A máte tu další povídání, a to už bude o hodně veselejší. Na páteční venkovní zápas se chystalo béčko směr Smiřice a výlet to byl opravdu více než vydařený. Matěj, jak je již jeho pátečním zvykem, přijel sám autem, páč opět frčel na nějakej ples, takže doufám, že si ho řádně užil, protože jestli tancoval tak skvěle, jako se mu dařilo na dráze, pak musel bejt králem pátečního plesového parketu 🙂 Dalo by se to shrnout již ostřílenou a trošku předělanou hláškou: přijel, vypráskal, vodfrčel… Latinsky vendi, vindi, pindi nebo jak… 🙂 No takže již je fšem jasný, že první za nás šel Matěj Stančík, jediné, na co jsem ještě zapomněl je, abych vám prozradil i jméno jeho soupeře. Tím byl Radek Urgela, které mu se začátek vůbec nepovedl 190/222 a pak už bylo pozdě bycha honit, druhá dráha vyrovnaná, ale o5 pro nás a o 5 226/231, takže první bodíky jsou naše (416/453). Jo ještě jsem zapomněl říct, že dráhy fakt super, hrálo se tady dobře, je to hodně podobný jak u nás, muselo se to ofšem řádně tahat, ale to prakticky fšude, gdyž chcete mít úspěch, že… Pak přišel nádherný souboj mezi Davidem Hanzlíčkem a Petrem Gálusem. Po první pádě Petr vede a vypadalo to na další překvapení pro domácí 226/236. Jenže pak přišla Davidova paráda. Petr se ho statečně držel a fakt to bylo hodně napnutý, jenže pár hodů před koncem si Péťa zahrál s pravou fánou 4x na slepou bábu a David toho využil 248/226 a tak první body se těší z přízně domácích (474/462). Třetí dvojka a v ní tak nějak známá tvář, ale pořád nevím, kam ho mám strčit… 🙂 Vašek Šmída vs. naše mladá naděje Dan Raisu. No Vašek většinou chodí ke konci, ale jelikož ho čekala noční fuška, tak šel jako třetí. No schytával to od nás pěkně, pár hlášek jsme mu věnovali a já doufám, že to fšechno bral s humorem a nadhledem. Ale dlouho jsme se takhle nenasmáli… 🙂 🙂 🙂 Né Vašku fakt sorry, nicméně ukázal, že mu to fakt pořád hází a tak nějak jsme počítali s tím, že si body pohlídá, ale Dan se mu to snažil aspoň pořádně otrávit… Ale byl to boj Davida s Goliášem a po drahách 246/217 a 259/216 sehrává jediné pětikilo a notnou dávku klackové podpory do domácího koše (505/433). Jenže to domácí ještě nevěděli, co se na ně hrne… Jako první začal klást odpor Michal Kala, který svedl mač s Martinem Ivanem. První dráha super na obou stranách 233/226, jenže pak Mates vytek úplně totálně, dorážka ho trápila a Míťa, i když také polevil, uhrál pro naše družstvo veledůležité body, protože tady se ten obrat opravdu nastartoval 188/210 (421/436). No a pak už přišla před a dotahovácká parádička. Nejdřív si Láďa Urbánek poradil s Mírou Cupalem. Na první pádě opět obrovský boj, ale nakonec jde Láďa do druhé půlky s menším náskokem 225/238. Druhá dráha pak byla ještě suprovější, Míra začíná pomaličku ale jistě ztrácet a Láďa naopak navyšuje 214/242 a krásné celkové číslo (439/480). No takže vedeme 6:4 a i náskok se podařil stáhnout, takže já jsem to měl opět v pařátech. Někdy bych si opravdu přál, když už chodím poslední, aby už to bylo před mojí hrou rozhodnutý v náš prospěch – třeba 10:0 o tři sta… 🙂 Jó to by se hrálo uvolněně… :oD No nic, mým soupeřem byl Michal Janeček. No měl jsem trošku strach, ale tady se opravdu hrálo dobře a můj průběh by se dal více méně připodobnit tomu předchozímu… První pade a zajišťující náskok 221/243, po výměně Michal opět ztrácí síly a já to tak nějak držím nastejno 209/240 a finální tečka (430/483). Takže suma sumič 4:12 o 62 (2685/2747). No to si určitě dokážete představit, jakou jsme měli radost z výhry, z venku zatím body moc nesbíráme a navíc ve Smiřících… Prostě jsme dneska kluky nachytali na brusinkách… No takže cesta zpět, to byla jedna velká jízda… A je to tady, já to věděl, že to zase fšechno zapomenu, no prostě jako dycky, sranda, sranda, jó a policajti… 🙂 To vám byla taky sranda… :oD No teda nazpátek jsme to vzali přes Hradec, je to asi rychlejší a stejně jsme museli s Péťou do Olešnice. No takže hned zkraje jsme jeli vedle takový neoznačený šedivý dodávky a jak se tak blížíme na jejich úroveň, no prostě jsme jeli vedle sebe ve dvou pruzích, tak si fšímám, že ten týpek za volantem má policejní mundůr, tak aby věděl, že jsme slušní a počestní chalani, letmo jsem ho kývnutím hlavy pozdravil. No nevím, pozdrav neopětoval, ba možná i se na mě zamračil, asi měl chuť na to pivko, co jsem držel… Nicméně Láďa jel předpisově, pořád jsme se drželi za nima, nebo oni před náma, no každopádně s náma projeli celej Hradec a nejevili známky čehokoliv, až najednou na výjezdu z HK u těch autoprodejen se do tmy rozsvítil nápis STOP… No tak jsme to hodili ke krajnici na bus zastávku, vyšel týpek a z druhé strany slečna!!! Nebo mladá paní. Slušně jsme je pozdravili, ale chtěli vidět jen papíry, ani dejchnou nedali. Byla to opravdu jen rutina a asi se nudili. Chtěl jsem slečně také nabídnout loka, jak mi praví slušnost vtloukaná od dětství, ale pak jsem si v duchu říkal, že mi to celý vypije a ještě nás zdržej, když pospícháme domů, tak jsem raději mlčel… 🙂 No v každém případě fšechno dopadlo dobře a my jsme mohli v klídku pokračovat z vesela dále… Pak ještě rychlá zástavka a občerstvovací stanice u Gálusů 🙂 a hurá domů. Vzali jsme to zadem přes Hřibiny, jedeme si jako po másle a nejednou les a kdo??? – blbec zajíc… No neskočil nám rovnou před auto a dobrých takový 50-60 metrů to před náma hrnul… No buď to byl blázen, nebo vyznavač adrenalinových sportů, nevím, ale každopádně když už toho měl dost, obratně hodil tlamu do příkopa a byl ten tam… 🙂 Pak už nám nic nebránilo dojet v klidu domů… No takže asi tak – takový byl náš vítězný výlet… 🙂 MvČ

zpravodaj