ÁČKO V KDYNI NEMĚLO NÁROK…

Krásné a slunečné podnebí nás provázelo celou 308 km dlouho cestu na Šumavu a jako dycky, o zábavu nebylo nouze. Cesta nám rychle po dálnici ubíhala a než jsme se naděli, už už jsme zavlažovali místní pole nedaleko obyčejné benzinky 🙂 Traktory pracovaly na plné obrátky a rozlehlé lány úrodných polí se skvěly čerstvě prohrábnutou tmavěhnědou ornicí… pozor, opravdu myslím ornici, i když je pravda, že po zmizelé bílé pokrývce se opravdu na trávě rozzářili i jiné tmavěhnědé předměty,které si co do výživy nic nezadají s místními poli… 🙂 Potom jsem prokličkoval mezi párkem vos a musel chca nechca zkonstatovat, že je tu jaro! Opravdu sluníčko krásně žhnulo do zad a byť bylo po ránu venku pouze kolem 3-6 stupňů, bylo opravdu nádherně. Ptáčkové zpívají, travička se zelená, ještě klika, že se nikdo nikde ještě netopí… :-), páč voda je opravdu ještě studená… No tak si myslím, že se můžeme vrhnout na zápas, protože jsem vám prakticky zevrubně popsal, že jsme jeli na zápas a cestou zastavili na benzině… 🙂 No kuželna ve Kdyni je opravdu krásná a dle mého názoru mě nejvíce z celého druholigového okruhu připomínala kuželnu naší, fakt super prostředí a taky konečně slušně zaplněné hlediště, což mělo za následek pouze jediné – super skvělou atmosféru, fakt se pořádně fandilo a opravdu to stálo za to hrát před venkovní zaplněnou řvoucí kulisou. No zápas se vyvíjel asi takhle, nejdřív pro nás hodně blbě, potom docela dobře slušně a na konec zase totálně na prdlačky… Tradiční uvítací výbor v podobě Viktora Pytlíka a Michaela Kotala přivítal Dádu Ksandra a Martina Holakovského. Dáda s Viktorem sváděl tuhý boj a opravdu se bylo na co dívat. Lépe začíná Viktor 154/137, pak ale Dádin zabral 146/167 a těsně 135/138, jenže koncovka patří opět domácímu hráči 152/131 a Viktor bere první bod na kuželky (587/573). Vedle to byla jasně lehká písemka pro Míšu, Mates se tak nějak z místníma dráhama neztotožnil a dostává kilo a dvě deka nafrak (604/502). Takže jasné vedení domácích 2:0 + tuším o 116. Afšak v prostřední části jsme malinko vystrčili růžky a připravili tak lepší půdu pro další boje. Jirka Benda a Tomáš Timura marně hledali recepis na Martin Čiháka a Dejva Urbánka. Já jsem si taktéž bez větších problémů poradil s Jirkou, který nekladl většího odporu a nebýt pár nesmyslných hodů do fanek až malých ulicí, tak by tam ta šestka taky cinkla, jenže to jsou ty kdyby… 🙂 (532/588). Vedle to bylo o něco napínavější. První dráha je jasně Davidova 118/135, potom vynáší trumfy Tomáš 130/128 a 150/136, jenže koncovka se vyvíjí lépe pro nás 122/140 a bereme i druhý bod z této části (520/539). Takže srovnáno 2:2 a domácím se stáhnul náskok na 41 kolků. Jenže poslední čtyřka a opět domácí nadvláda. David Machálek a Jindra Dvořák vs. Vojta Šípek a Jirka Brouček. Davidovi to dneska taky super sedlo a Vojta netušil, co s tím má dělat a dostal taktéž řádně naklepáno (625/503). Ani Jirka nebyl úplně ve svý kůži. První dráha jde za Jindrou 142/132, pak Jirka vykřesal naději 127/134, jenže to bylo z naší strany fše a pak už to Jindřich po těsných drahách 143/138 a 145/143 dotáhl do vítězného konce (557/547). Takže suma sumič 6:2 +173 (3425/3252). No takže asi tak a hurá domů. A jak jinak, když už jsme se podívali do dalekých koutů naší vlasti, než odjet s nějakou hezkou fotečkou, takže jsme provedli rychlou zastávku u vodního hradu Švihov a nikdo by nám asi neodpustil se zastavit v proslule známém městečku (o kterém jsem tedy mimochodem slyšel poprvé… 🙂 ) Přeštice, které se proslavilo chovem krásných pruhovaných prasátek, no tam jsme se prostě museli taky blejsknout… 🙂 No tak to bylo bylo asi fše a příště zase nazdar, to pojdeme směr Karlovy Vary, takže je více než jasné, že zase někde vymyslíme nějakou zastávku… Mates vod Čihákůůů.

zápis, zpravodaj, Švihov, Přeštice

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *