Nazdárek párek, no… jak začít… Ze včerejška jsem ještě plný… teda plný zážitků… 🙂 Zkrátka kdo nebyl fčera v Horním Benešově, o hodně přišel… 🙂 No ale chápu, že to je trošku z ruky… Ale ještě, že máme tu techniku a zápas jste mohli sledovat i online… Jako fčera to byl fakt masakr, ještě teď skoro nemůžu mluvit, atmoška parádní, lidí bylo jak much v létě na … no prostě hodně… 🙂 Ale tak nějak to vememe popořádku. První utkání se už odehrálo u nás na kuželně na schodech, protože nikdo nechtěl řídit… 🙂 Nakonec se toho teda chytnul Dáda Ksandr, který nám šel pomoct ještě společně s Vaškem Buřilem jakožto náhradníkem, gdyby bylo potřeba, nebo se někdo zranil, nebo kdyby mě zase ruply záda atd… Zkrátka Vašek nám kryl záda 🙂 A taky jsme ještě přibrali do našeho klanu nechvalně známého šitkouče Dandu, ale o tom až později, protože teď to s ním zhruba měsíc asi nevydržíme, jak se dme pýchou a má nosánek nahoru… 🙂 No nic, takže Dáda se ujal řízení… naštěstí silnice docela holé, nikde moc sněhu nebylo, jako když se podívám dneska z okna, jak nám malinko zase připadlo, tak fčera bych to v tomhle jet nechtěl… Ale co jsem chtěl říct, takže Dáda si šoféroval po svým, jako správný řidič si do toho nenechal kecal, nastavila se navigace a jelo se… no jo… nastavila, ale jak??? 🙂 🙂 samozřejmě namísto nejrychlejší se nastavilo nejkratší, takže namísto, abychom někde cca kolem Šumperka najeli na hlavní a krásně to valili po parádní široké hlavní cestě směr Rýmařov, Bruntál atd… tak najedou jsme se ocitli na nějaké kodrcačce přes nějaký kopec, silnice umrzlá jak prase, uzký to bylo jak nechci říct co, Jarda Šmejdik mu ještě říkal, že když jsme právě odbočovali na tenhle tankodrom, jestli opravdu jede dobře, ale Dáda jasně odvětil, že to má pod kontrolou a ať mu toho nekecá… 🙂 🙂 🙂 Ale sranda byla, to zase jo… pěkně pomaličku na dvojku jsme na této kratší cestě prošustrovali asi 3 minuty… 🙂 🙂 Jak by řekl klasik, je to sice dál, za to horší cesta… :oD No ale dojeli jsme v pořádku, Dáda řídil dobře… 🙂 No a pak to přišlo, soupiska… jak to asi postavíme… Načež nás vlastně před hotovou věc postavil šitkouč… nikomu nedal šanci ani prostor, ujal se soupisky a už to tam psal… Kristova noho… to zase bude… 🙂 No ale jak to dopadlo, tak to už fšichni víte… 🙂 Já jsem teda šel na věc jako první společně s Tomášem Hrubým. Za domácí naskočili Míra Petřek ml. a Zdenda Černý. Já jsem se trošku trápil na odhodu, hledal jsem prkno, lítal jsem tam, chvilku pravá, chvilku levá, ale nakonec z toho nebyl až zase takovej pjůsej… Ale Mírovi to teda sedlo parádně a nedal mi vůbec žádnou šanci… Teda první tříca byla ale ještě hodně vyrovnaná, tam jsem zachraňoval plichtu na konci hrckou, když mi Míra dal šanci a 3x za sebou fiknul… 140/140. Ale pak už to bylo jednostranné představení… 168/140, 165/131 a 156/153 (629/564). No takže dostal jsem do kožichu jak si občas taky zpíváme… Vedle začal lépe Zdenda 153/137, ale pak začal vadnout a přišla Tomášova chvíle 125/136 a 126/144. Jako vypadalo to vypadalo, ale na poslední se to zase otočilo a Tomáš ztrácel a ztrácel, až bohužel ztratil 144/125 a pouhých 6 kolků pro domácího (548/542). Tam to byla škoda, ale hold je to kulatý… Takže úvod nám moc nevyšel, resp. trenér to blbě postavil, což jsem mu taky hned po dohrání připomenul… 🙂 🙂 🙂 No ale Dandova chvíle teprve měla přijít… Jaromír Hendrych a Petr Rak vs. Jarda Šmejda a Dáda Ksandr. No to byly zase nervy… řvalo se, fandilo se, duši jsme tam nechali… Náš Jarda začíná proti Jardovi lépe 129/136, pak otočka 140/129. Pak se kluci trápili oba dva a defakto nikdo asi nechtěl vyhrát a nabízel to svému soupeři, ale nakonec jsme měli větší kliku a pevnější nervy 124/128 a 113/125 a hurá první body, i když teda od čulíka, ale na to se hysterije neptá 🙂 (506/518). Toto jsme ještě pak rozebírali v autě už při veselé náladě, když jsem Jardovi říkal, že mohl klidně zahrát ještě o něco víc, třeba jako já… 🙂 Načež pohotově kontroval – a vyhrál si vole? 🙂 🙂 🙂 No takže asi tak… nevyhrál… Ale hlavní byl ten bod, zlatej bod!!! A další zlatý body následovaly… Vedle Dáda makal jako nikdy, potřeboval si spravit chuť z Rybníka, zahrál parádně a i když Petr nedal svoji kůži zadarmo, nakonec se musel sklonit před naší béčkovou posilou. První dráhu Dádin napálil 136/160, i druhá byla docela jasná v náš prospěch 134/146 a třetí už jen o chlup, ale to je opět jedno – bod je bod 133/137. Na poslední už jen Petr něco málo stáhnul z náskoku 159/142 a parádní numero (562/585). No takže pro domácí asi trošku ledovka, stav teda po dvou a domácí ještě vedli asi o 35 kolků nebo tak nějak to bylo… No škoda, říkali jsme si, že to mohlo bejt 3:1 pro nás, ale Danda říkal, že to by nebylo tak napínavý a pro diváky atraktivní… blbec jeden… 🙂 🙂 🙂 No takže velké finále, kde jsem upřímně (no zhruba půl napůl) moc nevěřil, že bychom mohli uspět, protože Jirka Hendrych a Kamil Kubeša celkem pravidelně chodí jako poslední a celkem pravidelně tam sypou šestikila jak na běžícím pásu… Ale opět souhra x faktorů – nervy, je to kulatý, kuželkářské umění atd… Protože to, co předvedl Roman Kindl a hurá po půl roce navrátivši se Jirka Brouček :-), to byl prostě masakr!!! Samozřejmě v tom dobrém slova smyslu… teda aspoň pro nás, pro domácí to byl teda šok… Oba naši borci hráli parádně, uvolněně, tahali jednu ulici za druhou a postupně víc a víc deptali svý soupeře… Románo začal dobře, protože Jirka se rozjížděl pomaleji 127/145. Vedle Kamil hrál taky dobře, ale Jirka ho taktéž na první tříce lehce zaskočil 141/148. No takže super, jsme si říkali, první dráha a máme pomocný bod. Tak jedeme dál… a fakt jsme jeli. Románo parádní druhá tříca 146/162, Jirka prakticky to samý 140/157. No tak to už na kuželně začalo hučet jako v úlu a domácím lehce naskakovali žíly… Nám teda taky, ale od toho řvaní a fandění… Třetí dráha a opět masakr… Roman o něco polevil, ale Jirka taky, ale pořád super dráha 129/143. Jirka to vedle ještě víc vyšponoval než na předchozí dráze 149/163 a to už jsme šli do kolen, to snad není možný… Bod je doma jasnej, teda minimálně, ale pořád ještě ty kuželky udržet. protože se to točilo kolem 40, pak 20, pak zase 50 atd… furt dokola… Ale před tou poslední dráhou už jsme měli docela dobrý náskok, ale víte jako to kolikrát chodí a kór na takhle padavý kuželně, jako fakt to tam sypalo parádně. Románo ale zvládá i poslední dráhu 139/142, Jirka na poslední tedy přepustil jeden pomocný bodík Kamilovi, ale to už nic neřešilo, navíc to bylo pouze o kolek 141/140. Takže fantazie, masakr, paráda, jako hoši děkujem… Románo vítězí 541/592 a Brouk 571/608! Suma sumič 2:6 -52 (3357/3409). No takže hodně ledová sprcha pro domácí a hodně brutální radost pro hosty… 🙂 A pak to začalo… šitkouč se naparoval tak, že kdyby tam nebyl strop, tak se vznáší někde až u Jupitera… 🙂 🙂 No ale postavil to dobře kluk jeden šikovná… 🙂 No cesta zpátky byla opravdu veselá, Románo nás bezpečně dovezl, takže jste si teďka mohli přečíst tenhle román… 🙂 Příště doma Zlín, to bude taky hodně veselý… 🙂 Tak nás přijďte podpořit a zabékat si, a samozřejmě i na béčko a céčko, kdyby chtěl někdo cestovat… 🙂 MvČ.

zpravodaj