ÁČKO V ČESKÉ LÍPĚ ZOPAKOVALO SCÉNÁŘ Z KOSMONOS

Zdravím – slunečná sobota za námi, prozatím pošmurná neděle probíhá a jeden extra zápis před námi… No, jak začít, asi nějak tak, jak už nám napovídá titulek… Asi každému už je jasné, že jsme ani napodruhé body nepřivezli. V sobotu nás vítaly náročné dráhy v České Lípě a náš herní projev by se opravdu skoro jako přes kopírák dal okomentovat obdobně jako minulý týden v Kosmonosích – myslím průběh utkání, čísla byly úplně v jiným sektoru… 🙁 No ale ještě možná (jak už je tradicí) něco málo k cestě, abyste se taky trochu pobavili… 🙂 I když pravda spíš je, že se toho namluvilo tolik, že se mi to tak plete, že už si to ani pořádně nepamatuju… Navíc jsem k mojí smůle řídil, takže jsem se hlavně věnoval silničnímu provozu, i když postupem času jsem toho ani moc nelitoval, že jsem řídil… :oD To zase byly story, hlavně na zpáteční cestě, kdy Jarda K. dovalil nějaké to zápisné a naše „blondýna“ Jirka ho podpořil výtečným chardone ze svých mohutných sklepních zásob… 😉 Samozřejmě při tomhle směru jízdu jsme museli navštívit Milovickou benzinu a u ní přilehlou bezkonkurenční hospůdku s vynikajícími polévkami, takže v tento den některým z nás protekl chřtánem litr výborné husté gulášovky (jeden mega hrnek tam, druhý zpět), já měl teda čočkajdu… 🙂 Pak už můžu interpretovat pouze střípky toho, co si pamatuju – takže teď už jen ve zkratkách… Ach jo, zase o fous; dopijem a pojedem; dopijem a fakt už pojedem; Vojto nespi; Vojto nechrápej; vzbudíme Vojtu, ne?; VOJTOOOO – ani ťuk; Auvajs moje prsty píp píp au píp – tak proč se chytáš B sloupku, když zavírám dveře…??? (pozn. redakce: fšechny prsty zůstaly na místě, jsou pohyblivé, žádné zlomeniny, jen menší otekliny, navíc to byla levačka, takže to je v klidu… né, fšechno dobře dopadlo, zase taková rána to nebyla, dyť mě znáte, jak přeháním…); Martině doleva; né, co děláš, tak tady doleva…!!!!; Kriste pane doleva, já chci domůůůůůů; jo ty jedeš přes Černilov, tak to je v poho, tak tady doleva – odvoz z HK do Č. Meziříčí; Meziříčí – hele, Vojta se probudil; 1979. Tak to je fšechno, co vím… 🙂 No a zápas? Tak nějak bych se opravdu opakoval z předchozího zápisu… První dvojka urputný boj s dráhami i protihráči, nakonec Dáda Ksandr bere bod Petrovi Steinzovi (499/509) a Vojta Šípek rupe s Jirkou Ludvíkem (519/495), takže 1:1 +14. Druhá dvojička a opět držíme naše šance při životě – Vláďa Ludvík opravdu jen těsně o 4 klacky vítězí na Jardou Šmejdou (499/495) a Jirka Brouček se vytáhl nad Markem Kyzivátem a dokonce i nahrává pár kolků na naší stranu (498/539) – 2:2 -23. Jenže pak to bouchlo, já jsem se trápil, akorát jedna dráha vyšla a tu jsem stejně o klacek prohrál, takže na poslední třicítku jsem pustil Radka Junga, aby udělal nějakej zázrak, leč proti nejlepšímu hráči utkání Mírovi Malýmu to šlo opravdu jen ztuha (548/486). Martin Najman a Jarda Kejzlar sváděli další urputný boj, ale i v tomto případě se více radují domácí (507/499). Suma sumič 6:2 +47 (3070/3023). No, takže teď nás čeká menší pauza a za tři týdny už na naší kuželně se těší Mates vod Čihákůůů.

zápis o utkání, zpravodaj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *