Zdravíčko, po menší odmlce z technických důvodů se opět vracím na vlnu a něco opět málo přispěju na našeho fondu písemného dědictví… 🙂 Ale ono není moc co psát, protože céčko odložilo utkání ve Svitavách, protože hosté jsou nemocní a na chlup stejně se dohodlo béčko s Českou Třebovou, takže jediný, ale zato výživný, zápas byl k vidění ve Vsetíně, kam áčko zajíždělo… No řeknu vám, že to teda zase bylo… Nejdřív jsme sháněli šestého do party, nakonec jsme s sebou vzali ostříleného saduritového mazáka (protože ve Vsetíně se ještě hraje na saduritu) Oldu a vyplatilo se to fšemi dvaceti!!! K naší výpravě se také připojil Danda Serbousek alias fšemi již známý shitcoach a jelikož nám ještě někde za Třebovou přeběhla přes cestu černá kočka, tak vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že bychom měli bodovat… 🙂 Ale velká, velká chyba a Danda tak konečně na našich venkovních cestách zaznamenal svoji první výhru jako přímý fanoušek, i když jako správný šittrenér tomu samozřejmě až do poledních hodů skoro nevěřil… 🙂 🙂 No na cestě tam jsme si ještě užili vzrůšo, ale trošku nemilého rázu. Jedeme si v pohodě jedeme a jak máte takovou tu hezkou dlouhou rovinku za Třebovicema (směrem na Svitavy), než odbočujete doprava na Opatov, tak si v pohodě předjíždíme auto, nic se neděje, potom proti nám projel osobák, stále nic a cca po 4-5 vteřinách rána jako kráva, nikdo nejdřív vůbec nevěděl, co se děje, jen Jarda jako řidič to věděl hned, protože byl celý od střepů… jojo, přesně do horního levého růžku čelního skla přesná trefa, jestli kámen, nějaký šroub nevíme… ale aspoň to bylo takhle mimo výhled, takže jsme s tím mohli pokračovat dále, jen jsme vysypali Jardu a auto od jemných střepů, které pronikly dovnitř auta… no pavouk slušnej… takže zase je co opravovat… chjo… :-/ No ale naštěstí se nic nikomu nestalo, takže jsme mohli pokračovat dále a jen jsme pozorovali, jak se nám pavouček rozjíždí… No ale to bylo pro tento den z oblasti smůly fšechno, potom začala velká šachovo-kuželkářská bitva. Po shlédnutí sestavy domácích jsme se rozhodli na úvod obětovat našeho Oldu Krska proti Vlastovi Kancnerovi, který se při posledním domácím utkání blýsknul šestikilem a vůbec měl zatím vynikající výsledky. A byla to oběť naprosto bezvadná, zastupující kapitán to vymyslel úplně perfektně… tedy já… 🙂 🙂 Jo to jsem vám zapomněl říct, Olda jel za Kubu. Jako další dvojička v první rundě se představili Zoltán Bagári a Vojta Šípek. Tam to bylo taky docela cíleně postaveno, protože Zoltánovi se zatím moc nedařilo a my jsme Vojtovi věřili, že to tam rozjede jak se sluší a patří… No a oba tahy teda vyšly na jedničku. Vojta splnil roli favorita, začal parádně 129/150  a 128/137. Pak se Zoltán na chvilku zmátořil 148/130, ale poslední dráha byla zase opačná 121/152 a jasná výhra (526/569). No a vedle, to bylo něco neuvěřitelného. Jak sám Olda nadneseně řekl, vyndal si parte z kapsy a šel hrát… :oD S Vlastou sváděl parádní souboj, první dráhu sice prohrává 142/128, ale na druhé se to zase otočilo 124/139 a jelo se prakticky od nuly. A druhá šede jak přes kopírák, třetí dráha opět jasně pro Vlastu 148/134, ale Olda nesložil zbraně a přišlo mi, že to i Vlasta nedal v koncovce úplně psychicky a totální obrat 117/140 a parádní úspěch a veledůležité body po nás (531/541). Jako viděl jsem za těch 20 let už docela hodně, ale dojatýho Oldu ještě nikdy, je to prostě borec!!! Takže parádní úvod, vedeme 0:2 a navrch 53 kolků. To se samozřejmě domácím moc nelíbilo a hlavně to asi ani vůbec nečekali. Takže zaveleli k útoku a do první linie druhé části vyslali Libora Vančuru a Milana Bělíčka, za nás Roman Kindl a Láďa Urbánek. Roman se tentokrát dost trápil, vůbec se nemohl s místníma dráhama ztotožnit a zkrátka ty ulice tam nešly a nešly… Takže celkem jasně prohrává všechny dráhy (547/485). Ani Láďa nebyl úplně zdravotně v pohodě a bohužel se to v koncovce promítlo. Ikdyž začátek byl dobrý 134/142, na to Milan reagoval 146/125. A pak jsme byli na tahu zase my 137/145, ale poslední dráha rozhodla 145/118 a bylo (562/530). Takže domácím se obrat povedl na výtečnou, srovnali skóre a ještě si nahrabali dalších 41 klacků. No a závěr – Tomášové Hambálek a Novosad proti Martinovi Čihákovi a Jardovi Šmejdovi. Začnu z dovolením nejdřív u Jardy, protože vedle to bylo o hodně napínavější. Jardovi se dařilo a hrál úplně v pohodě, s takovou lehkostí a taky mu pomáhalo, že se jeho soupeřovi příliš nedařilo a hodně mu to usnadnil, takže Jarda byl tím hlavním článkem, kdo stahoval kuželky a vyhrává na fšech drahách 125/130, 121/149, 144/157 a 123/130 a jasně vítězí a získal tak další důležitý bod a hlavně kuželky (513/566). Já jsem začal taky na výtečnou, chytnul jsem tam levou ulici a mydlil jsem jí, co se dalo, i 3 hodovky do plných z toho byly a šáňo na cestu domů 🙂 Ale Tomáš byl teda víc než zdatným oponentem a pral to tam taky hezky, ale jak už jsem naznačil, první dráha byla moje 149/157. Nadšení vystřídalo vystřízlivění, jednička malinko přitáčela doprava a levá ulice najednou nebyla, toho Tomáš využil na druhé třicítce 156/133. Třetí už byla větší bitka, ale dorážka mě tentokrát zradila a hold středy a klacking… 135/128. Takže ještě před poslední dráhou domácí stále vedli a měli náskok cca 17-20 kuželek… Dokonce ještě i 10 hodů před koncem to stále lépe vypadalo pro domácí… Pořád se to přelejvalo, ale pořád tomu něco málo od nás chybělo, až to přišlo… Čtvrtá dorážka mě zase naopak podržela, to už jsem se musel přeorientovat do pravé ulice a cca 6-7 hodů před koncem jsem tam prásknul 2 hodovky po sobě a bylo vymalováno. Na to už Tomáš nedokázal reagovat a po hodně dramatické koncovce jsem dokonce i otočil celkové skóre 130/157 (570/575). No takže další bod a bylo… Suma sumič výhra 2:6 o 17 kolků. Jako fakt parádní utkání do samého konce… Takhle už se mi kolena dlouho neklepaly v závěru utkání… 🙂 No a jen co jsme vyšli ven, tak Jarda to hned zazdil dvěma hláškama… Prej škoda, že prej není víc těch saduritů na Moravě… Takže jsme na něho jen nevěřícně koukali a poslali ho do patřičných míst, samozřejmě s úsměvem… 🙂 🙂 A když jsme ještě rozebírali ten konec utkání, tak tam plácnul další perličku… Říkal mi: „Víš Martine, jak si tam hodil ty dvě devítky, to mě tak uklidnilo, protože jsem mohl v klidu aspoň ujíždět… “ 🙂 🙂 No já myslel, že ho hned roztrhnu… :oD Pak už jen dobrá véča a hurá domů. No takže doufejme, že se bude dařil i nadále, příští sobotu jedeme opět ven a to do Brna na Husky. Mějte se krásně. Mate vod Čihákůůů.