V sobotu k nám zajížděl tým z Červeného Kostelce a jelikož se před posledním kolem nacházel pouze o jednu příčku v tabulce výše než my, mnozí očekávali velmi dramatický souboj, avšak opak byl pravdou… bohužel z černým koncem pro domácí. Utkání avšak začlo velmi zprudka a byla to jedna velká horská dráha, na to, že bylo venku -11°C, což nejvíc postihlo fanoušky, kteří převážně seděli a koukali jak zmrzlý ryby. Na úvod se představili Míra Hanzlík s Jakubem Seniurou proti Alešovi Nedomlelovi a Štěpánovi Schusterovi. Hosté hned od úvodních hodů naznačovali, jak moc touží po bodech a cca po 10 hodech už vedli o 30 kolků, ale naši kluci se v dorážce zmátořili a rozdíl na konci první čtvrtky nebyl už tak hrozivý, především Kuba mával naší zástavou jak o život a držel naše šance na výhru, když se Mírovi tolik nedařilo. Ve druhé čtvrtině první třetiny jsme byli u kolometu my, Míra i Kuba to rozjeli ve velkým stylu jako v Monte Carlu a chvílema jsme sypali soupeřům skoro i padesát broků do kožichu, avšak to bylo z naší strany fše. Soupeři zatli drápy a druhou šedesátku naše hochy převálcovali, takže Míra dostal klepec od Aleše nejlepším výkonem utkání (546/593) a Kuba alespoň udržel na kuželky vítězství při rovnosti setových bodů nejlepším výkonem domácích (567/536) – 1:1 a 16 klacků pro hosty, což ještě nic neznamenalo. Jako další nastoupili záskok Michal Kala s Vojtou Šípkem proti Pavlovi Novákovi a Ondrovi Mrkosovi. Kluci sice makali, ale na rozjeté soupeře to dneska vůbec nestačilo. Michal si vůbec nevedl špatně, kromě první jasně prohrané dráhy měl všechny ostatní sice také prohrané, ale jen vždy o pár klacků, ale bohužel na kdyby se nehraje (541/574). Vojta se také trápil, ikdyž jeden světlý okamžik v podobě třetí dráhy (173) rozveselil a malinko i rozfandil fšechny přítomné. Což mě připomíná, v prostřední části se také na nás přišel podíval Olda s Krskem, kterého už jsem dlouho neviděl a tím pádem jsem měl černé myšlenky, jestli se nestalo to nejhorší, ale hned bez většího zaváhání mi s jistotou a klidem řekl, že sice měl fčera funus, ale když nadzvedl víko a já tam nebyl, tak dneska přišel, aby mě zkontroloval… celý náš Olin… 🙂 Takže stav 1:3 a už hrozivých -79 kuželek. Ještě že máme dobrý dotahováky, ozývalo se z útrob kuželny, ale i dotáhovácké možnosti jsou omezené a co je moc už bývá většinou i příliš a dneska ta konstelace hvězd byla fakt blbě postavená. Martin Čihák i Dalibor Ksandr dneska neměli vůbec žádnou šanci proti Martinovi Mýlovi a Honzovi Adamů. Soupeři byli nadupaní, což také ve finále předvedli novým rekordem hostí. Ale zase na druhou stranu to byla hezká podíváná a takové kuželky se musí líbit fšem, ikdyž oba naši aktéři prohráli, Dáda (566/582) a Martin (550/582). Takže poslední letošní suma sumič vejbuch, vejprask a pořádná škola 1:7 o 127 klacků (3309/3436) – zároveň dnešní poslední vystoupení bylo vůbec to nejhorší za celý podzim, ikdyž na druhou stranu o takových číslech až na výjimky si fšechny ostatní kuželny mohou jen nechat zdát. No nic, je to kulatý, přezimujeme v polovině tabulky, což není úplně marný… Na závěr fšem přeju hezký svátky, milujte se, množte se a hlavně buďte věrní kuželkám a na jarní sezónu se těší Mates vod Čihákůůů 🙂

zápis o utkání, zpravodaj