Nazdáreček, tak tu máme zase neděli, to znamená, že máme sobotu za sebou… to je co? 🙂 No nic… já jsem utahanej jako kotě, nožky bolej, takže to vezmu rychle, ale podle toho, jak se znám, tak mi to určitě zase nevyjde… 🙂 No třetí zápas a potřetí jsme nebyli kompletní, bohužel práce, nemoc, indispozice… s tím se hold nedá nic dělat, takže jsme povolali kde koho, no vlastně toho, kdo mohl, nebo nebyl úplně out… Byli jsme nakonec rádi, že jsme nakonec jeli v sedmi lidech, protože to bylo opravdu potřeba… A i když jsme byli slepení jak středověký rozbouchaný hrneček, docela jsme soupeře potrápili, ba co víc, sahali jsme dokonce po bodíku za celkovou plichtu, ale nakonec to domácí ustáli, ale opravdu to byl moc parádní zápas, fakt to bylo napjatý až do konce… kuželna parádní, fakt se tam dobře hrálo, teda až na jednoho týpka, kterýmu se tam vůbec nelíbilo… 🙂 viď Jardo… 🙂 Vůbec netuším proč… 🙂 🙂 No cesta jako vždy plná humoru, bohužel 🙂 nás jel podpořit i šitkouč… 🙂 Kdokoliv si sednul za volant, tak byl Ernýýýý 🙂 Tuším, že to je ten autobusák z Harryho Potěra… 🙂 Samozřejmě po cestě nemohly chybět zkratky, objížďky, rozjeb…kopaný silnice, dokonce nás to vedlo takovou zajímavou úzkou cestou podél lesa, proti teda taky jezdili auta, ale navigace (pravděpodobně asi 100 let stará) furt hlásila, že jsme na cyklostezce… 🙂 🙂 🙂 A pak si někam jezděte… 🙂 No ale nakonec jsme dorazili f pořádku. Jak už jsem řekl, kuželna super, pivo dobrý, nějaký 3 sestry, a to si fakt nedělám srandu, nebyla to ta slavná kapela, ale opravdu pivečko, malinko nasládlý, což mě vůbec nevadí, ale fakt dobrý… No takže jedeme na utkání, ať se někam pohneme… jsem to říkal, že to zase bude sloh… chjo… 🙂 Takže úvod Mojmír Novotný, Kamil Nestrojil, Láďa Urbánek (indiánským jménem klidná duše 🙂 ) a naše první záchrana Lukáš Pacák, který jak už jste asi zaregistrovali, si hodil v pátek jeden hodík za béčko, aby tam spadnul a mohl nám tak vypomoct, aby nespadnul k nám na soupisku… A na to, že nemá vůbec natrénovano, vlastně defakto nehrál vůbec, tak super. Mojda to rozjel dobře 150/132, ale na druhé dráze hned Láďa kontruje 119/138. Třetí pak velký boj a nakonec plichta na 161 a poslední napínavá, ale nakonec docela jasná pro nás 120/138 a hurá první bodík (550/569). Vedle Lukáš bojoval statečně, ale víte jak to máme u těhle mladej vojáčků, jakmile nemaj u sebe nějakou pistolku, tak do nich nic není… 🙂 🙂 Začátek ale Lukyn chytnul parádně, to víte, nadrženej na kuželky, dlouho nedržel koule v ruce, takže to sypalo samo 135/148. Ale pak se Kamil dle předpokladu chytil a Lukáš už moc nestíhal… 142/129, 163/131 a 143/124 (583/532) a bod i na domácí stranu, ale rozdíl byl tuším jen 32 kolků, takže pořád hratelný stav. V prostřední části se hodně naklonil náskok klacků na jednu stranu, a to domácí… Vašek Rypel a Jarda Tenkl nastoupili proti Jardovi Šmejdovi a Vaškovi Buřilovi. No teda, divoká prostřední hra… Jarda se trápil, absolutně se nemohl chytit, rozlítanej po prkně, navíc měkčí prkna, což taky úplně nepřidalo jeho stylu… no prostě když nemáte den, tak neuděláte nic, i kdybyste se rozkrájeli… A první dráha teda byl pořádnej sešup 164/93. No Jarda zkusil ještě pár hodů, to už se Olda Krsek (přejmenovaný v průběhu utkání na Jindřich Prsek 🙂 ) rozcvičoval. Hodil si ještě asi 11 a Olda šel na plac. Tam chvilku trvalo, než se Olda chytil a málem měl i dílčí bod za dráhu, protože Vaškovi to najednou taky přestalo jít 123/119. Ale pak zase domácí ožil 165/126 a poslední byla taky jeho 140/120 a těžký, hodně těžký direkt domácích (592/458). Takže jsme doufali, že vedle Vašek udělá bod, abychom mohli alespoň o tu remízu hrát, protože klacků tam bylo asi milion… Teda před Vaškem fakt klobouček… po nemoci, ještě menší dozvuky, makal a dřel jako kůň, fakt hrál krásně, na konci se tam málem složil, protože mu nebylo už úplně nejlíp, ale drtil to teda parádně!!! První dráha jasná 121/140, druhá už napínavější, ale důležitá a opět pro nás 146/149. Pak už Vašek pomaličku tuhnul 156/132 a drama bylo na světě, ale fakt se hrálo o každý klacek až do konce a nakonec jsme se radovali víc my 120/128 a o pouhých 6 kolků bereme další bodík (543/549). No takže dotahovácká partie – za domácí nastoupil pevný ježek… teda takhle 🙂 Robert Pevný a Míra Ježek proti mojí maličkosti a Romanovi Kindlovi. No já jsem měl rozjezd pomalý, dorážka marná a první dvě dráhy pukám, i když na tý druhý teda soupeře zachránili asi 3 nebo 4 hodovky v dorážce, fakt hrál Robo parádně, ale vovovovo tom to je… 139/128 a 154/148. No ale pak jsem začal zatápět a otáčet… Třetí je moje 138/150 a na poslední už jsem byl prakticky mrtvej, teda jakože prohraju, jenže ty kuželky jsou prostě krásný v tom, že je to v jednom hodu může celý podělat… Robert si tam vyrobil čestíka ještě s policajtem a najednou jsem byl na koni… dorážel jsem co se dalo a nakonec beru dráhu 139/144 a oba jsme skončili na výkonu 570, takže řekl bych spravedlivá remíza. Ale to už teda bylo jasný, že tu plichtu neurveme, protože Románo pak na poslední dráze taky už tuhnul… Ale začal výborně, první šede bylo naše 143/148 a 140/143, sice obě těsný, ale na to si nikdo neptá… Jenže pak se to začalo otáčet… přesně naopak, než to bylo u mě 154/147 a 144/127 a bod pro domácí (581/565). Ale jako fakt masakr, parádní utkání, fakt to mělo grády a bylo o napětí postaráno… No takže konečné skóre 5,5:2,5 +176 (3419/3243). No cesta nazpátek opět roztahaná, prakticky celej den pršelo, srnky i houby po rigólech… ale dorazili jsme v poho… 🙂 No takže asi tak… A když zase vidím, kolik písmenek zase tady je, tak už vopravdu končím… tak zase za týden děcka… 🙂 čus. MvČ.

zpravodaj