Ahojda lidičky, máme tu poslední domácí áčkařskej seriál… 🙂 Ještě na poslední zápas pojedeme do Olomouce, ale poslední domácí utkání se odehrálo tuto sobotu za přítomnosti 4,5 kg uzeného (velké poděkování Broukovi) a 20ti grilovaných norských makrel (velké poděkování Šmejdikovi a Radimovi) a samozřejmě za přítomnosti pana Bernarda (velké poděkování do kantýny Kubovi) 🙂 No prostě byl to zápas jako řemen se fším fšudy… Kuci ze Zlína opět dostáli svému věhlasu a řvalo se a fandilo se po celou dobu utkání… voni prostě tu kušnu nezavřeli… 🙂 🙂 🙂 Jako fakt super atmoška, jídla dostatek, pití taktéž, samé chorály, pokřiky, ftípky… dyť to znáte, ale pokud jste tam byli, tak jste si to jistě užili jako my fšichni z týmu… No ale pojďme tedy na to utkání, jistě jste napnutí… Jako fakt to byl masakr, zase rozhodovalo pár klacků, tentokrát se paní štěstěna přiklonila více na naší stranu…. Kupodivu… 🙂 Jako hráli jsme tyčku, ale soupeři se taktéž docela trápili… V úvodu se představili Roman Kindl, Vojta Šípek, Broňa Fojtík a Jindra Kolařík… No Románo začal špatně 119/125 a pokračoval zase špatně 119/129, ale na jeho obranu to bylo zapříčeno tím, že se mu nečekaně kousnuly záda, takže do druhé šedesátky hbitě naskočil Dáda Ksandr, který o fous prohrává i třetí dráhu 135/138, ale na poslední něco stáhnul 138/123 (511/515). Vedle Vojta začátek chytnul hned za pačesy, parádně to rozjel 154/142, pak polevil, ale důležitá i tak vyhraná dráha 126/125. Třetí opět naše 153/133 a bod je u nás, což teda bylo kurňa sakra hrome důležitý, protože na konci už se nedařilo 93/140, a tak sice bod je náš, ale škoda kolků (526/540). Prostředek vypadal pro nás nadějně, ale zase jsme to poslali do kopru, to se prostě jinak nazvat nedá… Jarda Šmejda a já játro jedno jetelový vs. Ríša Ťulpa a Karel Ivaniš. Jarda začal vítězně 135/126, pak o fous zase Richard bere dráhu 137/142. Jako Jarda byl hodně vyrovnaný dneska, vlastně fčera, na ty dráhy… nebo jestli to budete číst v pondělí, tak předefčírem… 🙂 atd… 🙂 No prostě fšechny dráhy vměstnal do 4 kolků… Třetí je zase naše 134/133 a poslední je zase u soupeřů 136/154 a bod je ten tam (542/555). Já jsem začal parádně 155/135 a 141/140, ale pak se Karel rozjel 144/146 a na poslední hanba mluvil… vedu 2:1 na dráhy, náskok asi o 20 kolků, plný vyrovnaný 92/93 a potom to přišlo… můj totální zkrat v dorážce, vůbec netuším proč, ale hold to tak něgdy je, ale tohle se mi teda nestalo ani nevím jako dlouho… no prostě 5 fíků prakticky za sebou a najedou drama jako pjase… Karel si mě pohodlně dotáhnul, 3 hody před koncem já 9, soupeř 9…. předposlední hod já pět plzeň, soupeř 5 oženěný brandejs, nebo ajšoš chcete-li… prostě zbyli mu tam oba párky… A Karel parádním posledním hodem rozhoduje 126/146, protože fakt trefil parádní lízačku a společně s párkem dává dolů i na druhé straně stojící bábu… (takže 3 kolky)… já s přehledem od středu shazuji pouze 2 kuželky a při rovnosti drah prohrávám po jeden kolek… (566/567). No prostě jsem to do…. to je jedno… 🙁 Zkrátka a dobře Zlínští žlutomodří ševci vedou 1:3 o 32 kolků… Hoooooooooooď tam devět… hooooooooooooooooooooooď tam devět… nánánánánánánánánánááááááááá no prostě to byste museli zažít, to se nedá slovy popsat… 🙂 Takže velká výzva pro dotahováky… defakto jak naše, abychom to otočili, tak i jejich, aby to udrželi… Jarda Kejzlar, Jirka Brouček, Luboš Matějíček a Radim Abrahám. Jako boj jak sviňa, promiňte mi ten výraz, ale to se prostě jinak nazvat nedá… Jarda se chytnul, hrnul to tam pod tlakem a nedal Lubovi vydechnout. První parádní dráha ještě pro soupeře 153/156, ale pak už naše představení 149/126, 146/140 a 148/146 a velecenný bod (596/568), kupa kolků dole a jen těsně pod šestkou… Vedle zuřil další velký boj, Jirka dřel, první dráhu vydřel 131/124, ale to stehno… Na druhý už o fous ztratil 133/135 a na řadě bylo střídání… Kuba Seniura naskočil za Jirku ve velkým stylu, hned od začátku to sypal do uličky, pro sezónní diváky a čtenáře do strasse, a bylo se opět na co dívat a fandilo se o to ještě více… Nic ale naplat, třetí dráhu získává ale Radim 136/151, ale i hostům se nevyhnulo střídání, a těsně po začátku čtvrté dráhy nastupuje David Matlach. No boj na poslední dráze, Kubí musel vyhrát, abychom pomýšleli na body a také že to dotáhnul a vyhrál 146/115 a hurá bod a další klacky dole (546/525). Takže igdyž mnohá čísla moc nic, hysterije se neptá… Celková tedy výhra 5:3 +17 (3287/3270). No jak jsem řekl, zápas jako řemen, párkrát z řad fanoušku náběh na infarkt, ostatně jako dycky… 🙂 🙂 🙂 Takže toť asi takhle fšechno… příští týden tedy poslední utkání v Olomouci a ende… Takže džus a mějte se zatím fajne děcka 🙂 MvČ.