Zdravíčko, takže třetí do party článků je áčko, které v sobotu zajíždělo na padavku do Přerova… Jako dráhy super, hodně se to teda motalo, kuželky se občas posunovaly, než aby spadly, ale i přesto přezefšechno to padá krásně, když se to trefí… Čísla parádní, jako ostudu jsme snad tak hroznou neudělali… Ráno klasika, snídaně v Moravský Třebový a hrrrr na ně 🙂 Před náma hráli místní s Vyškovem, po nás zase holky domácí se Zlíňačkama, takže den i kuželna nabitá. A jelikož se hraje na šestidráze, takže to utíkalo o něco rychlejc než obvykle, je to fakt nezvyk to fšechno sledovat a hlídat… a ojojojojojovat… 🙂 🙂 Takže první trojice, nebo šestice, no prostě první horda dobyvatelů kuželek – domácí ve složení: Vašek Mazur, David Janušík a Petr Pavelka, za nás Tomáš Hrubý, Láďa Urbánek a Jarda Šmejda. Vašek zahrál první šede famózně, Tomáš se na první trápil, druhá už lepší, ale i tak to bylo málo 156/125 a 163/140. Pak ale Vašek vystřídal, nevím, jestli nějaké zranění, ale po půlce 319 ani úplně nechcete střídat… No každopádně na druhou půlku naskočil Kuba Pleban. Tomu se tak nedařilo, Tomáš obě dráhy bere, ale náskok už je velký 140/142 a 149/150 (608/557). David a Láďa, tam to bylo hodně napínavý až do třetí dráhy. Začátek škoda, nakonec půl bod pro oba na 150. Potom Láďa po další parádní přestřelce bere dílčí bod 150/155, pak teda David 147/134 a škoda ten konec. Láďa úplně vypadnul, nemohl trefit ulici a bylo po nadějích 146/116 (593/555). Když tu poslední dráhu 116 viděl Kuba, resp. až její finální výsledek, protože se byl rozhejbávat a převlíkat, tak se divil, proč nenechali Láďu hrát ještě i dorážku… 🙂 No nic, jede se dál. Petr se s Jardou taky dost přetahovali, nejdřív smolná prohra o klacek 131/130, potom Petr úplně vypadnul, ale Jarda taky moc nic 112/123, takže na řadu přišel Románo Kindl. A ten se rozjel malinko líp. Na třetí ještě Petr ožil 147/136, ale poslední je zase naše 127/143 a hurá bod i pro nás, nebude to kanárek… 🙂 (517/532). Chvilka pauzy a jedeme na druhou polovinu utkání. Tomáš Kejík, Jirka Divila a ďábel Michal Pytlík vs. Martin Čihák, Vojta Šípek a Kuba Seniura. Já jsem jouda a ještě i něco horšího, ale to tady nebudu říkat, to si můžeme pak říct klidně z oka do bulvy, až mě potkáte. První dráha hrozná 145/128, pak už lepší 145/161 a vyrovnaný duel. Třetí remíza na 143 a poslední jsem měl jasně loženou, ale to bych nesměl bejt kokůtek 143/140 a šlus (576/572). Vojta s Jirkou předvádějí další parádní mač. Fakt to byla slušná přetahovaná. První pro Vojtu 134/148, pak točka 159/139, třetí dráha stejně jako u mě remíza 144 a poslední v dramatické koncovce nakonec pro Vojtíška 147/151 a i když na celkové číslo o 2 rupe, bod je náš (584/582). A poslední dle předpokladu. Jak už jsem řekl, Michal to je fakt jadernej reaktor. Jistá ruka, parádní výkon, ale Kuba taky trápil, ale šanci neměl… 152/120, 154/151, 184!!!/151 a 157/131 (647!!!/553). Takže suma čumič 6:2 +174 (3525/3351). No takže asi tak… Cesta zpět zdlouhavá, dali jsme si dobrej gáblik v Olmiku v Glóbu, nabrali jednoho kámoše, aby se nemusel trmácet busem nebo čím až do Rychnova… Ale musím říct, že ta zpáteční cesta byla opravdu dost vyčerpávající a taky to málem dopadlo tak, že jsme nemuseli vůbec dojet v kompletní obsadě… Jelikož jeden z členů posádky, kterýho tady vůbec nechci zmiňovat, tak tenhle nejmenovaný pjedseda proměnil auto v anestezilogickou stanici… Takže opravdu vážně hrozilo, že buď zbytek posádky pojde na těžké a silné znehodnocení vzduchu obsaženého v tomto malém prostoru, nebo že mě vyhoděj z auta a posaděj mě na kouli za autem… Ale nakonec to fšichni přežili, takže fšechno dobře dopadlo… 🙂 🙂 Takže toliko z naší cesty, příště zase ven na Morendu. MvČ.

zpravodaj