No tak kdo četl zápis o čécku, tak vězte, že jsem ještě stále tady a že je ještě stále sobota… 🙂 Čas se přiblížil k deváté hodině, což mě docela překvapilo, protože většinou se s těma článkama plácám tak hodinu, někdy i fous míň, ale i dýl a teďka jen půl hoďky, takže motivace, abych to dopsal ještě dneska, je jak vidíte opravdu veliká… 🙂 No takže to nebudu zdržovat a honem na utkání, ale to bych zase nebyl já, takže nějakých pár informací předem… Strašně rád bych vám toho napovídal hrozně moc, protože to opravdu zase byla jedna hláška za druhou a kupa srandovních příběhů, jenže to bych si musel z toho něco pamatovat… ještě fčera jsem to měl na prstech, jen gdybych neusnul, tak bych to jisto jistě přenesl i přes klávesnici do počítače a pravděpodobně bych to i hned poslal na net, jenže dlouhá ruka temného spícího osudu tomu chtěla jinak a můj gumový a sklerotický mozek tomu příliš nepřispěl, takže jsem totálně tuhej a tupej a dutej, ale jak hlásá jedna prastará pravda, kterou měla tuším moje ségra na maturitním triku, zní – že dutej pařez nepotopíš… 🙂 Takže já si něco vymyslím a vy budete předstírat, že se to opravdu stalo… Teda myslím ty, kteří na tý kuželně byli a vědí, co se tam opravdu dělo, takže prosím klidně mi to zase napište do komentářů a vůbec se nestyďte, protože jste se letos zatím moc nepředvedli s těma komentářema… Já se taky rád něco dozvím… 🙂 🙂 🙂 Ale slušně!!! 🙂 čtou nás určitě i děti… :oD Jo jediný co si pamatuju a co mě teďka naskočilo bylo, že měl Petr Galusoid cizí koule… No a teď to nějak rozveďte… 🙂 Takový modrý tuším… Protože před hrou jsme se bavili, nebo respektive já jsem se ho ptal, jestli teda neuvažuje si nějaký svoje pořídit, když má občas s těma koulema problém a neudrží je… Načež se mi dostala informace, že prej je má, ale gdo se s tím má prej tahat??? No chápete to??? Tak von je má a netahá je s sebou… Takže po mé mylné analýze, že ty modrý jsou jeho, tak né, prej Matějovi… No takže nejen že mi vošahal minule ty moje koule, ale teď mi zahejbá ještě s Matějovejma a to má svoje, holomek jeden… 🙂 No nic, tak to jen tak rychle na úvod… na víc si toho opravdu už napamatuju… Já mám takovej snad i pocit, že moje kapacita mozku je nastavena jen na 24 hodin, takže jsem vlastně vůbec rád, že ještě stále poznám svoje děti a manželku a že se hnedka po ránu neleknu, vedle koho to vlastně spím… no i když někdy… 🙂 🙂 🙂 No koukám, že se do toho nějak zaplejtám… Takže béčko a Mejťáci. No byl to hukot… čísla padaly krásný, zápas měl grády, teda alespoň z naší strany, soupeři ale alespoň urvali cenné dva body, ale k tomu fšemu se dostanu, abych nepředbíhal… Super úvod obstarali Petr cizí koule Gálus a Matěj půjčující koule Stančík proti Jardovi Stráníkovi a Martinu Prošvicovi a opravdu se bylo na co dívat a byly to opravdu skvělé duely, protože i když jsme oba vyhrály, tak rozdíly nebyly příliš veliké a nebylo to tak jednoznačné… Petr se s Jardou na první dráze prohazovali za smírného stavu, takže nervy fakt napnutý. Ve druhé půlce pak Jarda odešel, teda von tam zůstal, ale herně šel po jiné cestičce a tak Petr bere první body 225/199 (457/431). U Matěje to vypadalo, že si půjde pro pětikilo a první půlka byla jasně v jeho moci 242/220. Jenže pak ouvej a né, že bychom se jako vyloženě strachovali, ale lepilo nám trošku… 216/224 (458/444). Takže úvod jsme zvládli a volně proplouváme do prostřední části, kde se potili Láďa Urbánek a Michal Kala proti Tomášovi Brzlínkovi a Kyndlovi. Tvl a je to tady, klika cvakla, dveří letí, Dáša stojí ve dveřích… no tak to jsem teďka zvědavej, jestli to dopíšu nebo ne… zatím to vypadá, že míří do kuchyně pro něco dobrého… tak ne, otáčí to a ííííííííííííííaůsdlkfaůs djfůasdkfja ůsd, už jdu miláčku… aůslkdj fůaskldjůfklasdůfkjla íííííííííííííííííííííííííííííííí … … … 🙂 Tak už mě pustila a přechytla si telefon, zlatej internet a sociální sítě… takže rychle… 🙂 nemám moc času… Láďa sehrává krásný mač, ale i když se to na první pohled nezdá, tak ten, kdo tam byl, mi to potvrdí, že se Láďa dost trápil a hodně byl na středu, ale pak druhá dráha docela vyšla a hlavně docela i dorážka připadávala, ale chvílema jsem měl pocit, že se bude vznášet, protože tam furt kroutil kolem dokola hlavou a mával tam jak vorel… 🙂 No takže na první dráze to sice schytal, Tom hrál fakt skvěle 230/243, ale pak už to zase vyhrávalo více nám 247/205 a vymalováno (477/448). Míťa vedle to měl ještě více našlápnutý na to péťo, ale opět chyběl jen malinkatý kousek. První dráha úžasná, to jsme si pokřičeli 264/212, ale zase ta druhá… to jsme si poplakali… 234/208, ale fakt super, krásná hra (498/420). Tak a je to v pytli… Manželka vysílá tajuplné signály, na triku má nápis Wonderwoman a významně na mě mrká a pozvedává jedno obočí… Budu muset zrychlit… 🙂 Konec se blíží… Poslední třetina – Martin Čihák a Vojta Šípek proti Vaškovi Kašparovi a Pepovi Ledajaksovi… No já jsem kůň, teď už to můžu říct, ale von to stejně každej už dávno ví… 🙂 A to jsem ještě před hrou Vaška povzbuzoval, že je úplně jedno, proti komu hraje, kdo je jeho soupeř, protože vždycky je šance, že to prostě vyjde a porazí ho… Já nevím, proč se mě fšichni bojej… 🙂 No a že mi vyšla minulá sezóna neznamená, že to tak bude i letos, ale zatím to padá docela dobře, ale pokaždý to pětikilo hold neudělám a to se stalo i fčera… Vašek hrál suprově, hlavně důležitý pro něj byl začátek druhý dorážky, tam měl 3 hodovky po sobě, pak rychlá devítka na dva hody a zase hrcka, ale já jsem stále statečně odolával… No ale takže první dráha těsně moje 242/238, druhá pak těsně jeho 242/250 a první a poslední čestné dva body pro hosty… Gdybyste viděli, jakou měli fšichni hosté radost, že to Vašek dokázal a zvládnul, ti vypadali jako gdyby vyhráli celej zápas… Ale já bych se radoval úplně stejně, a to myslím vážně, vůbec to nemyslím nijak zle… Protože já jsem hold trupka, když na exit ujedete… To je pak těžký, jinak jsem se Vaška držel a gdyby já guma neujel, tak bych šel posledním hodem do plných a asi bych snad těch 5 hodil… No ale dopadlo to jinak a já to vzal naprosto sportovně, protože stejně už o nic nešlo, jak my, tak i hosté věděli, že výhru už máme jasnou, ale přeci jenom bez kanára se odjíždí o něco lépe… 🙂 No a poslední duel Vojty a Josky, tam to bylo jasné a diváci se nakonec také dočkali toho pětikila… Vojta naprosto bezchybný a já jsem s ním prohrál pivo, teda pivo, birell, jde do sebe hoch, no do sebe… měl před kuželnou auto, takže mu nic jiného nezbývalo… 🙂 Takže dráhy 261/231 a 242/198 a šlus (503/429). Takže suma sumič super bohový číslo 14:2 +217 (2877/2660). No takže to je asi tak nějak komplet, takže čus, já už opravdu, ale opravdu musím… 🙂 Mates vod Čihákůůů.

zpravodaj