No a máme tu poslední povídání a opět jak jinak, to nejlepší nakonec, i když dneska to úplně zase až tak dobrý nebylo… 🙁 Áčko zajíždělo až do Rokycan, no cesta sice ubíhala relativně rychle, ale prakticky od nás až 15 km před Rokycany nás doprovázela mlha, která místy byla relativně řídká, ale taky občas zatraceně hustá… No a během této dlouhé cesty mě uvízly v paměti pouze dvě paměti 🙂 Že má Dáda na svých koulích dvě dírky a že se Vojta holí… 🙂 No a teď by se mohla rozvést jistě hluboká a duchapřítomná debata, která by jisto jistě plodila další a další moudra, takže to zkrátím 🙂 Jelikož jsem si nikdy nefšiml, že by si Květa jakkoliv ztěžovala, tipnul bych si, že ty dírky budou asi na Dádových hráčských koulích a Vojta se prakticky může holit kde chce, ale mám takovej pocit, že o tvářích nikdo nemluvil… 🙂 No nic, takže zápas načnuli Honza Holšan, Pavel Andrlík, Dáda Ksandr a Mates Holakovský. Honza s Dádou svedli úžasnej souboj, ve kterém lépe začal domácí borec 161/140. Poté fšak boduje Dáda 125/142 a jak jinak opět Honza a co by to bylo za drama, kdyby někdo nevyhrál dráhu pouze o klacek 156/155. Jenže finále patří nám 129/153 a Dáda se může radovat jednak z bodu, ale také i z nej náhozu za nás (571/590). Vedle Mates neměl proti skvěle hrajícímu Pavlovi žádnou šanci, který ho rozcupoval na mraky (618/539). Střed a opět rovná dělba bodů. Honza Kříž a Martin Prokůpek vs. David Urbánek a Vojta Šípek. A opět jako přes kopírák, jeden duel velice vyrovnaný a druhý totálně beznadějný. David s Honzou drží krok, ale první dráhu stejně bere domácí 145/138. Pak se karta otáčí 139/144, a znova Jenda 131/122 a znova ve strhující koncovce David 120/141 a další bod pro nás (535/545). Vedle dostal Vojta od Martina kotel, fšechny dráhy bere Mates a Vojta končí jako Baťa (552/499). No takže sice 2:2, ale dostáváme o kilo a nějaké drobné. Petr Fara, Libor Bureš, Jirka Brouček a Martin Čihák jdou do posledních bojů. Jirka nejdříve plichtí na 139, aby pak o 7 vyhrál další dráhu zase na 139. Na trojce se Petr nadechuje 170/141, ale Jirka máknul a poslední důležitou dráhu bere pro sebe 124/139 a tím pádem další bod pro nás, i když celkové číslo hovoří proti nám (565/558). Já jsem se vůbec dneska nemohl dostat do rytmu a vůbec jsem nevěděl, co mám dělat, o čemž bohužel vypověděla hned první dráha 143/110. Druhá sice byla lepší, ale opět ten jeden proklatý klacek 134/133. Na třetí jsem dostal od Libora dárek, který mě vrací do hry 107/143, jenže poslední dráha, kterou jsem musel vyhrát na celkovou remízu, se zbortila asi 6 hodů před koncem, když jsem si otevřel brandem a soupeř pohotově trestá 2x za sebou 8+1 a bylo vymalováno… 139/129 (523/515). Takže suma sumič 5:3 +116 (3364/3246). No škoda, prostě dneska to byl (omlouvám se za ten výraz, ale líp se to nazvat nedá a napsat se to musí, protože to má dohru 🙂 ) den na PRD, a to prakticky doslova, protože když jsme hned na prvním sjezdu na okraji Prahy v husté mlze přejeli odbočku, Dáda pohotově chňapnul po mobilu a jal se nastavovat navigaci, která mu pohotově sdělila, že GPS signál prostě není, ale zato si vzpomněl na článek, který tam někde v hloubi mobilové paměti je, jak prdíky ostatních lidí, když je čmucháte, tak snižují riziko onemocnění rakovinou. No co vám mám povídat… s tímto tématem si Dáda vystačil skrz celou Prahu a prakticky svůj monolog ukončil před Hradcem Královým… 🙂 🙂 🙂 No takže asi tak. Já si myslím, že další komentář už asi není ani potřeba, takže se s vámi rozloučím a za týden opět zdarec 🙂 Mates vod Čihákůůů

zápis, zpravodaj