Nažďár, tak a máme tu opět nějaké to povídáníčko… Už už jsem to chtěl napsat fčera, jelikož tentokráte budou jenom dva zápisy, páč áčko má volno a tím pádem flákotu, ale znáte to… Z kuželny jsem přišel vesel, pak sprcha, film+gauč a oči poté procitli sice ještě za tmy, ale prakticky černí zalovníčci kosové mi již skoro prozpěvovali pod okny, byť bych přísahal, že mi hlava klesla jen na 3 minuty, takže moudře usoudiv, že už to nemá cenu, jsem vypnul kompa a jal se pokračovat v libém spánku do ložnice, který bohužel příliš dlouhého trvání neměl, páč ty dvě naše štěnice se střelhbitě zasunuli pod naše peřiny a ten tam byl ten poklidný a pohodový odpočinek… Takže dneska musím opravdu rychle, je půl devátý, protože jakmile se vrátí moje drahá polovička od dětí, mám takový neblahý pocit, že se nebude chtít na mě dívat, jak tady smolím ty svoje žvejky a bojím se bojím, aby to nedopadlo stejně jako fčera na tom gauči, protože ani po obědě jsem toho příliš nenaspal… A jelikož mi společnost dělá ještě burčáček (jestli se tomu ještě vůbec dá tak říkat 🙂 ), tak mám opravdu silné obavy, abych to nedopisoval ještě v neděli… 🙂 No nic, to je zase úvod, já se divím, že to vůbec ještě čtete… 🙂 No nic, takže céčko x Česká Třebová, resp. obráceně, třebovští byli domácí a dali nám co proto. Hned v úvodu nám řádně naklepali ty naše šunky, ale nebyl to zase až takovej propastnej rozdíl. Olda Krsek a Luboš Šípek se vyškrábali na hrací plošinu jako první společně s Jirkou Hetychem mladším a Petrem Holancem. Jirka to má celkem slušně v paži, ale Olda se nedal úplně zadarmo a Jirku potrápil. První krásná půle 240/231 ještě o ničem příliš nevypovídala, ale druhá už byla jasná 246/225 (486/456). Vedle to bylo takové poloviční trápení. Tam si Petr ještě v první půli počínal slušně, zatímco Lubošovi to vůbec nevyšlo 232/189. Po změně stran to fšak už lehce skřípalo na obou stranách, ale zase tak hrozný to taky nebylo 215/219, takže rozhodl náskok první části a body tak opět zůstávají na domácí střídačce (447/408). Prostřední část byla vyrovnaná. Honza Kmoníček a Lukáš Umlauf vyzvali Vaška Buřila a Honzu Zemana. Honza a Vašek, tam taktéž bylo menší trápení na první pádě 208/202, takže šance tam byla, ale domácí druhou část zvládá opět lépe 219/209 a o něco málo vyhrává (427/411). První body pro nás tak přinesl na vedlejší dráze až Honza. A zase jako bychom to brali přes kopírák, to je stejně zajímavý, jak ty duely jsou většinou v těch zápasech podobný… Opět první dráha na pytel 198/197, aby se pak náš borec rozohnil k perfektnímu výkonu 202/232 (400/429). Takže první vlaštovka, ale náskok si domácí udržují stále solidní. Poslední tak na kolbiště nastupují Míla Hýbl a Jakub Sokol proti Ilče Sýkorový a Pavlu Krejčíkovi. Nejtěsnější a největší bitva se odehrála právě mezi Miloslavem a Ilonkou. První dráha krásná, především Míla, ten to tam teda vytnul a prakticky se zdálo, že to má jasně v paži 242/223, jenže nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, jak by řekl klasik… Dráhy se vyměnili a čísla taktéž… Ilča zabrala a Mílovi se přestalo dařit a obrat o 6 klacků byl na světě 203/228 (445/451). No a pokud jsem vlastně teďka mluvil o nejtěsnějším výsledku, tak na vedlejších drahách to bylo bohužel pro nás přesně naopak. Tam dostal Pavel řádně naděleno, a to jsou Vánoce ještě hodně daleko před náma… Kuba se s tím vůbec nemazal a jen tak tak, že nespadlo i to vytoužené pětikilo… Jakub hrál bez chybičky a Pavel né a né se chytit 250/193 a 248/214 (498/407). Takže suma sumič domácí jasně vítězí 12:4 +141 (2703/2562). No tak to by bylo tak nějak fšechno, já jdu rychle nahrát zpravodaj a hurá na béčko, mám ještě chvilku času a naštěstí ještě oči dokořán… 🙂 Mates vod Čihákůůů.

zpravodaj