ÁČKO PO SOUBOJI SE ŽIŽKOVEM BERE „POUZE“ BOD – K VÝHŘE BOHUŽEL NEDOPOMOHL ANI NOVÝ REKORD KUŽELNY!!!

V sobotu s magickým datumem 10. 10. se na rychnovské kuželně udály fšelijaké věci a sled různorodých situací – jak pozitivních, tak i malinko neveselých… No, sám ani nevím, jak začít, tak to snad vezmu hned od rána. Takže ke snídani jsem měl… no tak dobrá, trošku se posuneme dálejc. Kolem deváté jsme se sešli jako dycky na předzápasový úklid, který ofšem již byl z velké části připraven z předešlého dne (díky Jardo, Jardo, Leni, snad jsem na nikoho nezapomněl 🙂 ). No a také k nám přichvátal Honza Dušek, profík s kamerou, aby zachytil nějaké ty výživné, záživné a šťavnaté komentáře a situace hry samotné. Tak znáte to, na kuželně se tato informace roznesla po fšech koutech a dav se okamžitě rozdělil na dvě vskutku viditelné skupiny. I když jedna je vlastně neviditelná, to je ta část přítomných, který s kamerou nechtějí mít nic společného, druhá se zase může přetrhnout, aby se co nejvíc zviditelnila… 🙂 Samozřejmě to je i můj případ, to víte, jak vidím objektiv, tak to tam sypu hlava nehlava, hlavně v ukázkových hodech, 9, 8 atd… Jenže Honza pak musel zmizet ještě během první čtveřice, takže těžko čemu přisoudit, co se pak událo dále, ale o tom za chvilku. No každopádně čočka před naším koktavým přednesem nepraskla, tudíž jsme se mohli s klidem vrhnout na kuželkářské zápolení. Hosté nasadili hned zkraje údernou dvojku Martin Beran a Jirka Zetek, proti nim stáli Dalibor Ksandr a Jarda Šmejda. A tady se opět musím zastavit u další perličky tohoto dne. Dáda odehrál dnešní ligový zápas s číslem 444!!! Tak to je mazec… Jenže bohužel, dárek si k němu nedal. Martin hrál jako z partesu. První dráha byla ještě taková menší rozkoukávaná, kde kluci plichtěj na 127, pak už velel jenom soupeř. Druhá dráha je nádherná z obou stran, ale ani tady Dádovi nestačilo 152 na Martinových 159. Pak už Dáda nechytl ten správný rytmus a druhou šedesátku rupe 255/284, takže první bod k hostím (534/570). Na vedlejších drahách bylo k vidění něco obdobného. Jarda nehrál nikterak zle, ale Jirkovi sice pomalé, ale velice přesné hody, zaslouženě nesly sladké ovoce. První dráha 139/153, druhá ještě výraznější 133/160. Jarda se poté ještě odhodlal k menšímu odporu 143/125, ale byl rázně utnut na dráze poslední 129/142, takže i druhý bodík leze ku Praze (544/580). Stav tedy pro nás velice nelichotivý 0:2 -72. Prostřední část snad přinese obrat, říkali jsme si, jenže to se splnilo jen napůl, ani to pomyslné štěstíčko nám příliš nepřálo. Vojta Šípek vyzval Zdendu Slezáka, Jirka Brouček pak Luboše Kocmicha. Vojta na první tříce vyhrává 136/125, aby se to zase na dráze druhé mohlo otočit 139/148, takže drama pokračuje. Na trojce pak už jasně dokazuje svoje kvality 148/125 a pečetí to ještě jasnější výhrou na dráze poslední 151/123, takže konečně i bod k nám a také stáhnuté kuželky (574/521). Vedle se trápil Jirka, dneska mu to nějak nesedlo a vůbec nebyl ve svém sedle jako jindy, nebo na koni jako jindy?… 131/145 na úvod, pak sice těsná výhra, ale dobrý pocit z toho neměl 127/123. 4x si ještě hodil, pak ale pustil na plac Radka Junga, který se sice pomaličku rozhazoval, ale nakonec v dramatické koncovce vyválčil další pomocný bodík 138/134. Jenže smolík pacholík na poslední dráze, neuvěřitelné nervy do posledního hodu, kde jedna kuželka rozhodla prakticky o celém osudu utkání (no ještě jedno osudové místo se pak našlo) – prostě a jednoduše 131/132, tím pádem na dráhy 2:2 a na vyšší nához bere bod Luboš (527/534). Stav tedy 1:3 -26. Dotahováci se tedy musejí činit… Jarda Kejzlar a Martin Čihák vs. Standa Schuh a Jindra Valo. Jardovi to na začátku trošku vázlo a dobře hrající Standa toho dokázal náležitě využít 134/151. Druhá dráha, nádherný souboj, který ve finále končí o 3 klacky v náš prospěch 155/152. Třetí dráha už byla od začátku jasná, Jarda skvělými plnými 107 (mimochodem dráhu před 106) Standu načnul a prakticky při shodné dorážce je tu další krásná dráha 159/139. Jenže co se stalo pak, to je to, co dělá kuželky krásnými, vlastně jsem něco podobného říkal i na tu kameru, že někdy utkání rozhodují pouhé dva, tři hody… A to se stalo právě teď. Jarda a Standa se v plných pěkně masírovali, pak si Jarda 2x špatně otevřel, ale pořád měl náskok a vypadalo to na ten kýžený bod pro nás. JENŽE, Standa to nezabalil a poslední dva hody rozhodly… Na exit musel hodovku, kterou Standa proměnil a na výhru minimálně 8, které také naprosto přesně skolil 131/138 a o pouhý jeden klacek vítězí (579/580). No hold mince má vždy dvě strany a hold se to musí překousnout, ale to je přesně na těch kuželkách krásné – a jak tady jsme smutnili, na vedlejších drahách zase srdce plesalo… Je to pro mě hrozně divný takhle o sobě psát, ale co můžu dělat, že? 🙂 No tak rychle… Já jsem byl nějak před zápasem vyklepanej, takovej roztěkanej, až nervózní, takže jsem to neviděl dneska moc pozitivně, ale i takové situace paradoxně můžou pomoct, i když nechápu, jak je to možné. No prostě vlítnul jsem tam a chudák Jindra se nestačil divit. První dráha a hned jasný vzkaz na soupeřovu stranu 166/131. Druhá dráha, plný 114, dorážka slabší, ale i tak 159/137. Třetí dráha a prakticky obdobný rytmus 154/134. Na poslední dráze už jsem mlel z posledního, i když to tak možná nevypadalo, ale to už jsem se zase spíš klepal, jestli to číslo dopadne nebo ne, ale dorážka 71 mě podržela, takže dráha 162/127 a celkem NOVÝ DOMÁCÍ REKORD JEDNOTLIVCE (641/529). Takže suma sumič spravedlivě po bodu 4:4 +85 (3399/3314). Každopádně super fandící obecenstvo, pěkné výkony i hra. No nic, tak příště to snad klapne na 100% a už se chystám na to sedmikilo… 🙂 🙂 🙂 Mates vod Čihákůůů.

zápis o utkání, zpravodaj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *