Nazdárek, takže jak jsem předpokládal, malinko se zpožděním, ale jestli se jen trošku o kuželky zajímáte, tak stejně fšechno podstatné víte… 🙂 V sobotu jsme si tedy udělali výlet do Opavy, cesta začala velice zajímavě, stejně jako minule jsme měli Romána a Vojtána vyzvednou na vlakáči, ale ani jeden tam nebyl… Ale fše se rychle vysvětlilo, Románo si skočil hned vedle do jedné z velkoprodejen, abych tady nešířil nějakou reklamu… 🙂 a hned se vracel… Vojta zaspal, byl ještě pár km před RK a ještě musel na kuželnu, tak jsme chca nechca museli počkat u vlakového nádraží… no jako né přímo u něco, místní asi budou tušit, kam jsme se šli ohřát… 🙂 🙂 Ano správně, byla to čekárna na vlakovém nádraží… 🙂 🙂 🙂 No nic, nicméně s půlhodinovým zpožděním jsme vyrazili, ale cesta byla dobrá, provoz mírný, řidič Jarda první Š. s náma jel parádně a cesta ubíhala jako na drátkách, ani žádných zkratek jsme nevyužili jako kdysi Dáda… 🙂 🙂 Takže jsme na pohodičku dorazili na půl druhou do Opavy… Po cestě dokonce i vysvitlo sluníčko kolem Šumperka bo gde to bolo… Já rozveselený jako vždy jsem bečel na přilehlé svahy, kde se něco páslo, bohužel až po bližším dojetí k oněm zvířatům jsem zjistil, že to byly krávy a né ouce… 🙂 Mě teda bylo divný, že nemaj kožich, no ale asi stáří no… na fuknci to naštěstí nemělo vliv… 🙂 Myslím na funkci kuželkáře, tam to naštěstí vyšlo docela dobře… 🙂 No a takhle jsme si uháněli, samozřejmě nálada byla parádní, já už si samozřejmě vůbec nic nepamatuju, historek a plků bylo opravdu spoustu, zase jsme měli výpomoc v podobě Vaška, potom Oldy zvaného catering 🙂 a jako fanda jel Radim. No takže na úvod stačilo asi, jdeme na kutálení… 🙂 Já jsem naskočil první společně s Románem Kindlem, za domácí Radek Hendrych a Jonas Mückstein. Jako teda parádní mač hned od prvních hodů, jako kuželna parádně připravená, fandilo se teda megaohromně, hlavně ten závěr, to jsem nechal mandle, plíce i hlasivky na stropě… 🙂 No ale zpět na dráhy. Takže první šede a hodně těsně a vyrovnané, ale vždy jsem měl o chlupíček štěstí, nebo takhle, samozřejmě jsem si to zkušeně pohlídal, léta praxe, slz, potu a odříkání… prostě jsem talent… 🙂 🙂 Něco tady srmdí, že? 🙂 🙂 148/150 a 147/150. Jako důležité dráhy, protože dodali lehce klidu, třetí beru taky 114/133 a poslední plichta 141 a první bodíky je u nás (550/574). Vedle to byla bitka o každý kolek a klasicky jako na houpačce. Jonas bere první dráhu 140/125, pak Roman 138/144 a jelo se od znova skoro. 151/135 teda byl už větší náskok pro Jonase, ale závěr tuhnul a Románo stahoval, leč nestáhnul, až na šatně… 🙂 125/147 a pouhé 3 kolky… (554/551). No ale úvod pozitivní a prostřední část pokračovala tak nějak ve stejném duchu. Otto Mückstein, Jirka Staněk, Jarda Šmejda a Vašek Buřil. Tady jsme se trošku obávali, že dostaneme šišku a klepec a bůh ví co fšechno, ale kluci teda makali… Vašek tam sypal jednu hodovku za druhou… Jako jestli si to dobře pamatuju, tak na prvních 6 hodů měl 5 hodovek, Jardovi to teda taky pěkně padalo, jako fakt jsme kousali a trápili soupeře co to šlo… Jarda začal parádně a pak ještě mega hustě o třídu vejš 138/154 a 140/171. Jako to vypadalo na jasný šestikilčo, jenže… 145/127 a plichta na 111, ale důležitý byl bodík (534/563). Vašek teda makal, ale ta dorážka, ta ho teda trápila dneska, teda f sobotu… a tak Jirka zúročil svoje kvality a zkušenosti 177/135 – taky dost hustá dráha, 144/124, 118/139 a 145/141 (584/539). No a to nejlepší nás teprve čekalo… Jako utkání jako řemen Aleš Staněk a Vojta Šípek, teda sice prohráváme, ale kuželky Vojta udržel a to bylo hoooodně důležitý. Vedle David Hendrych a Jarda Kejzlar – snad už nemusím dodávat, že to je ten mladší z rodu Kejzlarů… 🙂 🙂 Takže naposledy, už si to pamatujte… 🙂 no nic… První Vojta napálil 140/159, na to ale Alda dokázal reagovat, když se Vojtovi zase malinko přestalo dařit 142/131, pak teda něco úžasného a plichta na super číslo 168 a rozhodující nakonec o 7 pro Aleše 159/152, ale jak říkám, dvě šestikila, utkání novinářů (609/610). Vedle David nehrál to, co by chtěl a tak měl Jarda relativně klid a dobrou pohodu, ikdyž jak fšichni víme, je to kulatý, ale Jarda to zvládnul parádně 122/137, 150/129, 142/146 a 111/153 (525/565). NO takže suma sumárum 3:5 -46 (3356/3402). Jako ještě teď mě běhá husina a bolej hlasivky… 🙂 🙂 Potom zasloužený pozápasový řízek a brsalát, děkujeme do kantýny a mohli jsme frčet… no takže toť asi takhle fše… Mějte se fajne a zase někdy, třeba za pár dní… 🙂 MvČ.