Zdravíčko, 3 na remízu, 4 na výhru… Takový napínavý duel až do defakto posledního hodu byl k vidění ve Zlíně, kam se v sobotu odebralo áčko… Jako zápas jako řemen, teď už nemá cenu rozebírat, co se mohlo nebo nemohlo udělat lépe, ale jak jsem říkal i fčera, raději prohrát o kilo než o 3 kolky… njn… nedá se nic dělat, jak se říká a jak to i já tady hodně a často používám, je to kulatý, chleba levnější nebude, hlavně že je co pít a jíst… 🙂 Ale sranda byla jako vždy, zlínská parta je vynikající, hudba hrála hlasitě, zpívalo se, slepičky zařízli, polévku udělali, stoly se prohýbaly pod návalem jídla, vizovická tekla proudem… 🙂 🙂 Samozřejmě to fše až po zápase 🙂 Za to ještě jednou díky a už se zase těšíme na domácí zápas u nás… 🙂 No ale pojďme na to utkání, resp. na cestu, která utíkala celkem rychle, hned na začátku jsme opět nabrali půl hodinky zpoždění, protože Kubův kočár nechtěl startovat bo co… 🙂 Svítilo sluníčko, ale přejeli jsme Budín a mlha jako sviňa… a to tady bylo asi celej den jak jsem se tak doftípil… Ale u Mohelnice jako když utne a sluníčko svítilo vo sto vosum… A celej den jasno, cesta nazpět pak byla úplně stejná, zase cca k Mohelnici pohodička a pak zase až sem mlíko… Ale dalo se to, Láďa nás dovezl bezpečně… 🙂 Nálada v autě byla opět suprová, škoda jen, že se to zase nedá publikovat… 🙂 No ale možná jen tak ve zkratce teda… pííííííííííííííííííp pppppííííííííííííííííííííp pííííííííp píp píp píííííííííííííííííííííííííp cha cha cho cho píííííííííííííííííííííííííííííííííííp… Takže takové to bylo veselé… :oD Ok, raději jdeme na to koulení… Jindra Kolařík a Broňa Fojtík rozjeli utkání proti Láďovi Urbánkovi a Romanu Kindlovi. Láďa začal parádně a Jindra se trošku trápil a nemohl se chytnout 126/137 a 142/147. Ale Jindra se dráhu od dráhy zlepšoval a fakt to měl těžce nakonec vydřený, zatímco Láďa pomaličku, ale jistě vadnul a chřadnul 143/135 a 143/123 a těsná prohra o 12 (554/542). Tady to byla škoda… Vedle první šede bylo hodně vyrovnaný a mohlo se čekat cokoliv 133/147 a 144/131 – oba kuci si vzali po jedné dráze a kuželky prakticky nulové… Ale pak Broňa chytnul druhej, třetí, možný i čtvrtý dech a totálně Romána rozsekal 159/140 a 157/144 (593/562). No takže domácí si mnuli ruce a my jsme byli trošku zklamaní, ale nač stahovat kalhotky, když je veletok ještě daleko nebo jak se to poudá… 🙂 Prostřední část a v ní Radim Abrahám, Karel Ivaniš, Kuba Seniura a Jarda Šmejda… a tady byla asi další škoda, nebo chybka, měl tam jít asi hned od začátku Dáda, protože ten Jardu vystřídal 24. hodem… Jarda to chtěl zkusit, ale záda byly proti… no ale polemizovat můžeme jak chceme, teď už to je pasé… ale to nemyslím nijak zle nebo že bych si ztěžoval nebo že bych chtěl něco někomu vyčítat, absolutně ne, abychom si rozuměli… 🙂 Já sám jsem pako a mohl jsem klidně dělat taky víc, hlavně mě štvaly 2 zbytečný újezdy na poslední dráze, ale jak už jsem řekl, prostě se to sešlo a domácí to nakonec ustáli…. No ale zpět… Radim a Kuba, to byla paráda z obou stran, fakt parádní mač, fandilo se až hanba… 🙂 První těsně jde za domácím 146/142, druhou pak bere Kubí 138/144 a vlastně zase taky těsně a jedeme od znova… Třetí Radim pořádně zatáhnul, ale Kuba se ho držel zuby nehty 162/156, aby pak poslední dráhu zase otočil a i malinko kuželek navíc 134/148 a ejhle první jiskřička (580/590). Opravdu krásný duel. Vedle tam teda hlavně rozhodla ta první dráha 138/96, potom Dáda parádně máknul 135/150. Jenže Karel pak taky zabral, třetí hodně těsná, ale nakonec pro domácí stranu 146/143 a na poslední už Dáda mlel z posledního 133/118 (552/507). No takže 3:1 +78. Jako tohle otočit ve Zlíně, to je ranec, ještě jsme si z toho dělali s Jindrou na začátku třetí třetiny šoufky, domácí si byli celkem jisti v kramflecích, no gdo by nebyl, to bych byl taky… 🙂 Ale určitě nečekali to, co se dělo nadále… Radek Janás společně s Davidem Matlachem, domácí jistota na závěr, opravdu skvělí hráči… Na zteč za hosty naskočil předseda a Jarda Kejzlar. První dráhu jsme měl s Ráďou hodně vyrovnanou a jen mojí blbostí a opět dvěma újezdama prohrávám o 2 kolky 144/142. Ale pak se stalo něco, co čekal málokdo… Radek se totálně zatavil a já jsem mu nadal, co se do něho vešlo 107/159 a najednou 52 kolků stažených po jedný dráze a najedou to na domácí kuželně začalo hučet jako v úle… řeknu vám, polovina obecenstva zbledla, půlky jim  začali cvakat tak mocně, že by klidně přeskřípli i osmičku drát… 🙂 Fakt se hrálo o každý hod, o každou otvírku… Třetí dráhu jsem taky dostal ještě malinko Radka pod tlak 130/144 a myslel jsem si, že na poslední dráze už se složí, ale gdepak, tak to byl souboj jako sviňa a Radek se držel co to šlo a fakt teda makal, ukázal, že to je velký hráč a nevypustil jediný hod, i když dráhu opět beru já, tak náskok už jsem dokázal stlačit pouze na 5 kolků 148/153 (529/598) a málem ta šestka tam cvakla… Vedle Jarda teda makal taky parádně, ale jelikož ta trupka neumí chodit a hned ráno když vyšel z baráku, tak si na zledovatělým chodníku vyhodil kopyta do vzduchu a narazil si žebra, takže ani on nebyl úplně v pohodě, ale dřel jako mezek. David začal parádně 153/143, bere těsně i druhou 137/135, ale pak se to začalo pomaličku otáčet, jenže bohužel moc málo pomaličku, opět těsná dráha o jeden kolíček 136/137 a na poslední Jarda máknul a David se propadal 127/144, ale nakonec jak už fšichni dobře víme, tak to nestačilo (553/559). Takže komplet 5:3 +3 (3361/3358). Ale opravdu zápas parádní, to se musí nechat… Pak mě Kuba ještě uklidňovat a podpořil mě, že kdybych dělal to šestikilo, tak jsme prohráli jen o kuželku… což mě opravdu dodalo síly… 🙂 🙂 🙂 njn… takže takové to teda bylo… 🙂 Tak snad příště budeme mít víc štěstí nebo toho umu, uvidíme… 🙂 MvČ.