ÁČKO AŽ V POSLEDNÍCH HODECH PŘICHÁZÍ O DVA BODY

No jak už jsem řekl u béčka, oba sobotní duely se rozhodovaly až v posledních hodech, u nás to konkrétně bylo v posledních dvou, když pominu fšechny ty prohozy a fány a blbý hody předtím… :-/ No ale hezky popořádku. Dnešní zájezd si myslím se opravdu vyvedl, až na tu prohru… 🙂 Dneska mě to spíš přišlo, že jsme byli jako taxík, protože jsem nabírali Vojtu po noční v Častolkách, Romana v Třebkách a Jirku v Hradci a tentokrát na první dobrou a kluk jeden si nespletl markety jako minule… 🙂 Byla sranda, cesta v poho utíkala rychlostí světla a Matěj Stančík se překulil do světa sedmnáctiletých – gratulujeme. Samozřejmě dostal pár důležitých rad do života a dokonce si i zahrál, takže určitě nejel zbytečně, ba naopak. No, cesta, jak to jenom nějak kulantně popsat, protože mám nůž na krku od ostatní spolucestujících a pokud to nějak šikovně nenapíšu já, tak to napíší oni na tvrdo do komentářů a mám takovej divnej pocit u žaludku, že tam stejně něco plácnou… :-).  Víte, ono je to opravdu těžké popsat vám věrohodně nastalé situace, protože to byste prostě museli bejt u toho, takhle zprostředkovaně to už tak nevyzní, ale budu se snažiti co nejbarvitěji to popsati, samozřejmě k obrazu svému… :oD No nic, no prostě pokud si vzpomínáte na minulý článek, kde jsem uváděl Dádův příspěvek o boji proti rakovině, tak něco podobného se teď odehrávalo na cestě do Tábora, takže bych to podal nejlépe asi tak, že já jsem vůbec, ale vůbec neobtěžoval, neotravoval své kolegy ani nedej bůh neznehodnocoval ani neznečišťoval ovzduší prostoru uvnitř auta svými vonnými obláčky fialkového nádechu, ale já je vlastně léčil, já jsem hrdina, léčitel a doktor uzdravitel!!! 🙂 🙂 🙂 A podle mého střízlivého odhadu se nemusí této zákeřné nemoci bát cca do 150 let… 🙂 No tak to by bylo asi z toho nejzásadnějšího fšechno, doufám a věřím v taktnost ostatních, že se nebudou vyjadřovat k ostatním tématům, protože co se stane nebo řekne uvnitř auta, tam také zůstane, takže prosím neberte v potaz a neklaďte žádný důraz na zcestné a bezvýznamné pokřiky na mou adresu při fandění, třeba jako batmane do toho apod… 🙂 🙂 🙂 Před samotnou hrou jsme ještě museli zkonstatovat, že má Dáda sjetý koule a mohlo se jít na věc… Teda abyste tomu rozuměli, ty hrací koule, nějak se mu tam pomaličku vytrácej namalovaný písmenka… No tak to už je snad opravdu fše a doufám, ne – věřím, že budete moji milí drazí spoluhráči hodní a na komentáře shovívaví… 🙂 🙂 🙂 No a teď už hra. Bořivoj Jelínek a David Kášek vs. Dáda Ksandr a Martin Holakovský. Dáda to rozjel ve velkým stylu 113/156 a Bóďu posílá po 30 hodech do sprch. Za něj naskočil Láďa Takáč, ale Dádovi se dneska opravdu dařilo. Vyhrává i zbylé dráhy vždy o pár chlupů 141/145, 143/151 a 128/131 a získává tak první bodík (525/583). Vedle to bylo naopak. Matesovi se nedaří a po dvou prohraných drahách na 126 ho střídá Matěj Stančík. Jenže ani tady nepřišlo zlepšení. David hraje skvěle a i další dvě dráhy jsou jeho kořistí a zároveň má i nej nához za domácí (586/494). Takže stav vyrovnaný a o něco málo prohráváme. Prostřední část byla hodně dramatická a pro nás malinko smolná, ale domácí se opravdu vybičovali k velkému obratu. Petr Bystřický a Míra Dvořák nastoupili proti (netradičně ve střední části) mě a Romanovi Kindlovi. První šede jede podle našich představ a vypadalo to už docela dobře. Já vyhrávám 128/154 a 139/146 a Roman 137/146 a 139/141. Jenže pak nastává velký obrat. Petr otáčí třetí dráhou 157/147 a poslední mu sedla ještě víc 161/128 a vítězí o 10 (585/575). Míra předvádí něco obdobného 153/144 a 138/132 a vítězí ještě menším rozdílem o 4 (567/563). No hold smolík, ale domácí to vydřeli – 3:1 a tuším, že to bylo nějak o 40 pro domácí. Poslední slovo jsme si fšak vzali my. Karel Smažík a Petr Chval vs. Jirka Brouček a Vojta Šípek. Naši kuci to rozjeli parádně. Jirka to tam hustí pod tlakem a bere fšechny dráhy 130/152, 145/159, 135/146 a 137/141 v super čísle utkání (547/598). Vedle Vojta taktéž na první šede vítězí 126/149 a 131/140, když ještě Petra střídal po 30 hodech Jarda Michál. Třetí dráha je plichta na 135 a tím pádem jistý bod pro Vojtu, teď už jen udržet klacky, protože před poslední dráhou jsme vedli asi cca kolem přibližně tak nějak o 32 kolků. Jenže ty naše poslední dráhy… Petr se do toho opřel a Vojta nestíhá 158/118 a v dramatické koncovce nakonec domácí berou celkovou výhru o pouhých 5 klacků. Takže suma sumič 5:0 +5 (3360/3355). No bylo to opravdu divácky skvělé utkání, ale pro nás trochu smolné, ale opravdu jak už jsem řekl a jak to i Dáda dobře podotknul, každý z nás měl poslední dráhu nejhorší, jenom Mates Holak ne, páč ho střídal Matěj, ale zase na druhou stranu měl na prd první dvě… 🙂 No takže asi tak… Pak už jenom rychlá fotka u Žižky na náměstí a hurá domů, v Blešně ještě na počest Matěje 6x objetý kruháč, protože s náma ještě nejel a nezná hru řekni číslo od jedný do deseti… 🙂 Ale i když jsme tentokrát nebodovali, sobota to byla určitě povedená, fakt se „výlet“ podařil 🙂 Takže zdarec a zase příště a už to musím dát na stránky, protože už mě někteří (že Mates) votravujou, kdy už vyjde článek, že se na něj fšichni těší, ale já vůbec nevím proč 🙂 🙂 🙂 Mates vod Čihákůůů.

zápis, zpravodaj, foto

3 komentáře(ů) k ÁČKO AŽ V POSLEDNÍCH HODECH PŘICHÁZÍ O DVA BODY

  1. Holak napsal:

    Vyborne pan MUDR Mates netopýr Čihák se docela priznal tak ho asi nechame dal lecit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *