ÁČKO PO FAMÓZNÍ KONCOVCE BERE DVA BODY

V sobotu si áčko odbylo svůj první domácí zápas s nepředvídatelným hostem z KK Akuma Kosmonosy. A jak už je naší skoro stálou tradicí, byl to boj, který museli rozhodnout až dotahováci, ale pěkně popořadě. V úvodu naskočil na palubovku náš náhradník (za zraněného Míru Hanzlíka) nestárnoucí Jirka Pácha a proti němu vyrazil do boje Tomáš Bajtalon. Vedle skotačili Vojta Šípek a Radek Tajč. Dorostenec Jirka se do toho vrhl po hlavě jak žížala do kompostu, makal, makal, leč bylo mu to platný jak mrtvýmu zimník… Fšechny čtyři dráhy měl prakticky vyrovnané (rozptyl 6 klacků), jenže tento slabší průměr na o něco lépe hrajícího Tomáše prostě a jednoduše nestačil, a tak se první bodík stěhoval k Boleslavi (527/549) – na sety 1:3. To se ale nelíbilo Vojtovi, který se rozhodl, že první bod pro domácí družstvo urve on. Sice první dráhu smolně prohrává o 2 klacky, ale druhou už si pohlídal lépe a vítězí o 10. Třetí dráha byla prakticky rozhodujicí, protože na té si Vojta dokázal vybudovat náskok, který při rovnosti setů byl rozhodující (160) a ikdyž poslední dráhu prohrává o  3 klacky na 153, nic se nemění na tom, že vítězí na celkové číslo (577/553). Takže stav 1:1 a 2 klacky pro nás, takže se jede prakticky od začátku… Další napínavé chvilky nám v prostřední části připravili Jakub Seniura s Radkem Jungem a Petr Novák s Věroslavem Řípou. Kuba po klidném začátku se na první dráze se svým soupeřem tahal a každý klacek, plný měli oba 100, a tak o prvním dílčím bodíku rozhodla dorážka, kterou Jakub ustál o pouhý jeden klacek na 152. Tím nám ale bohužel klidné a mírumilovné časy končí a přichází Kuba, jak ho fšici dobře známe… 🙂 Na dráze druhé a třetí už se tolik nedaří a adrenalin stoupá a stoupá, čehož soupeř náležitě využil a ikdyž jsem za Kubou seděl celých 90 hodů, než ho kapitán Dáda Ksandr vystřídal Petrem Gálusem, tuhle rozlítanou vichřici jsem zkrotit neuměl, možná tak lopatou… 🙂 Petr poslední dráhu sice vyhrává, ale náskok soupeře byl již značný, tak tak při rovnosti setů bral body soupeř (516/552). Takže aby to bylo spravedlivé, Radek musel vyhrát a to se také povedlo, ale zapotil se. Prakticky na každé dráze tuhla fšem přítomným krev v žilách, protože to opravdu byly chlupy, o které Radek vyhrál či prohrál dráhu (+6, +3, -3, +7), ale nakonec po urputném boji se radoval z vítězství 3:1 na sety (577/564). Stav tedy 2:2, ale kuželky přešly víc na stranu soupeřů, a to v podobě 21. Takže jak už jsem předeslal, dotahováci opět nastupovali do již tolikrát známého scénaře 2:2 a mínus kuželky, ale poradili si s tím nadmíru bravůrně. Dalibor Ksandr i Martin Čihák se vrhli jak hladoví psi po Jardovi Doškářovi a Luboši Benešovi. Hned od úvodních hodů ani na chvilku nepřipustli, že by soupeři mohli pomýšlet na jakýkoliv zisk bodů. Navíc se vzrůstajícím tlakem a pod náporem řvoucího publika se hosté bortili jak domeček z karet. Oba naši borci jasně smetli své soupeře – Dáda 3:1 na sety (586/530) – za zmínku stojí, že fšechny plný měl přes kilo a Martin ozdobil tento zápas dalším šestikilem, již třetím v tomto ročníku (619/539) 4:0 na sety – za zmínku stojí, že na druhé a třetí dráze jsem měl na 10 hodů 81, ale ta dorážka… Takže suma sumič 6:2 a klepec o 115 kuželek (3402/3287). No, start se na domácí jarní půdě povedl, tak hlavně neusnout na vavřínech… 🙂 Mates vod Čihákůůů.

zápis o utkání, zpravodaj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *