Zdarec fšici, po delší době opět jeden komentář – tentokráte z turnaje, který se konal v Lounech, takže prakticky skoro už domovské kuželně Radka Junga 🙂 Sice je to už 14 dní, co jsme odehráli, ale teprve teď dorazily výsledky, takže hurá na to. Na tento turnaj jsme se těšili hodně dlouho, páč byl spojený s azylem v Radkově a Eliščině domečku, takže super hra, skvělá padavá kuželna a bezvadně naložený maso a klobásky na gril a pivínko … :oD Ale postupně. Po příjezdu jsme nejprve otestovali okolní teplotu, jelikož bylo tak trošku nepříjemně pod mrakem a fučivo, následujíce otestovali teplotu piva a mohli jsme vyrazit na oběd. Jak jistě uznáte, lounský kraj opravdu nemá nouzi o pivovary, takže jsme zapluli hned do toho prvního, cca 150 metrů od baráku – dobře si to chlapec vybral… 🙂 Pivo sice dobrý, ale obsluha a kuchyň na prd a 1,5 hodiny čekat na jídlo se nám opravdu jednak nechtělo, ale také bychom to nestíhali na dráhy, takže rychlý přesun do pivovaru č. 2, kde bylo pivo ještě lepčejší a jídlo bylo prakticky hnedky, navíc to bylo hned vedle kuželny, takže ještě super lepší servis – prostě Radek to má těžce v paži… 🙂 Po skvělé obědové přípravě jsme se dokutáleli na kuželnu, kde nás vítali opravdu pohodoví domácí hráči, kuželna pěkná a jak už jsem řekl, super padavá. Losli jsme si náhodně dvě družstva po čtyrech, takže pokud si dobře pamatuju, Rychnov A tvořili Dáda Ksandr, Vojta Šípek, Jarda Kejzlar ml. a Jarda Šmejda, Rychnov B obstarali hráči Pavel Dušánek, moje maličkost, Radek Jung a Kuba Seniura. Dáda hned zkraje ukázal, že se dobře najedl a dodal tak potřebné síly ke hře. Do dvojky ho doplnil „soupeř“ Pavel. Bohužel už si přesně nepamatuju, jak to bylo po půlkách, ale Dáda to tam hrnul a určitě měl první pade přes 250, možná i přes 260 (sorry, ale snad mi odpustíte mou sklerózu… :-/). Druhá půlka vyšla skoro jako ta první, takže hned na úvod super numero – Dáda 507!, Pavel 455. Jako druzí šli Vojta a Mates. No, šli jsme po sobě jako dva kohouti, Vojta měl lepší první plný, ale já jsem to zase dohnal super dorážkou, takže točka taky něco kolem 250… I druhá půle byl obrovský boj, nakonec fšak o malinko lepší pro mě a bohužel těsně pod to vysněné pětikilo, i když poslední hod šel do do levé ulice, trošku víc na tvrdo, ale i tak spadlo pouze 5, takže celkových 498 ku Vojtovým 491, další skvělá čísla. Třetí dvojka a v ní Jarda Kejzlar a Radek. No Radek samozřejmě je tu už skoro jako doma, navíc, když mu přišli fandit potencionální manželka, švagrová, tchýně i tchán, takže si to dovedete představit, jakou měl Ráďa atmosféru… 🙂 Jarda se samozřejmě také nenechal zahanbit a opět se vedla velmi vyrovnaná bitva. Musím říct, že se opravdu skvěle fandilo, i domácí fandové a hráči přispívali k super náladě. Po posledním hodu tak svítilo na Radkově tabuli 480, Jarda končil na 466. A konečné náhozy završili Jakub a Jarda Šmejda. No, kluci se trápili, určitě oba čekali od sebe lepší hru. Kuba to ještě relativně zachránil 446, ale Jarda byl trošku zklamanej 408. Ale hlavně, že byla sranda a dobrá nálada nás určitě neopouštěla, obzvlásť, když jsme se chystali na noční grilovačku 🙂 Takže celkově „A“ shodilo 1872 a „B“ 1879 kuželek, opravdu vyrovnaný boj. V tu chvíli bylo béčko na prvním a áčko na třetím místě. Konečné umístění, které bohužel mám ve formátu, který sice otevřu, ale bohužel si ho nestáhnu do počítače, takže to musím vymyslet jinak (asi to pošlu Lubošovi, aby to tam dal – to víte, PC už je dědečkem…), takže ho prozatím neuvidíte, ale celkově teda béčko uhájilo 3. místo a áčko skončilo páté. Takže si myslím, že super úspěch. Navíc domácí měli pro každého účastníka přichystanou tužku a každý, kdo hodil víc jak 320 plný, nebo víc jak 180 dorážky, si mohl vybrat další individuální cenu, u mě to vyhrála knížka židovských anekdot a tady jednu přihazuju k lepšímu: Vyzáblý Roubíček zazvoní u honosné vily. Vyšel obtloustlý majitel a Roubíček praví. „Tři dny jsem nic nejedl.“ Tlouštík pokýval hlavou a uznale pravil: „Ale dá to přemáhání, co?“ 🙂 No naštěstí my jsme se jako Roubíček cítit nemuseli. Po návratu jsme zkontrolovali sud a než jsme si vybalili spacáky, maso už poskakovalo na kameni. K bezvadné náladě přispěl i kulečník, ale hlavně stolní tenis, tam jsme se vyblbli jako malí Janci… Opravdu super večer. Svoji návštěvou nás také poctili Eliščiny rodiče, fakt super lidi, řeknu vám, perfektně jsme pokecali, nasmáli habaděj a lidi, ty jejich domácí klobásky, kurňa, to je žrádlo, sice teda hooooodně vostrý, ale fakt dobrý!!! No, večer, spíš noc rychle uháněla, pár vybraných jedinců šlo ještě na hodinku zkontrolovat místní diskošku a před svítáním jsme šli spát jako na koni… 🙂 Teda někteří… :oD Ráno nás dokonale probudila vůně hovězího vývaru s knedlíčkama a párečky. No pak už jenom naházet bagáš do auta, vycouvat a odfrk. A tady se musím za chvilku zastavit – Vojto promiň 🙂 Předseda si zatím může skočit pro pivo, aby se mu u následujících řádků neudělalo mdlo… 🙂 Né, dělám si srandu, měli jsme fšechno pod kontrolou. Trošku jsme hecli Vojtu, že by teda mohl vycouvat, no co se může stát, auto stálo rovně, takže ani volantem točit nemusel. Dobrá zpráva je, Vojta nastartoval, pak už bylo fšem přítomným i sousedům, kteří míchali beton nebo co, jasný, že určitě Vojta ještě zatím na chvilku řídit nebude. První pokus, chcíplo to. Další dobrá zpráva, Vojta našel kliku a věděl, jak stáhnout okno. Druhý start, to už jsem mu malinko šel poradit, aby dal dolů ruční brzdu, že ten ČERVENEJ vykřičník, co tam svítí uprostřed přístrojovky, opravdu není jen tak pro srandu – rychle zpět na ulici a opět neúspěšný start, jen se auto trošku pohlo dopředu, to malinko znejistěla Eliška, Radek i plot. Třetí pokus, opět přicházím na pomoc a vysvětluju, jak zařadit zpátečku, Vojta to skoro měl, jen ji tam chtěl narvat přes čtyřku. Třetí pokus, bílá světla svítí, Vojta lehce, potom víc lehce sešlápnul plyn, ale naprosto z bravůrou, klidem a přehledem míjí levým zpětným zrcátkem asi o 10 cm kamenný sloup. Další dobrá zpráva, Vojta ví, kde je brzda, takže jsme ani nemuseli sousedovi vysvětlovat, proč se málem opřel o jeho bránu… 🙂 Né, to už si opravdu vymýšlím, Vojta to myslím zvládl dobře, takže za tři. No ještě pár hodin za volantem a bude to cajk. Cesta nazpátek pohoda, takže jsme se vrátili odpočatí a plni dojmů… 🙂 Takže lidi čus a na podzim se těším. Mates vod Čihákůůů 🙂 🙂 🙂

– zápis