V sobotu zajíždělo naše áčko do vzdáleného Ústí nad Labem, aby zde svedlo souboj s týmem KK Hvězda Trnovany, a jelikož počasí „nám přálo“, tak to byla cesta velice zajímavá a velice zdlou zdlou zdlouhaváááááá. No, prostředí nám už bylo známé, jelikož jsme tu na podzim již hráli, leč připravenost kuželny byla o poznání lepší, což bylo vidět na hře i na výsledných číslech. Jako první do víru kuželkářského klání naskočili Petr Kubita s Radkem Kandlem proti Kubovi Seniurovi a Mírovi Hanzlíkovi, který se k nám po menší zdravotní odmlce vrátil (snad mu to vydrží a zdraví utuží). Naši kluci začli s chutí a hned o úvodních hodů jasně naznačovali, že jsme sem nejeli jen tak na maliny. Kuba sice první plné vyhrál o 10, ale dorážka se mu vůbec nevyvedla a smolně prohrává dráhu o klacek, když ujel na exit do párku a patnáctky. Kuba ofšem dokazuje čím dál víc, že již není juniorem, nýbrž mužem, a další tři dráhy vyhrává bez mrknutí oka, jako by se vůbec nechumelilo (486/526). Míra první dráhu jasně vyhrál, druhou jasně prohrál, ale potom také po vzoru Kubi převzal otěže nad svým duelem a taktéž přehrává svého soupeře (509/520). Takže vstup z říše snů 0:2 a 51 klacků šlape po zasněžený cestě do RK. To se ale domácím hráčům vůbec nelíbilo, což také demostrovali v prostřední části. Honza Bergerhor se tahal s Vojtou Šípkem o každý klacek, a že to byla přetahovaná. Vojta po třech drahách vede 2:1 na sety a o klacek, ale bohužel pro nás poslední dráhu ovládl jeho soupeř o 10 a tak putoval první bodík k domácím (504/495). Radek byl na tom téměř stejně – první dvě dráhy dostal klepec od Petra Fabiana, ale druhou šedesátku svého soupeře mocně dotahoval, leč nestačilo to, a tak opět při rovnosti setů rozhodl lepší nához domácího borce, který si především svou výhru zajistil hned na první dráze 165 (530/518). Stav tedy 2:2 a náskok se ztenčil na 30 kolků. Rozhodnout se tedy muselo opět až na závěr. Bohumil navrátil nastoupil proti Daliborovi Ksandrovi a Martin Bergerhof proti Martinovi Čihákovi. Dáda se trápil, první dvě dráhy prohrál o pár klacků, ve třetí dostal náklep, a tak bylo jasné, že další bod poputuje do domácí šatny, ikdyž Dáda poslední dráhu vyhrál o 2 kuželky, což bylo důležité především na náskok klacků (hlavně dorážka se povedla) a kosmeticky tak upravil skóre setů 3:1 (542/495). Takže pohledy a naděje směřovaly mým směrem. První dráhu jsem nedal svému soupeři žádnou šanci 162, což bylo prakticky rozhodující pro další vývoj a náskok klacků. Druhou jsem o fous vyhrál, třetí o fous prohrál, a tak rozhodovala dráha poslední, kde jsme museli udržet náskok, což nevydržel nervový systém mého soupeře (107) a „daroval“ nám tak další cennou výhru z venku (505/548). Suma sumič 3:5 a 26 klacků v náš prospěch (3076/3102). Takže aspoň se nám ta cesta vyplatila… 🙂 Mates vod Čihákůůů.

zápis o utkání, zpravodaj