Nazdárek… No sobota a áčko, to byl zase vejlet… plný dobrodružství a napětí a… a… a… no prostě venkovní vypjatý zápas, který jsem opět zmatlali jak se dalo… Ale hold ten sadurit nám prostě nesedí… tekli jsme jak syrečky na rozpálený plotně… teda někteří… nebo takhle, někteří více, někteří méně… Každopádně na výhru bylo úplně jasně, ale jsme prostě kopyta… ale nedá se nic dělat, život jde dál, hlavně že jsme se dobře v Globusu na cestě zpět najedli… 🙂 🙂 Už to ráno napovídalo, že to bude parádní den… 🙂 Že jsme tam vůbec neměli jezdit… Sraz, resp. odjezd, byl stanoven na 7,30 hod… Mladej tentokrát nezaspal, takže jsme byli v klidu 🙂 Ale před půlou mi vola, že si to tak nějak spletl a že teprve vyjíždí z Hradce… 🙂 Booooooooože… takže jsme se zašili hezky do tepla dovnitř a čekali a povídali si… 🙂 No za odměnu mohl Tomáš řídit a já jsem si z něho utahoval, až do Olomouce, pak jsem mu teda slíbil, že už budu hodnej… 🙂 🙂 🙂 Jinak cesta dobrá, aspoň něco, sucho, holo, žádný sníh, takže se jelo fakt dobře… No a zápas? Ten začal zajímavě a nerozhodně. Tomáš Novosad a Zoltán Bagári vs. David Urbánek a Roman Kindl… Tomáš hrál dobře, Davida pěkně proháněl, ale ten si dokázal s místníma dráhama poradit o něco lépe…  První je naše 127/143, ale pak Tomáš zabral a vypadalo to fšelijak 141/139 a 143/137. Poslední tedy David musel vyhrát a to se také nakonec podařilo… ale to teda byla dráha z obou stran 151/169 a první bodík je náš (562/588). Vedle totální trápení Romána v praxi… Zoltán byl určitě k poražení, ale prostě to Románovi nešlo, nedokázal se s tím nějak srovnat… nu což… takový je život… První je ještě naše 119/136, ale pak to šlo do kopru 139/137, 136/105 a 131/129, jako škoda, moc nechybělo, 2 dráhy o 2 kuželky… ale hold tak to prostě někdy je (525/507). Takže výsledek zatím shodný a kuželky taky prakticky kolem nuly… Milan Bělíček a Libor Vančura vs. Jakub Seniura a Tomáš Hanuš. Kubovi se kolínko tak nějak už umoudřilo, takže přijal výzvu a šel na to… ale taky se nedařilo a Milan tak nějak potvrdil roli favorita… první plichta 146, pak už to šlo v rychlém sledu… 147/128, 139/130 a 131/123 (563/527). Tomáš proti Liborovi ještě dával šance na zisk nějaký bodů… první šede je naše 117/122 a 122/132, pak Libor se snažil vykřesat jiskřičku 150/139, ale Tomáš měl na poslední dráze na to odpověď v podobě kýblu vody… 🙂 151/158 (540/551). No takže zajímavý stav a pořád bylo o co hrát… Jenže to by na konci nesměli hrát kopyta… 🙂 Resp. já jsem kopytko, ale vlastně Jarda taky… 🙂 Sice zahrál parádně, dokonce i svého soupeře překutálel, ale prohrál kopyto na dráhy… 🙂 No co se dalo dělat… prostě to nešlo urvat… Martin Dolák vs. Jarda Kejzlar a Tomáš Hambálek vs. Martin kopyto Čihák… Jak už jsem řekl, Martin s Jardou parádní hra, krásně se na to muselo koukat… já to teda moc neviděl, já se díval spíš před sebe… 🙂 První Jarda nakopnul parádně 140/150, pak smolná plichta 145, která to odstartovala… škoda že ten jeden kolek nezůstal navíc u nás… pak už si to Martin pohlídal 128/127 a 147/145, to prostě chcete prohrát o kolek nebo o dva… hold domácí byli lépe připraveni… jako fakt škodinka… (560/567). No a já… škoda mluvit… dvě dráhy na kaši a s tím to prostě vyhrát nemůžete… 137/120, 127/143, 148/119 a 131/154 (543/536) a o 7 kolků prohra při shodnosti drah… dyť to říkám… kopyta… 🙁 No jo no… Nedá se nic dělati, pr..l patří do gatí… 🙂 🙂 🙂 Takže asi tak… Takže příště poslední domácí podzimní utkání s Prušánkama a pak už zasloužený aspoň na chvilku odpočinek… 🙂 Takže za týden… 🙂 MvČ.

zpravodaj