V pondělí se béčko vydalo do Hořic, kde si dohrávalo zápas z 10. kola a bylo to drámo jako z Hollywoodu. Petr Gálus a Pavel Dušánek se hned od prvních hodů opřeli do Martina Bartoníčka a Franty Kráčmara ml. Naši kluci si v první padesátce vytvořili solidní náskok, který ještě v padesátce druhé navýšili a ikdyž domácí vystřídali po 46 hodech Martina, za kterého přišel Luďa Horák, nebylo jim to moc co platné. Petr (416/455) i Pavel (435/461) jasně přehráli domácí hráče a ti prej koukali, jako kdyby se jim spálil jejich guláš… 0:4 a 65 klacků pro nás. Uprostřed nastoupil Martin Holakovský s Michalem Kalou proti Petrovi Vokáčovi a Ondrovi Fikarovi. Michal sice makal, ale po první nevydařené půlce více méně nasměroval první body na domácí lavičku, protože dobře hrající Petr si náskok nenechal vzít a ještě ho malinko v půlce druhé navýšil (434/409). Za to u Martina to byla větší lopota, nebo spíš štěstí, nebo možná obojí… Martin dostal v první rundě kládu o 50 kuželek, což je samo o sobě vražedný, ale Mates se oklepal a Ondra rozklepal, čímž nervydrásající boj vyústil až do posledních dvou hodů, kde Mates měl dohráno, vedl o klacek, soupeřovi zbývala na exit jedna kuželka, aby šel posledním hodem do plných a tím by si zajistil výhru. I ta jedna kuželka by stačila na plichtu, ale vyšší moc zasáhla a Ondra 2x ujel, což asi nikdo nečekal (432/433) a tak se body stěhovaly opět na naši stranu. 2:6 a 41 kolků stále u nás. Na dotahováku se představili Jarda Šmejda s Jirkou Páchou proti Jakubovi Weiglovi a Ivanovi Vondráčkovi. Jarda to má letos nahoru dolů a tentokrát byl dole, především dorážka mu nesedla, a tak s ním výborně hrající Jakub neměl moc práce (455/407) a ještě stáhnul kupu kuželek, což bylo pro konečný stav velmi důležitý. A tak měl fšechno v rukách Jirka Pácha, který nejlepším výkonem útkání přidal na dramatičnosti situace, leč o ten proklatý zmiňovaný klacek to nevyšlo. Jirka rozhodoval o osudu opět v posledních dvou hodech – na exit jedna kuželka, kterou musel dát (pokud by ujel, prohrálo by se). Jirka shodil a na výhru celého týmu musel 8, leč bohužel „jen“ 7 (459/465). A tak jeden klacek rozhodl o remíze a rovném rozdělení bodů 8:8 (2631/2630). Ale i tak je bod super počin, idkyž si myslím a z vlastní zkušenosti vím, že to naše kluky musí pořádně štvát a že jim to bude dlouho ležet v žaludku. Hold jak říká už mnoho oklepané klišé „je to kulatý“. Mates vod Čihákůůů.

zápis o utkání