Čautě, tak sobota fuč, áčko se chystalo do Brna a opět předvedlo další zápas z kategorie napínavých až do konce. Jako chvílema opět na infarkt, fakt duely jak břitva a klasicky rozhodovalo pouze pár kolků, jako za mě by tomu remíza slušela více, ale domácí makali a vybojovali si dva bodíky zcela poctivě. Nálada a atmosféra jako vždy vynikající, gdo sledoval, tak určitě slyšel… 🙂 Dodatečně se ještě jednou omlouvám Oldovi, který jel s náma jako náhradník a opět nám připravil catering 🙂 Dokonce po příjezdu k němu domů jsme na rozdráždění chuťových buňek každý dostali jednu půlku topinky s takovou párkovo-klobásovo-lečovou směsí – jako fakt vynikající 🙂 No proč se teda omlouvám, tak nějak mi vždy píše, jestli chce něco z kuželny vzít nebo ne… no a po příjezdu do Brna marně, ale opravdu marně hledal svoji tašku s věcma, která vesele odpočívala na skříňce v rychnovské kuželně… takže ale zájezd si podle jeho slov užil na maximum, protože zápas byl opravdu dramatický a nálada byla fakt bombózní 🙂 No ale naštěstí střídání nebylo potřeba, resp. jelikož byla šance na body, tak se Brouk na druhou třicítku, obzvlášť na poslední dráhu kousnul i přes KO stehenní systém, noha opět nevydržela, ale Brouk to dal, igdyž ho to teda limitovalo. Byl tam na střídání náš záložní armádní kapitán Lukaso von Pacenhaus :-), který se přišel mrknout na zápas z ubykací, ale nakonec se to rozhodlo takto… No ale pojďme se tedy podívat na začátek utkání… Jo ale abyste si nemysleli, tak k Oldovi se ještě vrátíme… 🙂 🙂 🙂 No nic, takže první čtverka – Lukáš Lepáček, Radek Šenkýř, Kuba Seniura a Roman Kindl. Naši kluci teda makali, začátek utkání jsme měli fakt famózní, domácí tohle určitě nečekali. Lukáš začal o fous lépe než Kubí 142/138, pak ale točka 127/155. Jako hodně se ty dráhy přelejvaly od dost kolků, jedna dráha vám vyjde a na druhý zase zkrat, hlavně jednička, ta nám skoro fšem dělala největší problém… No ale třetí dráha opět jasně pro domácího 149/114 a vypadalo to zle nedobře. Ale poslední zase otočka 131/155 a Kuba to jako zkušený harcovník dokázal (549/562). Radek tentokrát nebyl ve svý kůži, výsledek není tak hrozný, ale určitě na jeho poměry dokáže zahrát daleko více. Za to Románo nasadil svůj styl mávající vorel a sypal to tam jako by venku nepršelo… 🙂 Takže kompletně fšechny dráhy jsou naše 139/141, 146/150, 142/159 a 127/147 a opět bod pro nás a ještě nějaká ta hromádka kolků (554/597). Jen teda škoda, že z toho za šestka necinkla… No takže pro domácí studená sprcha, pro nás blahodárná lázeň. Jenže pak to šlo do kopru… pomaličku, ale bohužel jistě… Domácí nesložili flinty a šli si krůček po krůčku za svým vítězným cílem. Pavel Antoš a Pavel Košťál vs. Martin Čihák a Láďa Urbánek. Já jsem teda začal famózně, šlo to tam krásně, jako brněnské dráhy jsou fakt sypačky 126/171, ale pak prostě klasika, ta jednička najednou nešla… To, co fungovalo na dvojce, na jedničce prostě najednou vypadlo… ale evidentně to bylo rukama, protože zahrát se tam taky dalo… 🙂 No prostě druhá tříca klasický zkrat 141/119. Kuželky jsem pořád držel, jenže co naplat, třetí dráha bohužel plichta 143 a poslední zase moje prohra 151/135 a i když na kuželky jsem o 7 vyhrál, na dráhy rupu 2,5 ku 1,5 a bod tedy pro Pavla (561/568). Vedle začal lépe Pavel 161/128, ale pak se jal Ládínek otáčet 138/142 a 138/155 a už už to zase vypadalo nadějně, ale opět poslední dráha a šlus 151/126 (588/551). No takže domácí srovnávají krok, ale na kuželky jsme měli něco kolem třiceti nebo tak nějak… fakt mě to nenuťte počítat… 🙂 No a závěr – Standa Novák, Milan Klika, Jarda Kejzlar a Jirka Brouček. A opět se dostáváme k otřepanému klišé, já se Milanovi znovu a znovu budu každý rok omlouvat, ale prostě celý zápas záleží pouze na jednom bodu, jestli Klika bude mít kliku… 🙂 A měl… Opět předvedl famózní výkon a podržel tak svůj tým, ale zadáčo to teda neměl. Jirka ho proháněl pořádně. No ale pojďme nejdřív na pátou dvojici, ať to mám postupně a neděláme si ftom bordel… 🙂 Jarda to nakopnul parádně 139/164 a vypadalo to, že mu budou tyto dráhy sedět. Ale opět přišla ta naše prokletá jednička a šavlový ruce 156/108. I třetí dráha pro Standu 141/131 a igdyž poslední je naše 133/143, náskok udržel Standa (569/546). Vedle to teda byl mač jako řemen, to už jste asi vytušili. Milan začíná parádně 159/143, pak ale zase předvádí parádní představení Brouk 147/173, ke konci dorážky tam měl 4 hodovky za sebou, nebo 5? Teď už nevím, no ale bordel na kuželně byl megavelký 🙂 Třetí bere zase Milan 152/129, pak už teda Brouk se sebezapřením, ale nic nezvdal a poslední plichta 153, ale i tak teda Milan uhájil cenný bod a převrátil společně se Standou kolky na jejich stranu (611/598). Takže suma sumárum o pouhých 10 kuželek 6:2 (3432/3422). No ale jak řikám, utkání fakt parádní, rozhodčí pískal rovinu, divákům se tohle zkrátka muselo líbit a ikdyž to bylo hodně blízko a fakt jen o fous, vůbec mě taková prohra tolik nemrzí… jako určitě šlo vyhrát i remizovat, ale osud tomu chtěl takto… 🙂 No takže jsme se hezky rozloučili a mohli jsme frčet k domovu, čímž se pomaličku dostávám zpátky k Oldovi… 🙂 🙂 Prosím hlavně si z toho nic Olinku nedělej, příště to naplánujeme lépe… 🙂 Klasicky jsme řešili, gde si dáme nějaký gáblik… nabízel se Globus v Brně, nebo klasická stanice kebab v Letovicích, ale jelikož v Sopotnici v hasičárně dělali buřty na pivu, říkal Olda :-), tak to jsme teda uvítali více, jako ty bychom si fakt dali… Já jsem teda říkal, jestli to tam nechce nějak zarezervovat, ale prej jich bude dost… říkali… 🙂 🙂 🙂 No jak už tušíte, dojeli jsme do Sopotnice, jako místečko tam mají moc hezký, nabouchaný prostor místníma, pivo teklo proudem, jen ty buřty už byly komplet sežraný… 🙂 No nic, ale Olda nám to vždy vynahrazuje utopencema a salámama, který vozí k pivečku s sebou, takže se to tím vyrovnalo… 🙂 🙂 No aspoň jsme byli dřív doma… No takže asi takhle… 🙂 Dvě kola do konce, příští týden poslední domácí zápas, pak poslední v Olomouci… Takže čus bus bambus a zdarec párec 🙂 MvČ. Jo a zase jako obvykle, jelikož už jsem starší člověk a hlavně línější, tak se omlouvám za chyby, prostě se mi to nechce číst znova po sobě, obzvlášť gdyž vidím, jak je to zase dlouhý… 🙂 🙂 Tak papa.