Jojo, páteční zápas byl pro béčko doslova a do písmene černým pátkem. Dostali jsme, co se do nás vešlo, kluci z Dobrušky nám oplatili to, co jsme jim nadělili u nich… No a jelikož se jednalo o poslední domácí béčkový zápas, kuželna praskala ve švech, bylo narváno a vůně guláše se rozléhala po celé kuželně…

Nazdárek lidičky, malinko se zpožděním, ale jak se říká, lepčejší pozdějc, nežli vůbec… 🙂 Ale já jsem f tom úplně nevinně, jako dycinky… 🙂 No Michal Šicu, nebo kdo ten zápis měl poslat, na mě zapomněl a jelikož jsem byl od pátečního rána do nedělního večera na Moravě, tak jistě pochopíte, že jsem neměl ani

Tak tak, krásná podívaná se v pátečním podvečeru odehrála na domácí kuželně. Já jsem to cejtil už od rána, že dneska budeme mít šťastnou ruku, ale že to bude na rekord, tak to netušil vůbec nikdo. Jeden má zatejpovanou ruku, druhej prej kolena, třetí zase záda a co já vím ještě fšechno… 🙂 A přeci

Ano ano, ač to tak opravdu nevypadá, tak dnešní zápas byl opravdu hodně vypjatý a hodně se bojovalo a stálo to hodně sil… Kluci z Meříče předvedli nejen silné hlasivky, ale i slušné výkony, leč dneska to na nás ještě nestačilo a dokázali jsme silný útok odvrátit… Ještě před samotným utkáním po menších problémech v