TŘI, DVA, JEDNA… BOOOM! Jj, je to tak, i tady se rozpohybovala velká, mohutná, ocelová ozubená kola drtící fše, co jim přijde do cesty, otáčející velký a monumentální kolotoč ve světě zvaném pohazování koulema, stavění klacků a jejich přivazování… SAMOZŘEJMĚ, že mluvím o kuželkách!!! Na co myslíte vy, vy… lehkomyslníci!!! 🙂 🙂 🙂 No nic, áčko se na svůj první pokus získat nějaké bodíky z venku rozjelo do nedalekého Tábora, jenže domácí si asi vzpomněli na jen velice těsnou výhru o pouhých 5 kolků z jarní části loňské sezóny, takže na dnešní zápas byli daleko lépe připravení. Né, že by nám to nepadalo, ale bohužel na dnešní výkon domácího celku jsme byli krátcí… A jako obvykle, cesta nám ubíhala docela dobře, málem se nám podařilo vyrazit i včas, kdyby jeden nejmenovaný člen posádky lehce nepřichrupnul, že kapitáne… 🙂 A také jsme zjistili, že Hradcem můžeme do sedmi hodin ráno projet velice svižně, protože semafory vysílají pouze blikající oranžovou… Ono to nejprve vypadalo, že ten časový mezník se tak úplně nedodržuje, protože bylo přesně 7,02 a já jsem tak ledabyle pronesl, že tam nahoře maj asi nějakej bordel a že teda asi v sedm nezačínají, ale jen co jsem dokončil svoji myšléénku, hned se na blížícím se semaforu objevila jasná, pravá a nefalšovaná rudá záře… 🙁 Naštěstí jsme byli ještě relativně dost daleko, takže než jsme shodou okolností dorazili k poslednímu semaforu na konci Hradce, vítala nás již moje oblíbená barva zelená a my jsme mohli nerušeně pokračovat směr dálnice. No nic, po úspěšném zaparkování jsme se mohli vrhnout na zápas samotný, který probíhal asi následujícně: Bořivoj Jelínek a David Kášek vyzvali Martina Holakovského a Jardu Šmejdu. A teď už to opravdu vemu rychle, páč už se mi chce spinkat… 🙂 Beztak ty čísla máte v zápise… 🙂 No Mates začal dobře 137/151,  jenže pak se na dvě dráhy zaseknul, přičemž jednu prohrává pouze o kolek a poslední už zase bere Mates 129/141 (no dobře, tak já vám ty čísla stejně budu psát… 🙂 ). Takže ve finále na lepší číslo při shodnosti drah bereme první bodíček (550/566). Vedle se trápil Jarda Šmejda, který měl z předchozího dne už 100 hodů v nohách… První tři dráhy jsou pro Davida a poslední vyhraná Jardova dráha 125/140 už je pouhou kosmetickou úpravou (564/508). Prostřední dvojičky a krásné pokoukáníčko. Teda Karel Smažík to měl s Romanem Kindlem jednoduchý, ale Jarda Mihál se zapotil o něco víc s Davidem Urbánkem. Takže Roman první dráhu vyhrává o kolek na 154, protože Karel posílá svůj poslední hod do plných přímo do středu a čtyři klacky byly hold málo… Jenže to byla jeho poslední minela (pokud se to tak vůbec dá říci), protože pak už jasně opanuje další dění na place a jasně bere další bod pro domácí (574/528). Vedle, jak už jsem předstřelil, to byla vskutku podíváná. Jarda bere první dvě dráhy 162/145 a 136/133, jenže pak Dejv zabral a třetí dráhu se štěstím a opět o pouhý jeden kolek bere v poměru 154/155 a na poslední dráze má drtivý nástup a každý z nás už už věřil, že to fakt dotáhne 149/167, jenže a zase o ten jeden proklatej klacek to nakonec nestačilo (601/600). Ale fakt super boj. No, poslední čtyřka Láďa Takáč, Petr Chval, Vojta Šípek a Martin Čihák. Vojta začíná suprově 151/163, potom výměna mečů 151/135. A opět prohoz a Vojtova paráda 141/174, čímž si zajistil dobrý náskok, takže ani poslední prohraná dráha ho nemusela až zase tolik mrzet 141/126 a druhý a poslední bodík k nám (584/598). To byl taky super souboj, jenže já jsem si ho tolik nevychutnal, protože jsem se trápil na vedlejších drahách… Hned první dráhu jsem dostal čočku 168/126, potom se trošku vracím do hry 142/170, jenže pak už pouze bída a zmar, takže poslední bodík zůstává v Táboře (613/546). To je prostě těžký, když na vás nasaděj novináře, a taky mám rýmičku… a kašílek… To není fér… 🙁 No nic, snad příště… 🙂 🙂 🙂 Takže suma sumič 6:2 +140 (3486/3346). No tak to by asi bylo fšechno k prvnímu kolu… Mějte se bájově a přijďte zafandit!!! 🙂 Mates vod Čihákůůů

zápis, zpravodaj