Ve čtvrtek, pro kuželky né příliš standardní den, se béčko vydalo do Trutnova na jejich béčko, aby se pokusili „pomstít“ ztracený bod z minulého kola s jejich áčkem. Takže Béčka na start 🙂 Už mě ani nebaví psát, že to bylo další velmi silně hodně mrtě moc dramatické utkání, což je prakticky každý druhý… A už vůbec mě nebaví psát, že jsme zase o malinký kousek skončili před slavobránou, né, že bych to domácím nepřál, ale přece jenom vítězství je vítězství. Takže jak k tomu fšemu vůbec došlo. Karel Hofmann a Ondra Lepka, toť první dvojička. Karlos nasadil hned v úvodu vysokou laťku a potvrdil, že v Trutnově to prostě a jednoduše padá, asi tam budu muset někdy zajet… předefším hned první nejvyšší dorážka (90), kterou přítomní mohli vidět, zajistila celkem pohodlné vedení 244/221. Na druhé dráze to už byl větší souboj a Ondra se fakt držel, jenže náskok byl nad jeho síly, aby ho stáhnul, a navíc Karel předvedl nej nához utkání, takže první body pochodovaly za domácím borcem (474/450). Pak jsme si půjčili první housle my a chvilku jsme hráli prim. Druzí sólisté toho orchestru ve složení Pepa Prokopec a Martin Holakovský předvedli neméně krásnou podívanou. Ponejprv se zdálo, že domácí hráč opět v poklidu dokráčí po první půlce ke svým spoluhráčům jako král, páč první pade vyznělo lépe v jeho prospěch (231/217). Leč chyba lávky, Mates zatroubil k útoku a skvělou druhou dráhou 241 otáčí, nebo spíš převrací pomyslné misky vah, nebo jazýčky, nebo přesýpací hodiny na svou stranu (pane Bože, to jsou zase žvejky, kdy už si dám pokoje… ) prostě vyhrál 🙂 (438/458). Stav 2:2 +4, takže nic. Třetí pár Alda Kotek a Kuba Seniura. Opět první dráha lepší z pohledu domácích, ale už jen o pouhých 6 chloupků, které vypadly z černé kočky, která šla omylem kolem kuželny. Druhá dráha a Aleš se trápil, vlastně jako jediný z domácích nepřešel přes dvě kila, Kuba toho opět náležitě využil (podobně jako Mates – 244) a nejen, že vyhrává, ale přitáhnul slušnou fůru klacků (420/461) – 2:4 -37. A přišel hup a opět jedeme na druhou stranu. Domácím se tento vývoj nelíbil, a tak se Milda Veigl jal s tím něco urobiť a nastoupil na dráhu společně s Liborem Jungem. Miloš to napálil 246, a na to měl Libor pouze odpověď 226. Po změně stran se situace prakticky opakovala, Libor nehrál špatně, ale na rozjetýho Miloše prostě dneska neměl (466/437). Stav tedy opět shodný 4:4 -8. Pátý a klíčový moment celého utkání, to se prostě nemělo stát, proč musíme mít takovýho peška, teď tím nemyslím Petra, abychom mu říkali Pešku, ale je prostě škoda, aspoň o kousek víc štěstí. Takže Evča Kammelová nastoupila proti Petrovi Gálusovi. Souboj dvou čuldů, Eva si to určitě také představovala lépe, než jak jí to nakonec dopadlo, ale Petrovi, bohužel pro nás, se hold nepodařilo ten svůj kotel pořádně zapálit a nehořel, doutnal, blafal, přikládal, neroztáh, udusil… Takže jak jste jistě již usoudili, další rozpálené uhlíky sebrala Eva (405/377) – 6:4 +20. Ale furt svítí naděje. Dotahováci Jarda Jusko a Jarda Šmejda museli rozhodnout, kdo se vožere z radosti a kdo ze žalu. Jarda, ten náš, začal vskutku parádně, i když Jarda, ten jejich, se nenechal úplně zahanbit 225/239. My jsme si přáli, aby Jarda pokračoval v parádní stahované (kuželek), což se mu i na druhé dráze povedlo, i když jen o dva kolky, ale bohužel to nestačilo, i když vyhrál (443/459) a 4 mizerný kuželky rozhodly o tom, že nakonec šťastnější udělaly domácí tým, takže suma sumič 10:6 (2646/2642). No je to mazec, každopádně super hra, gratulace domácím, ale 4 kolky???!!! To je tak krutý, kdyby aspoň 40, ale čtyři???!!! To je prostě jeden blbej nepovedenej hod, i tohle rozhoduje o osudu celého utkání, 4 klacky, no to snad není možný, to mi ho teda vyndej… No nic, jsem se nějak rozvášnil… 🙂 Takže opět nezbývá než říct staré dobré otřepané, tak příště kluci! Jdu spát, zítra hrajeme… 🙂 A doufám, že se nám povede dobře, abychom mohli říct, „tak a to máte za naše béčko, Liberečtí…“ Je Liberec vedle Trutnova, že jo? :oD No nic. Mates vod Čihákůůů.

zápis o utkání, zpravodaj