NECHYBĚLO MOC A BÉČKO MÁLEM VYDRANCOVALO JIZERKY

No, tak volně jsme se přesunuli do jizerských hor a do malebného městečka, no, větší obce, kde jsme… no, taková poklidná vesnička… 🙂 Né, omlouvám se, ale kluci z Rokytnice to určitě budou číst taky, tak jsem je chtěl malinko pozlobit za to, jak nám to nandali… 🙂 🙂 🙂 Je to dobrá banda chalanů a zápas měl opravdu grády a bylo to suprový, fakt skvělej zápas, bezva fandění, perfektně připravená kuželna, koule držely jako přilepený, prostě super, jedinej problém byla naše hlava a možná i kousek štěstí… nebo taky toho umu… to nechám na posouzení jiným… 🙂 No ale každopádně než se dostanu k samotnému zápasu, opět nějaké peprné historky ze zákulisí, to jinak nejde, protože to byla fakt hlína… Opět padaly skvělé hlášky, jen gdybych si to pamatoval… Jenom vím, že jsem si měl pamatoval 4 příhody, ale jestli si na ně vzpomenu… bůh ví… 🙂 No ale na tu první příhodu, na to se nedá zapomenou a myslím, že nám to ještě chvilku vydrží. Týkalo se to (jak jinak) opět Dády… 🙂 Kluci odjížděli z RK přesně ve 14,00 hod., mě nabrali u kolbenky v Kvasinách a pak jsme ještě pospíchali k Dádovi, který tam už na nás netrpezlivo čakal, ale gdyž nastupoval, tak mu došlo, že nemá vlastně peněženku a už už se viděl, jak hladov a žízniv si celé odpoledne brečí do svetru… :-). Ještě nás přemlouval, abychom se pro ni stavili, ale čas nás tlačil a se slovy: „nasedej vole, my ti půjčíme 🙂 “ se malinko uklidnil a my jsme mohli vyrazit. I když jsme se tedy pak po sobě dívali, kdo teda bude tak odvážný a dá mu svoje prachy… 🙂 🙂 🙂 No poslouchali jsme to snad každejch 5 minut… „tak kluci, kdo mi dá to pětikilo…“ „Cože??? 500,-?????? Ty nás chceš na něco pozvat za cizí prachy???“ 🙂 No sranda, ale samozřejmě, protože jsme kamarádi, jsme mu půjčili, už ani nevím kdo, ale opravdu hned jak jsme se vrátili ze zápasu, Dáda vyrovnal veškeré svoje pohledávky jako čestný gentleman. No jinak cesta jako dycky, rozkopáno, rozkopáno a zase ještě jednou úplně na kulový kok.. „píp“.  No nic, po pár objížďkách, když už jsme se přibližovali k Rokytnici, co se nestalo… Michal Kalu tak nějak už už jakože potřeboval se vysypat a co nevidí – semafor – a jak jinak, než červená… První z dalších rozkopaných úseků mezi Jilemnicí a Rokytnicí. No a že jsme si tam postáli, protože ten byl fakt dlouhej. Michal sice protestoval, ale nebylo mu to nic platné a aby na rychlovku vyšel z auta ven, to se bál, abychom mu neujeli a navíc, bylo ještě světlo, takže pro okolní řidiče by to asi nebylo, pro řidičky asi možná jo… 🙂 A co by tomu nakonec řekli ekologové – no fuj… No nic, první neplánovaná zastávka byla přečkána bez úhony, ale co Michal nespatřil asi po necelém kilometru??? ANO, hádáte naprosto a bezchybně správně, další semafor a jak jinak, ANO, opět červená… To už Michal začal kroutil očima fakt to vypadalo, jako že je opravdu v naléhavé tísni… 🙂 Ale tady už byl interval o něco kratší, takže Michal s vidinou rychlé výpustě, protože Rokytnice už už klepala na dveře, se podruhé uklidnil a přehodil nohy v kříž… 🙂 No takže Petr přišlápl plyn a už už jsme to valili k vytouženému cíli, ale jelikož jsou mezi námi jedinci, kteří jsou nepřející a je to divné, ale do jisté míry i předvídaví, tak jisto jistě tušíte, co se zákonitě muselo stát a máte pravdu. Opravdu, pokud jste hádali stejně jako celá posádka auta (až teda na Michala, který se málem zvencnul, když to viděl), že tam bude ještě jeden, měli jste pravdu. Fakt nekecám, přísahám, že si nevymejšlím, fakt tam byl třetí a to Michalovi málem prdla céfka… Ale nakonec to dobře dopadlo, všichni suší jsme dorazili před kuželnu, Michal málem vykopnul dveře z pantu a letěl směr ani nevím kam, prostě aby ho nebylo vidět… 🙂 Takže nakonec to dobře dopadlo… Ježiš to jsem se zase rozkecal…  No nic, jdeme na utkání, které pro nás začalo naprosto bezvadně. Dáda Ksandr to skvěle rozjel a pálil ostrejma jak to jen šlo 209/251. Na druhé už to nebylo úplně ono a ani Honza Mařas neměl úplně svůj den 204/213 a první body a slušný náskok hraje v náš prospěch (413/464). Petrové Mařas a Gálus tvořili druhou dvojici a další končertýno… Náš Péťa se moc dobře díval na Dádu a rozjel to nachlup stejně jako on 219/251. Po změně stran podívaná pokračovala na obou stranách. Domácí Petr se srovnal, ale náš Petr držel krok 248/232 a nejlepší výkony z obou družstev byly na světě a také další body pro nás (467/483) – krásná podívaná!!! Jakub Stejskal a Matěj Stančík jako třetí dvojička. Tady se to začalo pomaličku obracet, ale Matěje trápí šlachy a my jsme konec konců byli i rádi, že vůbec dorazil, jinak bychom byli v pěti… Jakub na první dráze vyhrává celkem přesvědčivě 234/205, druhé pádi jsou slabší, ale i tady Kuba získává náskok 214/189 a také první bodíky pro domácí tým (448/394). Takže vedeme 4:2 o 13 kolků. Další se do řad hráčů zařadili Roman Stříbrný a Jirka Pácha. Jirka začíná taky dobře a Roman se viditelně trápil víc, než sám zamýšlel 210/221. Ale na druhé dráze zapíná fšechny své pomocné motory a strhující bitva je na place. Roman se vydává ze fšech sil a Jirka pomaličku ztrácel 230/215, až to nakonec o pouhé 4 kolky nedal a body pro Romana (440/436). Fakt smůla… Ale musím čestně uznat, že si to Roman opravdu vydřel. Pavel Hanout a Michal Kala (již plně, teda prázdně, připravený) 🙂 . První pade bylo taky hodně napínavý, ale přeci jenom o 10 má Pavel navrch 232/222. Jenže druhá dráha je pro nás prokletím, Pavel stupňuje tlak a Míša se propadává a propadává 235/190 a domácím se povedl obrat, ujímají se vedení 6:4 a vedou o 46 kolků. No, neříkám, že to není málo, ale zase na takto padavé kuželně se s tím dá ještě něco dělat. A ono by to opravdu šlo, jenže… Tomáš Cvrček vyzval mě a bitva nervů mohla začít. Já jsem teda mohl nakutálet na první dráze o něco víc, ale i tak, jelikož to Tomášovi příliš nešlo, jsem stáhnul polovinu 194/217. Jenže pak přišlo něco, s čím jsme nepočítali, ale zase na druhou stranu musím objektivně přiznat, že to bylo spravedlivé. Klukům z Rokytnice chyběli skvěle hrající Bóža Kuřina a Honza Volf, který také neměl být, ale kde se vzal, tu se vzal, přijel takhle pozdě večer, šel náhodou kolem a řekl si, že se mrkne na konec utkání, popř. již na hotový výsledek. Jenže dorazil právě během první pádi a když to viděl, nelenil ani minutu, hodil na sebe trenky a dres a hurá na druhou padesátku. No takhle jsem po střídání fakt nikdy nikoho neviděl hrát… To byl masakr… Já jsem do toho šlapal, jako jediný jsem měl druhou dráhu lepší, než tu první (protože jsem tu první podělal… 🙂 ), ale Jenda to tam sypal… Plný vyrovnaný 159/156, takže ještě šance v dorážce, ale Honza mi to jasně vysvětlil… Nejdřív tam měl nějakou lehkou dohazovačku a pak 5x hrcku za sebou…. No to se fakt nedá, pak tam přidal během dorážky další 3 nebo 4 hodovky a dorážka 111 a dráha úžasná 270/245 a ještě jsem to celkově schytal o dvě (464/462). Fakt pešek, ale před Honzou smekám, bylo to zasloužený vítězství… krása. Takže suma sumič 12:4 o 48 (2699/2651). Jo teď jsem si vzpomněl ještě na tu 3. hlášku, kterou si pamatuju. Když hrál Michal a my jsme to tak moudře z hlediště pozorovali, tak Míťa tam šlehnul z levý ulice hodovku a Jirka směrem k nám suše konstatoval: „vidíte, tak takhle jsem to chtěl hrát taky…“ 🙂 🙂 🙂 A tu čtvrtou už po mě nechtějte, to fakt nedám, gdyžtak to někdo může hodit do komentáře, co se ještě dělo. Každopádně zápas jako řemen, bezva jsme si s klukama pokecali a bylo to fakt super. Takže se budeme těšit, až jim to doma oplatíme… 🙂 🙂 🙂 Teda doufám… Takže doufám, že ještě u toho čtení nespíte a že mě neproklínáte… 🙂 A já jdu ještě na to áčko… tam to byl taky slušnej hukot… Mates vod Čihákůůů.

zpravodaj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *