ÁČKU SE VE VRCHLABÍ DAŘÍ, TENTOKRÁT TO ODNESL TRUTNOV

V sobotu naše áčko zajíždělo na kuželnu do Vrchlabí, odkud si v podzimní části odvezlo dva bodíky a tento krásný počin se zvopáknul i v jarní části, ale dalo to teda fušku. Na úvod se nám představili Michal Vlček s Karlem Kratochvílem a proti nim naši borci Vojta Šípek s Martinem Holakovským. Leč úvod se neodvíjel úplně podle našich představ. Oba naši kluci dostali hned na první dráze klepec a vypadalo na vrchlabský masakr obřím krumpáčem. Ofšem rychle jsme se z toho oklepali a kluci další dvě dráhy vyhráli (Martin obě o 3 kuželky). Takže musela rozhodnout poslední třicítka, ve které si zase vzali slovo domácí a ve které se bohužel v náš neprospěch projevil náskok z první dráhy, a tak Vojta smolně rupnul o čtyři klacky (538/534) a Martin dostal větší šišku (520/489). Stav tedy nelichotivý 2:0 a 35 kuželek pro domácí hráče. V prostřední části nastoupili Jirka Červinka a Míra Kužel proti Radkovi Jungovi a Kubovi Seniurovi. Radek jako první začal mávat naším práporem a po skvělé hře, především v dorážce 219 (a bez újezdu! – na Radka slušný 🙂 ) přihrál první bodík do naší šatny (526/556). Kuba nastoupil ke svému duelu klidný a vyrovnaný, už v autě mi říkal, že trénoval svoji mysl tím, že si v tréninku dokonce NASCHVÁL nechal drobky z houby na dráze a vůbec si jich nevšímal!!! Neuvěřitelné. Leč bohužel hrát proti novináři je velmi těžké – hned v úvodu dostal 40 špeků do břicha a ani na druhé dráze to nebylo o moc lepší… Kuba ani necekl – jen tak dál, děláš mi radost, chlapče 🙂 A jelikož se Kuba ani po pár hodech na dráze třetí příliš s vrchlabským saduritem nesrovnal, vystřídali jsme ho Michalem Kalou, který nám jako další platný hráč béčka kryje záda. Michal se fcelku chytnul a třetí dráhu o čtyři klacky vyhrává, leč byl to jenom kosmetický zákrok, protože poslední dráha patřila opět domácímu hráči (566/507). Stav tedy 3:1 a +64 klacků. Takže o osudu opět museli rozhodnout dotahováci, ale řeknu vám, že jsem v obrat už moc ani nevěřil. Tomáš Ryšavý a Jarda Jeníček si to na dráze rozdali s Daliborem Ksandrem a Martin Čihákem. Dáda šlapal jak dobře promazaný stroj a dráhu po dráze stahoval náskok domácích. Krom třetí dráhy, kde prohrál o 3 klacky, celkem jasně přehrál svého soupeře a nejlepším výkonem v utkání dal mocný impuls k obratu (550/585). Mě to vůbec nešlo tak, jak bych si představoval, ale soupeř bohužel (teda pro nás bohudík, ale určitě nechci být nikterak jízlivý) díky zdravotním problémům hrál ještě hůře, a to ve výsledku znamenalo pouze jediné, s odřenýma ušima jsem vyhrál (476/513) a to především díky poslední třicítce, kde soupeř na mě hodil pouze 111 a já i Dáda jsme rozhodli hlavně dorážkou (já 54, Dáda 61), takže suma sumič 3:5 a výhra o 8 kolků, no infarktový konec zase jak má bejt (3176/3184). Škoda jen, že už do Vrchlabí nepojedeme… Takže nabudúce se těší Mates vod Čihákůůů 🙂

zápis o utkání, zpravodaj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *