A už jsme se volně dostali do sobotního pokecu se sobotním zápasem a jelikož tak nějak na mě hoši z béčka pozapomněli, musím nejdřív vyhnat myšlenky ze své hlavy z dnešního „výletu“ 🙂 No bylo to záživné, to nemohu říct, akorát tomu chyběla ta sladkost výhry, ale není každý den posvícení a i když jsme odehráli (si teda myslím) sympatické utkání, dneska to hold na vosy, sršně, či kachny z Bohušovic prostě nestačilo 🙂 Ale než se pustíme do rozpitvání zápasu, jedna ftipná historka na úvod. Jelikož cesta byla dobrá, suchá, jen v okolí Prahy trochu vlhká, dorazili jsme ke kuželně ještě něco málo před devátou hodinou… Branka sice byla pootevřená, ale stejně jsme nevěděli, zda-li jest někdo uvnitř. No zvonek na zdi přímo křičel o zmáčnutí, ale jelikož se nikdo neobjevoval, nezbylo mi nic jiného, než zase raději odejít  zpátky do teplíčka a útulna našeho auta. Jenže kde se vzal, tu se vzal, Lukáš Dařílek se najednou zjevil po kratší časové odmlce (pravděpodobně připravoval dráhy a chvilku mu trvalo, než se dostal ke dveřím). No jo, jenže jak se říká, pro dobrotu na žebroru, Lukáš hbitě ze dveří popoběhl a mávnul na nás, že teda můžeme dál, jenže si neuvědomil, že brano, které bylo na dveřích, bylo v danou chvíli rychlejší a jelikož zvenku na dveřích provokativně zírala pouze koule a nikoliv klika, rázem se v našem autě mačkalo né 6, ale 7 kuželkářů… 🙂 Ale během pěti minut dorazili další domácí hráči, kteří naštěstí měli také klíče a naštětí nebyly klíče zastrčeny ve dveřích zevnitř, protože to už bychom vážně smíchy pukli… 🙂 No, domácí začali z kraje hned zvostra, na čemž se podíleli Milan Perníček a Roman Filip proti Vojtovi Šípkovi a Dádovi Ksandrovi. Naši kluci sice makali a fakt dřeli, ale prostě to nešlo podle jejich i našich představ, takže Vojta to schytal v poměru 4:0 a Dáda 3:1 a zajímavé na tom je, že jak domácí, tak naše výkony byli v rozdílu pouze o klacek, takže Milan x Vojta 562/520 a Roman vs. Dalibor 561/521. V prostřední části jsme nasadili naše přespolňáky a saduritové specialisty Romana Kindla a Jirku Broučka. Proti nim naskočili Radek Šípek a Lukáš Dařílek. No, naše nasazení bylo úspěšné pouze na 50%. Roman začal dobře 124/128, jenže pak Radek zabral a to tak výrazně, že o klacek 134/133, pak už to ale vylepšil 142/130, jenže Roman má drtivý konce a jasnou poslední dráhou 119/151 urval první náš bodík (519/542). Vedle se lépe vedlo Lukášovi, byť jsme se jasně v autě domluvili o něčem úplně jiném a úplně jiném průběhu hry… 🙂 (né, samozřejmě si dělám srandu!). Lukášovi to dneska sedlo, ale Jirka se ho držel jako klíště. První dráha, a opět pouze o kolík, jde k nám 133/134, pak další dvě za domácím borcem 146/139 a 144/128. Poslední dráhu Jirka bere už né o klacek, ale o dva 143/145, tudíž nej náhozem v utkání bere bod Lukáš (566/546). No pro nás to nevypadalo nikterak dobře a bohužel se to v závěru ani jinak nevyvrbilo… Jirka Semerád a Jarda Hnát vyzvali Jardu Kejzlara a Martina Čiháka. Jirka začal svižně 150/126, potom na chvilku pustil ke slovu Jacka 117/126, jenže to bylo fše přa přa přátelé… Zbylé dráhy už jdou za domácími v krásných duelech 141/135 a 143/135, čímž je jasno, že další bod má Jirka (551/522). Já jsem si s Jaromírem celkem bez problémů poradil, i když žádná hitparáda to taky nebyla, ale pjůsej taky ne (506/534). Takže suma sumič 6:2 o 80 klacků (3265/3185). No takže asi tak, pak už mě max. zbývá doplnit, že při odjezdu Dáda hledal boty (ve kterých přijel) a pokud jsem to dobře zachytil, Vojta mu nějaký podal, jenže Dádovi se to nějak nezdálo a po bližším ohledání, očuchání a doufám že né ochutnání, zjistil, že povrch pěkných vycházkových topánků je pokryt blíže nespecifikovanou hnědou hmotou pofidérního pačmuchu… 🙂 No co se dalo dělat, Dáda vlítnul na toalety a perfektně je vyčistil a když celou akci se spokojeným výrazem dokončil, došlo mu, že to nejsou vůbec jeho boty!!! 🙂 🙂 🙂 Poté mu jeden z domácích nesmírně se vřelým úsměvem na tváři poděkoval za perfektně odvedenou práci a Dádovi nezbylo nic jiného, než se tomu zasmát také… No pak už jenom rychlá cesta domů a hurá lemra jsme doma… Takže zase příště, děcka… 🙂 Už koukám, že dorazil i zpravodaj béčka, takže jdu na věc… Mates vod Čihákůůů.

zápis, zpravodaj