prakticky neřešitelný problém – co je prej POKUPISMUS… Na to už jsem tak nějak neměl slov a šalamounsky jsem to přehodil na Jardu, ať si jí to doma vysvětlí sám, ale jelikož, nýbrž a protože jsme na to čirou náhodou dneska taky narazili, tak už jsme to spláchli a snad už je fšem fšechno jasný… 🙂 Málem bych ještě zapomněl na Radka Junga, ten se dneska také vydal po vlastní ose, možná jste někteří zaregistrovali menší debatu u posledního článku, ale fšechno dobře dopadlo, Radek byl nakonec v HK a odtamtud je do Vrchlabí a málem jsme se i potkali ve Dvoře na benzince, ale jelikož měl Ráďa cca 10 minut do příjezdu, tak jsme jeli napřed. NO JO, to jsme ale nevěděli, že jeho chytrá navigace ho stačí během těch pár kiláků mezi Dvorem a Vrchlabím poslat někam do lesa a pole a bůh ví kam ještě… 🙂 Ale nakonec se fše v dobré zvrátilo a i přes rozkopaný Vrchlabí jsme se fšici radostně shledali. No ještě jsem chtěl určitě nějakou perličku z auta napsat, ale fakt ta moje hlava už je na kaši, takže raději přejdeme k samotnému zápasu… První velice zajímavá čtyřka a fšelijaký vývoj se odehrál s těmahle hérečkama: Petrové Janouch a Mařas, Dáda Ksandr a Vojta Šípek. No, jak bych tak kulantně mohl začít, prostě Dádovi to chvilku trvá, než se rozehraje, ale pak to zase ofšem stojí za to. První oťukávačka skončila lépe pro Petra 142/132, ale pak už se pomaličku rozjížděla naše mašina… Druhá dráha a tam se kluci rozešli smírně na 146, třetí další velice pohledný souboj, který už Dalibor přehrává na svou stranu 149/154, aby to pak rázně zaříznul 142/160 a jen těsně končí pod šestikilem, ale hlavně, že jsou body (579/592). Vedle se Vojta rozkoukával ještě o něco pomalejc, ale vona to fakt není žádná sranda jít hrát hned po noční směně, Vojta byl prostě gumovej, sám to věděl a první dráha toho byla jen důkazem 162/118. Ani na dvojce ty nohy prostě nešli a sám Vojta si řekl o střídání (teda, něco tam zamotal rukama, nejdřív jsem myslel, že chce nějaký klubíčko, ale pak jsem pochopil… 🙂 ). No a od toho právě jezdí ten sedmej, takže Petr Galuska ještě naskočil na posledních 5 dorážkových hodů, dráhu sice už nemohl zachránit 154/122, ale aspoň se před druhou šédou rozcvičkoval. A tady to byl jeden z nej momentů celého utkání, páč Petr si určitě chtěl po fčerejšku spravit chuťě a rozpálil to jak Jánošík fatru f Tatrách. Domácí Petr najednou nevěděl, která bije a rázem se ta korouhvička sakra začala otáčet 114/159. No a když pak náš borec pokračoval ve stejným stylu i na dráze poslední, hodně se domácím začali půlky stahoval 131/149, ale nakonec si to domácí hráč tak nějak zuby nehty pohlídal a s hodně odřenýma ušiskama donáší i jeden bodík na domácí scénu (561/548). No a jelikož Dádin vyhrál o 13 a zase naopak Petr stejný počet klacků ztratil, začínalo doslova a do písmene od nuly. Prostřední část a další hodně napínavé chvilky. Zdenda Novotný a Honza Mařas se bránili proti Jirkovi Broučkovi a Radkovi Jungovi. Obě dvojičky se shodně přetahovali a při stejných dílčích bodech 2:2 nakonec rozhodovalo větší číslo. Jirka začal skvěle 136/152, jenže pak mu to Zdenda zasejc vrátil 137/131. Třetí dráha a prakticky rozhodující, to byl Jirkův super čuper počin, páč nikdo jinej se přes 170 nedostal 143/179! Jirka potom poslední dráhu sice prohrává 161/132, ale to už měl bezpečně nahrabáno a opět škoda jenom toho nedopečenýho šestikila (577/594). No Jirka se pak sám tloukl do hlavy, páč to právě skonil v posledních hodech, když 3x za sebou fiknul na čiháčka (krále) 🙁 No ale výkon skvělej, von to stejně Jiřan hraje tak, aby měl víc, než já… 🙂 Což se mu dneska povedlo a vrátil mi tu jednu prokletou kuželku z Náchoda, ale já už jsem prej vyhořatej a starej 🙂 Teď už se prej začne soustředit na Jardu, ale nevím nevím, jak mu to vydrží dlouho, potom, co dneska Jacek předvedl… Ale zpět k Radkovi. Radek první dráhu těsně rupe 137/130, aby pak ještě těsnějc druhou třícu vyhrál 149/151. Třetí byla taktéž naší kořistí a opět né o mnoho 137/145. No a poslední vražedná dráha do posledního dechu, která zase nakonec lépe vyzněla pro Honzu 142/138 a k naší smůle Radek prohrává pouze o jediný kolík, no nenaštvalo by to… (565/564). Takže stav 2:2, ale o něco málo vedeme, asi tak o 16. No a máme tu dotahováky: Sláva Trepera a Milan Valášek vs. Jarda Kejzlar a Martin Čihák. No a teďka honem rychle musím vytáhnout se svého rukávu hodně moře mrtě moc superlativ, možná budu muset vymyslet i nějaký nový slovo, ale zatím mě jenom napadá, že na ten výkon nemám slov… :oD Jarda je prostě bouchač, dneska mu to parádně sedlo a jenom potvrdil svoji formu, kterou si chlapec drží a nepustí. Však i vyrovnanost jeho fšech čtyř drah se dneska vešla do 6 kuželek, ale pozor, fšech přes 160!!! Sláva hrál sice dobře, ale dneska to prostě na Jardu nestačilo ani omylem, to prostě nešlo. Takže Jarin to tam hrnul od prvního do stodvacátýho hodu asi takhle 160, 165, 161 a 166, prostě hukot, rachot, mazec, fandilo se jako nikdy, ale to musím poctivě říct, že se fandilo celý zápas v neskutečným tempu, dneska to byl fakt rachot, jako už jsem dlouho neslyšel a navíc při takovémto výkonu, no to je prostě radost, takže Jarda bere bod ve svým osobáku (575/652!!!). I já jsem se s Milanem pěkně přetahoval, první dráha lehce pro mě 144/148, potom mě soupeř rozebral 159/141 a na trojce svůj náskok zpečetil 165/132. Jenže já jsem přeci jenom svoji kůži zadarmo nedal a poslední dráhu mačkám, co to de 126/167, nakonec to fšak o 6 nestačilo (594/588). Takže suma sumič 3:5 -87 a náš nový rekord (3451/3538!!!) To je tuším o dvě lepčejší než naposled doma. No prostě jedním slovem paráda! Fakt to byl dneska hustej zážitek. No co bych tak ještě závěrem, při odjezdu jsme ještě fšici stáli na parkingu a Petr Gálus a spol už byli v autě, ale měli otevřený dveře a kecalo se… no pak to Petr nastartoval, párkrát potáh plyn a zkonstatoval při tom zajímavý hučivým zvuku, že ještě párkrát sešlápne, a začne to snad i vysávat a rázem byla z C3 Rowenta… 🙂 A aby toho nebylo málo, tak když Radek dokázal zabloudit do Vrchlabí, tak Petrovi se to ofšem podařilo z Vrchlabí. My jsme si toho nejdřív nefšimli, ale když jsme stáli asi už 20 kilometru za Vrchlabím před vlakovým přejezdem a čekali, až ta houkačka přejede, volala Květa Dádovi, jestli teda prej na ně počkáme, což jsme vůbec nepochopili, když vyjížděli asi 15 minut před náma. No voni fakt stáli tři auta za náma (Radek se nás raději držel hned od kuželny) a pak teda z nich vypadlo, že hned při výjezdu od kuželny zahli na druhou stranu a pak se asi 20 minut motali po Vrchlabí, protože samá rozkopanina a jednosměrka… No nic, historek bylo ještě v autě spousta, ale já už si to fakt nepamatuju… 🙁 No, 00,56 hod., jsem ztrhanej jak rybíz, jdu spát 🙂 Tak příště čus. Mates vod Čihákůůů 🙂

zápis o utkání, zpravodaj