Tak tak, je to opravdu těžké, i když se snažíte, co to jde, hold když to domácím sedne, tak je těžké brát body… Jak už je asi každému jasné, v sobotu áčko zavítalo na nedaleké dráhy do Náchoda a byl to tentokrát zájezd opravdu vydatný. Myslím to tak, že na tento mač se jelo podívat i pár našich fanoušku, takže jsme měli super fanclub a atmosféra tomu také odpovídala, díky fšem – konkrétně Leničce, Lucince, Květušce a dvojčatům, Jardovi a Ríšovi, i pan Ehl dorazil… No prostě bylo to jako doma. Takže po ubytování a letmém shlédnutí části tenisu jsme se vydali na nástup a nic nebránilo tomu, abychom mohli rozjet tento zápas. Zajímavý a pohledný začátek zahájila čtyřka Tomáš Adamů, Aleš Tichý, Vojta Šípek a Dáda Ksandr. No zajímavý to bylo především ftom, že se skóre dost hodně přelejvalo z jedné strany na druhou, ale hlavně byl ftipnej okamžik po třech drahách, kdy Vojta prohrával na dráhy 1-2, ale na číslo byl lepší a naopak Dáda zase vedl na dráhy 2-1, ale na číslo prohrával… Ale pěkně od začátku. Tomášovi první tříca slušně vychází a hned si bere pěkný náskok 155/130, jenže potom pád do propasti, Vojta máknul a hnedle bedle tu máme dokonalý obrat 108/152. Třetí dráha je fšak opět opačná a Tom si bere vedení zpět 136/119. Jak už jsem tedy předeslal, na výhru musí Vojta vyhrát dráhu, páč kuželky měl už nahrábnutý, což se taky plní 138/150 a skvělá poslední dorážka 62 posílá první bod k nám domů (537/551). Vedle Dáda začíná také skvěle a těsně si bere první dráhu 137/144, ale opět centrifuga, kolotoč či houpačka, prostě rozvrzaná pouť a opět otočka 143/118. Pak si ale opět bereme slovo my a další hodně hektická a vydřená dráha 144/146, takže Dalibor musí vyhrát i poslední dráhu, aby mohl pomýšlet na bod, ale v dost drsném mači až dokonce se nakonec o fousíček raduje Aleš 154/148, tím pádem i první bod pro domácí (578/556). Stav tedy zatím vyrovnaný na fšech frontách 1:1 +8. Prostřední část a opět skvělé výkony a těsné dráhy, ve kterých se představili Tomáš Majer, Daniel Balcar, Jirka Brouček a Jarda Šmejda. Ale než začnu, musím vám říct, jelikož jsem to slíbil, a hlavně to musím napsat teď, protože za chvilku už bych to zase zapomněl, že jsme měli s holkama (teda hlavně Lenča a Lůca) velice zajímavou a hodně náročnou vysvětlující debatu… Téma: sedmička a fandění. Tak nějak Leničce nebylo jasné, kdy je huča karamba a kdy je frnda… 🙂 Takže jsme se rozhodli to s Kubou vysvětlit a zkrátka prostě a jednoduše jakákoliv sedmička (ale předefším ta, kde zbyde párek, jak krajní nebo prostřední) je prostě „simsa ratata, huča karamba…“ a ta, kde zbyde lukeš (takže král a jedna s babek) je prostě „simsa ratata, frnda jak vrata…“ Což Léňa tak nějak stále nemohla pochopit, že prej, když zbyde samotnej párek, tak to je přeci taky taková malá frndička… NO co byste jí na to řekli… :oD Ještě chvilku jsme to vysvětlovali, pak už se ftom začala ztrácet i chudák Lucka, ale myslím, že se nám to nakonec podařilo. Pak ještě padnul jeden dotaz, “ A co když tam zbydou obě báby… aha?“ No tak to už jsme šli do kolem… No uzavřeli jsme to s tím, že to je mega frnda a konec… 🙂 Takže teď se dostanu konečně k té prostřední části a pak vám ještě řeknu, jakej že to Kuba vymyslel novej název pro jednu figuru… 🙂 Takže ta prokletá prostřední část byla jasná záležitost domácích. Jak Tomáš, tak Dan to rozhodli hnedky po třech drahách… Ale mám velikou radost, že Brouk se konečně chytnul a aspoň si konečně pořádně zahrál, i když jsem mu to na konci zase znechutil tím nejhorším způsobem, znova se Jířo omluvuju… 🙂 Ale nic naplat, Tomáš hrál skvěle a vždy byl o pár klacků napřed… První dráha a krásné náhozy 152/144, pak ještě lepší 160/151 a definitivní 154/146 a šlus. Jirka pak už jen na poslední dráze kosmeticky upravuje 133/139, ale další bod pro domácí (599/580 – a to si to Tomáš ještě hodně pokazil a uteklo mu jasné šestikilo, páč si tam hodil čestíka, kterýho snad lámal na 9 hodů…) Vedlejší dráhy a obdobný průběh. Dan se v tomto utkání chytnul jako nikdy a byť se Jarda snažil, nebylo mu to nic platné. Prní tříca a opět těsně vyhrává domácí 152/145, pak to bylo o něco jasnější 139/121 a třetí potvrzující dráha 149/140 a opět stejně jako Jirka, poslední dráhu si Jarda bere pro sebe v poměru 118/129, takže i tento důležitý bod jde na domácí střídačku (558/535). Stav tedy 3:1 +50. No těžká situace, ale dejme tomu stále hratelná, jenže proti domácím dotahovákům také velice pracná… Ale teď opět odbočka a hurá na pojmenování nové figury… Už ani nevím, jak jsme k tomu došli, ale opět ftom byla namočená Lenča a tak nějak jsme se bavili o Rychnovu a Litvínovu atd… a velice zdůrazňuji, že se nechci nikoho dotknout ani urazit, ale i když je kolem Litvínova krásná krajina, zajímavé hornaté úkazy, tak přeci jenom je tam ta viditelnou horší a celkově to prostředí je ponuré… což vedlo Kubu k úvaze, jelikož jsme na náchodských drahách hodně středovali, což jsou taky takové ty nepopulární sestavy a zrovna tam myslím na obou našich drahách svítila čtverka od roha (přední roh, král a obě zadní fanky), že bychom kupříkladu této sestavě mohli říkat Litvínov… 🙂 NO myslím, že se to ujme… :oD Lenička z toho nejprve příliš radost neměla, ale pak to s úsměvem přijala, teda doufám… 🙂 No nic, tak to jdeme dokončit. Honza Adamů nastoupil proti Jardovi Kejzlarovi a Tomáš Jirout zase proti mě. No Jarda jak si vždycky v Náchodě zahrál, tak dneska teda bohužel ne… Honza předvádí na první šedesátce shodné výkony 135, zatímco Jarda se protrápil k 124 a 115. A tak jsme poslali do boje udatného Kubíka Seniuru, který tam vlétl bez bázně a hany a začal tam hrnout hodovky, ale hamoun ani jedno šáňo… 🙂 No každopádně totálně tento duel otočil, nejprve 141/153 a pak to dokonal v dramatické koncovce 127/150 a přináší druhý bodík (538/542). Já jsem se s Tomem taktéž parádně přetahoval, ale nakonec měl víc síly můj soupeř. Začínáme pěkně zostra 150/161, jenže pak polevuju a Tomáš snižuje 153/138. Třetí dráha a opět vyrovnaná bitka, která nakonec končí mým pravým hákem 144/150, jenže bitku jsem sice vyhrál, ale válku ne… poslední dráha a v ní opět panuje Tom 143/132, takže poslední bodík do Náchoda (590/581). Tady tedy se musím znova omluvit naší Blondýně, páč kdybych byl novinář o 40, tak by mu to snad ani tak nevadilo, ale o jeden kolek… No byl nešťastnej… Já jsem si to ještě před posledním hodem do plných zkontroloval a zjistil jsem, že mi stačej právě ty 4 kuželky na nej nához a tak jsem se bál středu, že jsem to poslal k fánám a voni fakt spadli jen ty čtyři… Ale to byly ty dva Jirkovi újezdy za sebou na poslední dráze, jak jsme mu fšici celý večer opakovali a nakonec i on sám… 🙂 No nic, takže suma sumič 6:2 +55 (3400/3345). No jo, co se dá dělat, lepší zvítězili, ale smutní z toho určitě nejsme, navíc jsme se na zpáteční cestě stavili na skvělým gáblíku v Nováči, kde do nás zahučely jen samé dobroty v podání kančích výpečků, vepřových i kuřecích steaků a jedna pizza 🙂 Takže co si víc přát, jsme zdraví, dobře nakrmený a napojený… :oD Samozřejmě, že se toho odehrálo mnohem více, ale už takhle je to zase román jako blázen a navíc, kdo si to má fšechno pamatovat, takže si musíte počkat, třeba si někdy ten diktafon koupím a pak vydám memoáry… 🙂 Mates vod Čihákůůů.

zápis o utkání, zpravodaj