Hojtě, výsledek se může zdát jasný a jednoznačný a mnoho z vás si řekne, co to ten pisálek v tom titulku píše? 🙂 Ale fakt celý zápas jsme se přetahovali a defakto rozhodla až poslední třicítka, kde nás domácí přejeli, ale jinak to bylo stále otevřené, pořád to bylo hratelné, fakt utkání nádherné, parádní kuželna, padačka jak sviňa, nálada, atmosféra a fandění exkluzivní… Opravdu jsme si tento zápas užili, i když bodově jsme vyšli naprázdno. Navíc specifický prostor umístnění kuželny je sám o sobě zajímavý, ti, co nevědí, tak vězte, že kuželna se nachází na konstrukci přímo na plaveckým bazénem, takže když se podíváte z pohodlného místa lehce z boku, tak vidíte částečně prosklenou plochou na kuželky a dole můžete pozorovat plavce 🙂 Na rozběhu se to taky s váma lehce pohupuje :-), ale na to si velice rychle zvyknete a pak už to vůbec nevnímáte… ale je tam teda teplíčko, navíc někteří jouzové ještě mají pod drezem batmana, takže se potíte jako prase… 🙂 🙂 🙂 No teklo ze mě jako z vola… :oD No ale dosti, jdeme na utkání. Ale ještě před tím bych chtěl poděkovat cateringové firmě Olda s Krskem, je to hold pořádně držák 🙂 My áčkaři víme… 🙂 🙂 No opět se toho nakecalo spoustu, asi fakt stárnu, protože si nic zase nepamatuju, resp. pamatuju si jen jednu větu, kterou pořád dokola říkal Brouk a nevím proč si držel hlavu v náručí… A ta věta zněla: Tak tohle doma taky říkat nebudu… 🙂 🙂 🙂 Vůbec netuším, proč to pořád říkal dokola… :oD 🙂 No nic. Takže utkání. Jarda Matějka, Jakub Čopák, kterého v půlce vystřídal Martin Čopák, takže to zůstalo v rodině 🙂 Za nás já a Jirka Brouček. Jarda hrál jak z partesu, navíc si udělal osobáček a stal se nej hráčem utkání… a zrovna na mě… 🙂 No jestli se nepletu, tak je to vlastně první hráč, co mě dokázal v této sezóně porazit, já jsem nehrál úplně nejhůř, teda první dorážka, ta mi dala (27), ale na tu bídu, co jsem předváděl, to ještě nedopadlo tak strašně, ale bod zaslouženě bral Jarda 165/128, 141/161, 164/149 a 158/146 (628/584). Vedle ale naší reputaci zachránil Jiřan. Sice si nějak v týdnu ukopnul patu nebo co, chvilku hodně to tam ledoval, ale nakonec to dopajdal na parádní výkon a další šestka na začátku a soupeři neměli šanci 133/170, 122/136, 145/144 a 149/163 (549/613). Takže rozjetý to bylo dobře. Prostředek nám bohužel utekl. Ondra Matula a Míra Pleskal vyzvali Láďu Urbánka a Romana Kindla. Nejdřív to vypadalo že Láďa dostane kotel, ale pak mocně stahoval, ale o 11 to nestačilo nakonec 153/138, 138/133, 144/142 a 154/165 (589/578). Jo vedle to naopak vypadalo, že by Románo mohl vyhrát, jenže pozůstatky nemoci, antibiotika atd… ho pomalu ale jistě v druhé šedesátce dostihly 164/136, 134/162, 156/132, 161/117 (615/547). Takže domácí si upevnili svoji pozici. Na závěr opět parádní souboje, ale jak už jsem řekl na začátku, my jsme se snažili stahovat jak to jen šlo, pořád se to motalo kolem hratelných cca 30 kuželek, ale koncovka nás dostala do kolen. Matyáš Stránský a Standa Partl vs. Jarda Kejzlar a Kuba Seniura. Jarda na první super a jasně 125/151, pak 2x o fous, ale bod už doma, škoda jen tý poslední dráhy 148/152, 136/144 a 149/124 (558/571). Vedle se Standa rozjížděl pomalu a nehrál to úplně to, co předvádí celou sezónu, ale Kuba toho dokázal využít pouze na první dráze, druhou šedesátku už Standa zmáknul levou zadní a bylo vymalováno 140/144, 133/123, 166/155 a 155/143 (594/565). No takže 6:2 +75 (3533/3458). Jak fakt super utkání, to se musí nechat. Takže toť takhle z tohodle fejkendu fšechno, teď právě béčko dohrává ve Svitavách, tak držíme pěstičky 🙂 MvČ.