Tak děcka a máme to za sebou, teda aspoň my z áčka, oni z céčka a tamty z béčka čeká ještě poslední zápas. No a jako dycinky, byl to opravdu, ale OPRAVDU zase výživný zájezd! Pokusím se vám to samozřejmě co nejvíc barvitě vylíčit, ale prostě když tam nejste přímo na místě, tak si to tak nedokážete vychutnat, což je opravdu škoda, i když prvních pár desítek minut bych vám zase na druhou stranu v tom autě na cestě do Náchoda faktys nepřál… :-/ Jeden z nejmenovaných hráčů, který v předchozí den popil pár žejdlíků piva zahraniční značky a podle mě musel ještě snad snídat kopu vajec, se nikterak nerozpakoval a dál to snad ani nemusím rozmazávat… V Opočně jsme toho ale už opravdu měli plný vinty a chtěli jsme toho Jarina fakt vysadit… Jé sorry, teď jsem to prozradil… 🙂 No každopádně jsme to nakonec fšici přežili, někdo hledal roušky na obličej, Kuba Seniura zase strkal hlavu ven z okna a když vyndaval asi pátou mouchu ze zubů, konstatoval, že opravdu nechápe, co ti psi na tom mají, že furt chtějí jet v autě s vystrčenou hlavou ven… I předseda měl na krajíčku, aby nezačal slzet, a to seděl nejdál… No nic. Zdárně dorážíme do Meříče a nabíráme naši spolehlivou navigaci Jirku Broučka. Po krátkém přivítání jsme se rozhodli Dádovi radit, kudy tudy nejkratšejc na Náchod. Shodli jsme se, že to bude nejlepší hned na první křižovatce točit doprava na Bohuslavice, Nováč atd… Na to fšak rychle navigace zareagovala a sdělila nám, že tam to je rozkopaný na mraky, že tamtudy asi cesta nepovede. Tak jsem celkem rozumně navrhl, že pojedeme rovně přes ty „prdelkovičky“ a vono nás to někde vychodí. Jirka mě fšak okřikl a řekl Dádovi, ať mě neposlouchá a ať jede na té již zmíněné křižovatce rovně… Tak nevím, kde se jako stala chyba, jestli to rovně neznělo jako rovně… No nemělo to cenu rozebírat, nálada byla i tak super a to už nás vítal Náchod. Samotné utkání bylo jasnou záležitostí našeho družstva. Tak nějak jsme si fšici řekli, kde chceme hrát, že to stejně nemá cenu a opravdu nemělo. Utkání parádně rozjela dvojka Martin Čihák a Pavel Dušánek proti Kubovi Jansovi a Liborovi Drábkovi. Já, i přes malinko bowlingový styl, páč se mi smekaly botky, takže místo došlapu jsem dojížděl, jsem si lehce poradil se svým soupeřem na dráhy 0:4 a nebylo co víc řešit (519/563). Vedle Pavel neméně skvělou hrou jasně vítězí, pouze ztrácí jeden setový bod na druhé dráze 136/131 (521/552). Start tedy dle našeho očekávání 0:2 -75. Prostřední sice malinko slabší část, ale určitě nic závažného. Jarda Dlohoška a Jakub Zíma vyzvali Dalibora Ksandra a Jardu Šmejdu. Dalibor se víc než se svým soupeřem potrápil sám se sebou. První tříca a pomocný bodík pro Jardu 130/119. Pak se ale karta otáčí, Dalibor chytá druhou mízu a dalších 60 hodů je jasně jeho 122/145, 113/144, takže náskok dobrý, páč poslední dráha opět nevychází dle jeho představ 140/121, ale jak už jsem řekl, Dáda si zafčas klacky nahrábnul (505/529). Jarda jako jediný přenechává čestný bodík domácím, ale ono je to těžký hrát proti novináři. V první šedesátce dominuje Jakub 286/249, třetí Jarda vyhrává pouze o 2 kuželky na 126 a čtvrtá dráha byl opravdu pěkný souboj 161/147, ale ten jen potvrdil Jakubovu formu (571/522). Stav tedy 1:3, ale stále vedeme o 50. Dotahováci Míra Tomeš, Jirka Doucha ml., Vojta Šípek a Jirka Brouček. Vojta taktéž nemá s Mírou žádný problém, jasně vyhrává první dvě dráhy na 145, navíc se pak ozvala Mírova achilovka a bylo to úplně nad slunce jasný, jelikož Míra vydržel na poslední dráze pouze 2 hody a domácí neměli nikoho na střídání… (383/570). Souboj Jirků začíná lépe náš 137/152. Pak ale domácí zabral a otáčí vývoj 152/127. Jenže pak zase začal foukat opačný vítr a Jirka už svoji šanci nepustil, další dráhy 135/159 a 129/146 a další jasný poslední definitivní bodík (553/584), ale hlavně… že mě Jirka konečně porazil!!! 🙂 On se totiž už delší dobu vůbec netajil tím, že vlastně nehraje proti soupeři, ale proti mě, takže taková zdravá týmová rivalitka, ale ve fší legraci a pohodě. No takže suma sumič 1:7 -hodně (3052/3320). No a v tuto chvíli jsme udělali maximum, co jsme udělat mohli, o konečném pořadí musejí rozhodnout ostatní zápasy a jelikož Ústí remizuje na Žižkově, bereme na lepší skóre druhej flek!!! Což si samozřejmě žádá oslavu, nebo jen takový menší pozdní obídeček, páč se většina shodla, že máme hlad, no a tady se opět do situace vložila naše navigace Jirka a zcela s jistotou nám doporučila super restauránt Tropical u Český Skalice. Lidi, fakt doporučujeme, jen neříkejte, že nás nějak znáte, prostě inkoginto… Už samotný příjezd byl ftipný, když odbočka k restauraci byla před takovým menším mostíkem a Jirka suverénně řekl, za mostem doprava Dádo, kde byl samozřejmě zákaz odbočení. Ale i přes tento drobný nepodstatný detail jsme zaparkovali, Kuba ihned vyzkoušel místní atrakce a prolejzačky pro děti a pak už to šlo celkem v rychlém sledu, super jídlo, pití a dál to opět nemůžu publikovat… 🙂 Ale myslím, že jsme si to zasloužili. No tak to by bylo asi tak zhruba fšecko. A ti z vás, co už toho mají dost, jak furt píšu sáhodlouhé nesmysly, nebojte se, já ještě dneska něco přidám jako extra bonus. Pár lidem (asi třem) jsem jen tak lehce nastínil, co dneska mám za lubem, ale opravdu z toho nemohli nic vydedukovat. Takže udělám něco, co jsem ještě nikdy neudělal, nevím, buďto začínám stárnout, senilnět nebo bůh víc co, ale rozhodl jsem se pro vás pro zajímavost udělat menší STATISTIKU této sezóny a abych popřel fakt, že to je nuda, tak jsem se malinko na to podíval i trochu jinýma statistickýma očima. Dalo mi to sice trošku práce, ale doufám, že to zvládnete a hlavně, že to po mě nebudete přepočítávat, protože jsem opravdu jenom mrňavý človíček a né matematik… 🙂 Takže – na začátek musím udat ty nejzákladnější informace a to je prostě nuda… ;oD (abyste se dobře orientovali, tak P = podzim, J = jaro, C = celkem). Na P jsme shodili 35 549 kuželek a na J 36 438, což je C 71 987 klacků, teda fuj to je číslo… Újezdy: P 245, na zápas 22,2, na člověka 3,7… To samé na J 284 – 25,8 – 4,3, to je docela zajímavý, újezdů víc, ale vyhráli jsme skoro co se dalo… C tedy 529 – 24 – 4. Nejvyšší nához na P doma 3425 proti Liberci, venku pak 3365 ve Vrchlabí. Na J 3447 s MB, venku 3320 v Náchodě. Výhry: P – 5, J – 8. Prohry: P – 6, J – 1. Remízy: P – 0, J – 2. C tedy 13 – 7 – 2. Setové body na P 135/129, J 164/124, C 299/253. Pomocné body P 41/47, J 67/29, C 108/76. No tak to by byl ten otravný základ. Ale třeba např. věděli jste, že…??? C za sezónu jsme hodili 15 840 hodů, což je při váze kuželkářské koule, která je cca 2,8 kg – 44 352 kg, no tak to je hustý. Takže pro bližší představu… Na to, abychom hodili lokomotivou, tak to bychom potřebovali ještě jednu sezónu, páč třeba taková lokomotivka řady 363 váží 87 tun. Takže můžeme s úspěchem říct, že jsme v této sezóně hodili půlkou lokomotivy, dobrý ne? To jsem ani nevěděl, že jsme takoví siláci… 🙂 Pro teda ještě bližší představu. Jako tým jsme tak třeba hodili 4,955530726 krát autobusem typu Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní), který má pohotovostní hmotnost 8 950 kg, takže to zaokrouhlíme na 5x. Samotný jedinec hodil 7 392 kg, což bychom mohli přirovnat k autíčku VELOR-X-TRIKE – verze R (racing), známý taky jako hadrák, hadraplán, hadrolet, husí stehno, montgomerák, velouš, netopýr, pytel na mrzáky,splašené trubky, či prchající stan, který váží 390 kilo, takže třeba já osobně jsem jím hodil 18,95 krát 🙂 Pokud byste chtěli něco lehčího, tak jeden hráč by musel při standardní váze 45 g jednoho rohlíku hodit 164 267 krát, a to se mi fakt nechce… Dále pak je zajímavé, když vemu dráhu od konce prkna k první kuželce, což je dejme tomu 20 metrů a vynásobím to počtem hodů, vyjde nám číslo 316,8 km, což je třeba vzdušnou čarou do Popradu… Další zajímavý fakt si můžeme přiblížit např. takhle… Výška kuželky je 40 cm a pokud si to vynásobím celkovým počtem shozených kuželek, vyjde nám nádherné zaokrouhlené číslo 28,8 km. Takže, gepard štíhlý, který dokáže na krátkou dobu běžet i 130 km/h, by zvládl tuto trať za 13,29 minut, naopak takový pohodový kliďas jako je třeba šnek zahradní, který si to sviští až 5 metrů za hodinu, by tuto vzdálenost slintal 5 760 hodin, což je 240 dní, no a to už je kurňa dost dlouho… co? 😉 No a jak je mým dobrým zvykem, tak se na to mrkneme i z jiného úhlu, takže na čas zapomeneme a dáme si délku. Takže tuto vzdálenost můžeme vyjádřit třeba i hrabošem polním, který je cca v průměru 10 cm dlouhý, takže pokud zrovna hraboši nemaj co na práci a chtěli by si odpočinout a lehnout si po celé délce naší pasáže, bylo by jich potřeba 287 948 a kdo si libuje v extrémech (takovýho člověka JÁ vůbec neznám), tak na tu samou vzdálenost bychom potřebovali 3 199 422 klasických mravenců dělníků při délce 9 mm. No, myslím, že už toho bylo dost, takže doufám, že jsem vás příliš neodradil, pozitivní na tom je, že už to byl poslední áčkovej zápis, tak ať už aspoň stojí za to… 🙂 Mějte se fajne a na příští sezónu se těší Mates vod Čihákůůů 🙂

zápis o utkání, zpravodaj