ÁČKO V KDYNI NEMĚLO NÁROK…

Krásné a slunečné podnebí nás provázelo celou 308 km dlouho cestu na Šumavu a jako dycky, o zábavu nebylo nouze. Cesta nám rychle po dálnici ubíhala a než jsme se naděli, už už jsme zavlažovali místní pole nedaleko obyčejné benzinky 🙂 Traktory pracovaly na plné obrátky a rozlehlé lány úrodných polí se skvěly čerstvě prohrábnutou tmavěhnědou ornicí… pozor, opravdu myslím ornici, i když je pravda, že po zmizelé bílé pokrývce se opravdu na trávě rozzářili i jiné tmavěhnědé předměty,které si co do výživy nic nezadají s místními poli… 🙂 Potom jsem prokličkoval mezi párkem vos a musel chca nechca zkonstatovat, že je tu jaro! Opravdu sluníčko krásně žhnulo do zad a byť bylo po ránu venku pouze kolem 3-6 stupňů, bylo opravdu nádherně. Ptáčkové zpívají, travička se zelená, ještě klika, že se nikdo nikde ještě netopí… :-), páč voda je opravdu ještě studená… No tak si myslím, že se můžeme vrhnout na zápas, protože jsem vám prakticky zevrubně popsal, že jsme jeli na zápas a cestou zastavili na benzině… 🙂 No kuželna ve Kdyni je opravdu krásná a dle mého názoru mě nejvíce z celého druholigového okruhu připomínala kuželnu naší, fakt super prostředí a taky konečně slušně zaplněné hlediště, což mělo za následek pouze jediné – super skvělou atmosféru, fakt se pořádně fandilo a opravdu to stálo za to hrát před venkovní zaplněnou řvoucí kulisou. No zápas se vyvíjel asi takhle, nejdřív pro nás hodně blbě, potom docela dobře slušně a na konec zase totálně na prdlačky… Tradiční uvítací výbor v podobě Viktora Pytlíka a Michaela Kotala přivítal Dádu Ksandra a Martina Holakovského. Dáda s Viktorem sváděl tuhý boj a opravdu se bylo na co dívat. Lépe začíná Viktor 154/137, pak ale Dádin zabral 146/167 a těsně 135/138, jenže koncovka patří opět domácímu hráči 152/131 a Viktor bere první bod na kuželky (587/573). Vedle to byla jasně lehká písemka pro Míšu, Mates se tak nějak z místníma dráhama neztotožnil a dostává kilo a dvě deka nafrak (604/502). Takže jasné vedení domácích 2:0 + tuším o 116. Afšak v prostřední části jsme malinko vystrčili růžky a připravili tak lepší půdu pro další boje. Jirka Benda a Tomáš Timura marně hledali recepis na Martin Čiháka a Dejva Urbánka. Já jsem si taktéž bez větších problémů poradil s Jirkou, který nekladl většího odporu a nebýt pár nesmyslných hodů do fanek až malých ulicí, tak by tam ta šestka taky cinkla, jenže to jsou ty kdyby… 🙂 (532/588). Vedle to bylo o něco napínavější. První dráha je jasně Davidova 118/135, potom vynáší trumfy Tomáš 130/128 a 150/136, jenže koncovka se vyvíjí lépe pro nás 122/140 a bereme i druhý bod z této části (520/539). Takže srovnáno 2:2 a domácím se stáhnul náskok na 41 kolků. Jenže poslední čtyřka a opět domácí nadvláda. David Machálek a Jindra Dvořák vs. Vojta Šípek a Jirka Brouček. Davidovi to dneska taky super sedlo a Vojta netušil, co s tím má dělat a dostal taktéž řádně naklepáno (625/503). Ani Jirka nebyl úplně ve svý kůži. První dráha jde za Jindrou 142/132, pak Jirka vykřesal naději 127/134, jenže to bylo z naší strany fše a pak už to Jindřich po těsných drahách 143/138 a 145/143 dotáhl do vítězného konce (557/547). Takže suma sumič 6:2 +173 (3425/3252). No takže asi tak a hurá domů. A jak jinak, když už jsme se podívali do dalekých koutů naší vlasti, než odjet s nějakou hezkou fotečkou, takže jsme provedli rychlou zastávku u vodního hradu Švihov a nikdo by nám asi neodpustil se zastavit v proslule známém městečku (o kterém jsem tedy mimochodem slyšel poprvé… 🙂 ) Přeštice, které se proslavilo chovem krásných pruhovaných prasátek, no tam jsme se prostě museli taky blejsknout… 🙂 No tak to bylo bylo asi fše a příště zase nazdar, to pojdeme směr Karlovy Vary, takže je více než jasné, že zase někde vymyslíme nějakou zastávku… Mates vod Čihákůůů.

zápis, zpravodaj, Švihov, Přeštice

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *