ÁČKO UŽ UŽ SAHALO V KAMENICI NAD LIPOU PO BODU

Těpic, no tak nějak jsem si myslel, že ještě napíšu zápis po příjedzu z „vejletu“ :-), abych mohl všechny zážitky hned přeposlat z mého nitra na pomyslný počítačový papír, ale bohužel už nezbývaly síly… Takže dle klasického modelu to alespoň napravuju v neděli dopoledne a samozřejmě už si vůbec nic nepamatuju… 🙂 No ale snad něco vytáhnu zezadu z mé paměti… No v sobotu jsem tedy hostoval v áčku a opravdu jsem se těšil na novou sypačku do Kamenice nad Lipou, kuželna je to fakt překrásná… je to fakt paráda… a jak to padalo… jen gdyby to člověk ještě dokázalal vytahovat, nepadat tam ramenen atd… tak těch šestistovek by tam bylo daleko víc… Je to jak jinak hodně citlivá dráha, ale jak to tam pošlete, tak to lítá, kuželky padnou jak podťatý při sebemenším cvrknutí, fakt paráda… Důkazem buď fakt, že jsem měl na jedné dráze 9 hodovek a to jsem to ještě kardinálsky pokydal… ale k tomu fšemu se dostanu… No, takže jak začít… o osudu a dalším vývoji v utkání tak nějak prakticky rozhodla první čtveřice… Bohužel domácí měli nezadržitelný nástup a naši kluci se nemohli dostat do toho správného tempa a když už to chytli, byl prakticky konec utkání… To byla bohužel pro nás ledová sprcha a pro domácí hodně velké uklidnění na úvod. Jakub Ouhel a Lukáš Dúška (teda těch Dúšků tam bylo požehnaně, možná za chvilku by mohli postavit i fotbalový tým 🙂 ) drtivě nastoupili proti Jardovi Šmejdovi a Dádovi Ksandrovi. No takže jak už jsem psal, bylo to krutý a kluci si museli asi připadat jako v mlejnku na maso… Jakub začal vlažně, ale Jarda ještě vlažnějc 136/114. Druhá parádní 163/128. Na druhou šedesátku se Jarda už vzchopil a dělal přes tři kila, jenže Jakub ho následoval a ještě k tomu něco přidal 161/148 a 150/154, takže nej nához utkání a první bodík pro domácí (610/544). Dáda, ten se trápil ještě víc než Jarda a Lukáš mu to dal taky řádně sežrat… Kompletně fšechny dráhy jdou na domácí pažbu a jen tak tak, že tam nespadlo další šestikilo (589/527). No takže domácí vedou 2:0 a 128 ran na naše záda… Ale proč stahovat kalhoty, jak říká klasik, když brod je ještě daleko… Fšechno je v kuželkách možné a i tady se to málem potvrdilo, teď už vám asi můžu prozradit, že když bych to tak nějak sečetl, tak na plichtu chybělo 8 kuželek… což je prostě vražedný, když si pomyslíte, kolik se celkem nahází a pak by stačilo jen 8 kuželek, aby to bylo fšechno jinak, protože ve finále pak to celkový číslo hlásá, že jsem dostali klepec a ještě k tomu skoro 100 kuželek navrch… No první vlaštovky přilétly v podobě Romana turka Kindla a Kuby Seniury, kteří vyzvali další zástupce z rodu Dúšků Karla a Davida. Tyto souboje byly opravdu krásné a napínavé až dokonce, protože o5 jak jinak rozhodoval každý hod… Roman nastoupil v parádní formě, aby né, když se válel bůh ví jak dlouho na dovolence v Turkystánu, že? 🙂 Ale odpočinul si chlapec řádně a bylo to vidět… První tříca jasná 138/153, potom o fous 138/142 a i třetí nakonec dopadla pro nás o ještě menší rozdíl 134/137. Poslední pak už jen kosmeticky bere Karel 154/139, ale první bodík je u nás o 7 klacků (564/571). Vedle to byl souboj na život a na smrt… tam to bylo opravdu až do posledního hodu, který rozhodl o konečné remíze. První dráhu bere David a vypadalo to, že je řádně nabuzený 155/140, jenže pak Kuba kontroval 129/136. Poté další těsná dráha, ale opět pro domácího 134/130 a velké finále, Kuba je na řadě, ale poslední klackovaná dorážka to fšechno vyřešila – dráha pro Kubu, ale celkově smírně 131/143 (oba 549 a oba tedy půlbodík)… Tady byla ta první smolná kuželka, o kterou jsme mohli mít celý bodík… Ale neberte to tak, že bych Kubu nějak peskoval nebo obviňoval, vůbec ne… jen je to hold smolík, ale o tom kuželky jsou… A to taky vlastně prakticky píšu v každým článku… 🙂 No ale zápas to byl parádní… Takže 2,5 ku 1,5, ale stále ranec kuželek pro domácí. No a jdeme do finále – Pavel Ježek a Petr Šindelář bojovali proti mojí maličkosti a Davidovi Urbánkovi. No řeknu vám, byl to masakr, bylo to takový fšelijaký, chvílema už to pro nás vypadalo docela zajímavě a domácímu publiku, které bylo naprosto fantastické, chvílema už tuhly rysy, co že se to jako děje a proč ti hosté najednou stahují tolik kuželek… ale domácí pak zase zabrali a my zase polevili a tak si domácí mohli oddychnout. No takže já jsem začal taky volně, než jsem chytnul ten správný rytmus, ale první dráhu jsem jen tak tak urval 133/135. No a pak to začlo, jak už jsem psal na začátku, druhá dráha, ta mi sedla hned od začátku, do plných 7 hodovek a celkem plné 112, dorážku jsem začal 9, 8+1, 9, a na 19 hodů jsem měl 139 a Pavel vůbec nechápal, která bije a rázem 40 klacků dole a náskok se ztenčoval… chvílema už tam bylo i 55 kuželek, ale… Pak jsem já kokot vyrazil střed a když jsem to konečně dorazil, tak znova… a pak ještě jednou… trupka… takže nakonec dráhu stejně vyhrávám, ale klidně 180-190 tam mohlo bejt… 134/164. Třetí dráha a konečná… tam už mi to nešlo, ani tříslo už moc nespolupracovalo a už to šlo do kopru… 137/127. Na poslední jsem se ještě vyšponoval 126/143 a další bod doma (530/569). A vedle David s Petrem… tam to bylo taky jako na houpačce… První bere Petr 145/141, pak Dejv 141/157 a už už to vypadalo, že bude svého soupeře mačkat, protože i třetí nakonec o jednu kuželku vyšla lépe v náš prospěch 149/150. Jenže ten konec… David se na poslední dorážce zašprcnul a vyplácnul tam čestíka a ještě s nějakejma újezdama, takže dráha je opět Petra 148/129 a ještě to překlopil na celkové kuželky na svou stranu o pouhých 6 (583/577). A tady bylo právě oněch osudných 7 kuželek, o které gdyby David vyhrál, tak mohl bejt další bodík a tím pádem i plichta… No ale dopadlo to jak to dopadlo – takže suma sumič 5,5:2,5 +88 (3425/3337). No takže asi tak… No a pak už nás čekala cesta zpět… 🙂 No… cestu tam řídil Dáda, protože to má najetý a prakticky nám každejch 5 kilometrů tvrdil, že tam by mohl jet i po slepu a měl pravdu, protože bylo ještě světlo… 🙂 Ale opravdu jsme frčeli podle plánu a nikde jsme nekufrovali… Navíc jsme ještě náhodně někde kolem Hliníkova města, kam se odstěhoval, narazili na benzince na kluky z Trutnova, kteří jeli do Třebíče… No takže cesta tam super, ale cesta zpět… no už řídil Kuba, ale vedle sebe měl dobře usazenou po slepu řídící navigaci Dádu… Jenže pjůsej byl v tom, že už byla skoro tma… Takže navigace nepracovala úplně s takovou přesností, jak by si Kuba a vlastně i fšichni ostatní představovali… 🙂 Cca někam do Ždírce to šlo, jenže pak se někde mezi Trhovou Kamenicí, Chrastem a Nasavrkama něco pokazilo a už to s náma jelo… Tady doleva, né doprava… asi rovně… 🙂 🙂 🙂 Když pak David asi na třetí Kubovu žádost vzal do ruky mobila a hodil tam mapy, tak jasně hned rozpoznal, že jedeme samozřejmě špatně, načež navigace Dádin bez mrknutí oka a sebemenší pohnutí brvy s klidem odvětil… „to já přece vím, že jede blbě…“ 🙂 🙂 🙂 No ale nebylo to tak strašný, byli to asi 3 najetý kiláčky navíc, ale pak přišla Chrast, samozřejmě opět špatný směr, vyjíždíme s Chrastu, polňačka, prudká levá a co byste řekli??? Správně, zase Chrast… 🙂 🙂 🙂 No a takhle ještě asi 3x… No ale sranda byla… pak tam navigace hledala nějakej bonbon, kterej mu spadnul na zem a tuto situace prakticky komentoval slovy, že se z toho polil, protože nemůže najít bonbon… 🙂 Jako dneska/fčera byl Dáda hlavním terčem… A ještě jak on mluví rychle a jak drmolí… No to už mu nebylo pak rozumět vůbec a pořád jsme si s něho dělali srandu… Gdo viděl Hvězdný války, tak si představte toho šéfa v podvodním království, myslím, že se jmenovali Gunganové… jak mluvil… tak takhle to nějak vypadalo…. chrchrblmblm… chrustmblablablm… 🙂 🙂 🙂 No to byste u toho museli bejt… jako bránice jela na plný obrátky… No ale hlavní je, že jsme se v pořádku vrátili a už se zase těším na další utkání… 🙂 čus Mates vod Čihákůůů.

zpravodaj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *