No a jak jsem slíbil z předchozího komentáře, který jsem ukončil před 3 minutami, už jsem tady, abych vám zatepla donesl do vašich útulných domovů ty nejčerstvější zprávy, kterak áčko putovalo za svým čtvrtým zápasem do Benešova – a samozřejmě, jak taky hrálo… No tak cesta dobrý, ráno sice tma, hustě mlží, ale moje bystré ospalé oko nemělo „skoro“ problém trefit na benešovskou kuželnu… 🙂 Jen jsem si v Praze spletl Benešov s Kolínem, ale dyť to je skoro těsně vedle, že…? 🙂 No nic, dost o mých řidičských schopností, raději se vrhnu na ty kuželkářské, ty přece jenom zvládáme o něco lépe. Jak už jste si mohli domyslet z předchozího komentáře, dneska s náma nejel Jirka Brouk, páč celou noc zásoboval Meříč, abyste si měli co sypat do kafe, takže jsme jako sedmého povolali, teda on se dobrovolně nabídl, teda skoro možná asi snad, Petra Gáluse, který si s náma udělal menší výlet. Každopádně i když se na plac nedostal, stejně Péťo díky, je to každopádně dobrý vědět, že máte v zádech sedmého hráče, který je připraven skočit do hry a zachránit, co se dá…! Hned se líp hraje, nikdy nevíte, co se může stát, jak hráčsky, tak zdravotně… No takže jak už jsem řekl, dneska ráno ta cesta stála za prdlačky, ale před Hradcem se to docela vybralo a už se dalo jet lépe. Taky jste si fšimli, jak se kolikrát nedokážu odpoutat o nějakého tématu, které už jsem opustil??? To je asi nějaká porucha, ne? Jak se tomu říká? Stařecká demence? No nic, ale každopádně dneska, teda alespoň na chvilku, nám cestu zpříjemnila Lenička Kejzlarová, která se chvilku, než jsem více sešlápl plyn, držela za náma, páč jela na skok do Litvínova… Asi od Lible už jsme o ni nevěděli, ale co se nestalo, po první oddychovce na benzině za HK jsme ji na dálnici znovu dohnali, takže jsem si řekl, že ji pozdravíme, jak jinak, než klaksonem, ale ať jsem troubil, jak jsem chtěl, Lenička si brumlala se svým motorem raz dva tři čtyři, raz dva tři čtyři a i když jsme byli těsně za Hradcem, tak prakticky celej Černej most v Praze věděl, že se blížíme, ale s Leničkou to ani nehlo 🙂 No nic, hlavní je, že jsme se fšici vrátili ve zdraví, ale teď už opravdu zpět ke kuželkám, to je zase článek… fakt by to měl začít psát někdo jinej… ;oD Dnešní utkání se tak nějak obrátilo, než ty první dva venkovní, kde jsme to na konci vždy pokydali, teďka to bylo vopáčně, začátek na pytel a konec dobrej, ale to už bejvá kolikrát pozdě. Karel Drábek, Jarda Franěk, Dáda Ksandr a Vojta Šípek to dneska načnuli. Karel dnešní hru tak nějak pojal dle soupeře a hrál tak, že né o moc, ale vždycky o pár klacků na dráze vyhrál a Dáda se nedokázal s tím srovnat, jen v poslední dráze to vyšlo, takže ačkoliv Dáda na celkové číslo vyhrává (531/532), na dráhy rupe 3:1 a první bod leze k domácím do šatny. Vedle se Jarda nadchl k životnímu výkonu a Vojtovi dneska zbyly jen oči pro pláč. Jarda kam to poslal, tam to sypalo, pravka za pravkou, hezká hra – dráhy 162, 137, 155 a 153, jasná záležitost, Vojta si ani neškrtnul a šestikilčo je na výsluní (607/544). Takže pro nás hned z kraje studená sprcha. Prostřední čtyřka ve složení Dušan Dvořák, Míra Šostý, Radek Jung a Jarda Šmejda. S Radkem dneska přijela na pomoc a inspiraci i ÉÉÉliška, ale pomohlo to jen na první dráze 139/144, pak už to šlo do kopru, tak nevím, kde se stala chybička… 🙂 Pak už si Dušan celkem pohlídal další vývoj utkání a po dráhách 141/129, 140/130, 145/130 dodává ke svému týmu další bod (565/533). Ani Jardovi se příliš nedařilo, tam to byla klasická houpačka. Míra první třícu vyhrává 137/125, aby pak Jarda suverénně kontroval 115/146. Jenže to se zase Dušanovi nelíbilo a také on dokázal, že ty kuželky hrát umí 160/120. Poslední dráha opět ve prospěch Jardy 113/117, jenže náskok už se smáznout nepodařil (525/508). Stav tedy už katasrofický 4:0 +111. Tak alespoň si spravit chuť v poslední části. Ivan Januš a Tomáš Čožík vyzvali Jardu Kejzlara a Martina Čiháka. Ivan a Jarda si také v první šedesátce hráli na přetahovanou 134/140 a 150/116, jenže pak Jarda přepnul na vyšší level a druhá šéda je jasně v jeho moci 125/144, 131/143 (540/543) a konečně také bodík pro nás. Vedle to bylo prakticky obdobné… První dráha je moje 138/148, abych pak svou vlastní blbostí a posledním hodem do plných na dráze druhé (od středu čtyřka) „pouze“ remizoval, ale i to se počítá, každý půlbodík dobrej, jenže někdy to mrzí, ale né f tomto případě. Třetí sice rupu 149/138, ale poslední mi parádně vyšla 141/162 a nebylo co řešit – krásný duel (573/593). Takže suma sumič 6:2 +88 (3341/3253). No nezbývá nic jiného, že se zase těšit na domácí dráhy, kde už snad urveme ten plnej bodovej počet! Mates vod Čihákůůů

zápis o utkání, zpravodaj