Zdravím, sobota nám pomaličku končí a já vám dlužím ještě dnešní utkání. S bojovnou náladou jsme vyrazili tentokráte do Blanska, kde jsme si tak nějak pomýšleli na body a od myšlenky nebylo daleko k činům… Dneska se zadařilo a já musím v prvé řadě poděkovat (než na to zapomenu) našemu šitkoučovi, který s náma nejel, a proto jsme zvítězili… 🙂 🙂 🙂 On teda s náma ještě nejel ani Láďa Urbánek, který simuluje doma v posteli nějakou chorobu… 🙂 No takže v šesti, ale dneska to šlapalo i tak, kuželna parádní, fakt to padalo, když se to trefilo, to je asi fšude a ten hlavní základ a předpoklad :-), ale opravdu to dneska bylo připraveno parádně a opět největší nepřítel byla pouze naše hlava… Před začátkem jsme tak nějak mudrovali, jak to postavit, tak jsme si řekli, kdo chce jít kde, jestli hned, nebo až potom, protože v Blansku je šestka, takže se hraje na dvě rundy. A nakonec to vyšlo tak, že jsme nasadili silný začátek a Kubu obětovali na nejlepšího domácího hráče, ale že nám to vyjde na 100%, tak v to jsme snad ani nedoufali… 🙂 To byl dneska jinčí začátek, než před lety s béčkem v Pardubicích (prostě na to musím vzpomenout), kdy jsme taky nasadili nejlepší hráče hned zkraje a po 4 duelech jsme prohrávali 8:0 asi o stodvacet… 🙂 No ale to už odvál čas a dneska to byla paráda. No takže přejdu už teda konečně ke hře… Kuba Flek, Míra Flek a Otakar Lukáč proti Kubovi Seniurovi, Martinu Čihákovi a Vojtovi Šípkovi. Takže jak už jsem tady namaloval, Kubu jsme poslali bojovat, on se aspoň hoch pak víc snaží… 🙂 První dráha vyšla podle našich představ 130/144, ale druhou už si domácí Jakub pohlídal 146/134. Ale bylo vidět, že domácí jsou dneska hodně svázání a náš Kuba toho dokázal parádně využít. Třetí hodně důležitá a jen tak tak a opět, abychom dodrželi tradici, tak pouze o klacek 140/141. Poslední byla taky hodně velká bitka fakt do konce, domácí měl šance na obrat, ale poslední dvě otvírky čistým branďákem rozhodly, protože náš borec hrál parádně a i nervy nechal dneska doma… 🙂 144/149 (560/568). Já jsem vedle začal na facku 138/126 a bohužel to na druhé dráze pokračovalo… Teda abych to upřesnil, prvních 8 hodů na dráze č. 2 jsem neměl větší číslo než 4 nebo 5. Prostě to nešlo ani do pravý, ani do levý, zkrátka 6x střed a 2x fanky… Fakt jsem nevěděl do s tím, ale najednou něco udělalo v hlavě lup, já jsem konečně otevřel ruku do pravý ulice a masíroval jsem to až do konce… A na těch zbylých 7 hodů jsem udělal 2x tolik, než na těch prvních 8 hodů… devítky osmičky tam najednou začly lítat a ještě jsem z toho udělal docela slušnou dráhu 120/151. Na třetí opět první 3 hody šly do kšá, ale pak už jsem to zase rozkmital 124/166 a poslední si zase vzal Míra 156/146, ale to už jsem měl dost slušně nahrabáno a nej nához utkání a vyhraný 2 piva od mých spoluhráčů, protože dělali míň… 🙂 🙂 🙂 (538/589). Jako kdybych to dneska nepo… tak tam klidně mohlo bejt 630 a možná i víc, ale víte jak to je… to jsou ty kdyby… :oD No nic, Ota a Vojta – tam to hrálo jednoznačně pro nás… Vojta nedal vůbec žádnou šanci svému soupeři a i když to celkově nebylo zase o tolik, bere fšechny dráhy 126/136, 131/134, 131/132 a 136/150 (524/552). No takže start jako ze snu 0:3 a vedeme o 87. To už jsme zkrátka věděli, že tohle pustit už nemůžeme a že to musíme dotáhnout. Ale víte jak to někdy bývá… Nemá se říkat hopla, když je nemocnice daleko… 🙂 Ale naštěstí to dopadlo dobře. Petr Havíř, Petr Sehnal a Karel Kolařík vs. Jirka Brouček, Jarda Šmejda a Roman Kindl. Jirka začíná dobře 117/145, na druhé se fšak Petr vzpamatoval 146/139, ale pak už zase naše sólo 135/143 a 141/142 a kýžený další pojišťující bod (539/569). Jarda se dneska trápil – Petr hrál dobře a nedal Jardovi moc šancí, ale zase na druhou stranu Jarda makal a nenechal Petra nějak víc uskočit na větší náskok 146/132, 137/133, 144/138 a 128/116 (555/519). Románo to měl dneska nejtěsnější, tam se rozhodlo prakticky až závěru. První dráha jde za Karlem 153/136, pak Románo máknul 125/145, jenže další dvě dráhy už nedokázal uzmout 136/128 a 130/129 (544/538). No takže suma sumič 2:6 -75 (3260/3335). Fakt paráda. Na zpáteční cestě nás nejvíc hlavně zajímalo, kde si dáme nějaký šmakózní oběd, ale podle našeho profesionální kamionového řidiče, který řídil i dneska a který má zmapovaný snad fšechny hospody v republice, tak ten nám tuhle nedoporučil, támhle to je prej blbý, támhle bejvávalo… 🙂 No nakonec to skončilo ve Svitavách, kde jsme zaparkovali asi před třema marketama, až to nakonec vyhrál Albertík, kde jsme si vybrali housky a donaty a bagety a teplý celý kuře s chlebíkem a bylo… 🙂 A taky jsme se najedli… 🙂 No srandy v autě opět až hanba, to se zkrátka nedá vyprávět… 🙂 No takže 2 kolečka do konce a zase bude šlus… Takže příště poslední domácí zápas proti Huskám, takže přijďte zafandit! Mates vod Čihákůůů.